Ediční řada: Archeologie, geografie, historie a pomocné vědy historické Vyšlo: v roce 1998 Stav: Rozebráno Další informace: První vydání, vázané, 841 stran, 250 mapek, 60 znaků, 120 obrázků, ISBN 80-85983-42-7 Cena: 440 Kč Sdílet |

Pandanem k titulu Evropa v proměnách staletí je titul našeho předního amerikanisty. Kniha obsahuje nejen úplný výčet současných i minulých států a území (včetně jednotlivých států USA či provincií Brazílie atd.) tohoto kontinentu - včetně tabulek vládců nejvýznamnějších domorodých říší, císařů a presidentů, generálních guvernérů a ministerských předsedů současných států stejně jako majitelů a guvernérů původních 13 anglických kolonií či španělských místokrálů - ale také významné aféry, bitvy, doktríny, hnutí, organizace, smlouvy, spory, války a další mnohé pojmy spjaté s americkým kontinentem jeho dějinami i současností. V dosud u nás nepublikované šíři se čtenář může seznámit především s dějinami, ale také ekonomikou, národnostním a etnickým složením a mnoha dalšími údaji jednotlivých států tohoto dynamické světadílu, který od svého objevení Evropany na sklonku 15. století stále významněji ovlivňuje celosvětové dějiny.

Pro nakladatelství LIBRI autor připravil také knihy Válka Severu proti Jihu, Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe, Kuba a jiné. Mimo jiné je také spoluautorem knihy Kdo byl kdo - naši orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, která je dostupná on-line a kde můžete nalézt i jeho autorské heslo.

Ukázka hesláře:

Ukázka textu:

abolicionismus - hnutí požadující zrušení otroctví. Projevovalo se na celém americkém kontinentě už od 18. století a vycházelo podobně jako v Evropě z prostředí intelektuálů, kteří se při svém kritickém postoji vůči otrokářství opírali - stejně jako jejich protivníci - o bibli. Abolicionisté dosáhli úspěchu hned po -> válkách o nezávislost Latinské Ameriky ve většině států regionu, kde neměla tato instituce velký hospodářský význam (Mexiko, Argentina, Uruguay, Chile).
Tam, kde se otroctví udrželo i nadále, získával abolicionismus v průběhu 19. století na důležitosti a kampaně abolicionistů zdůrazňujících negativní stránky otrokářství v etické, ekonomické i politické sféře hrály značnou roli v politickém životě Spojených států, na Kubě a v Brazílii.
Tvrzení aboliconistů o oboustranné nedůstojnosti vztahu otrok-majitel, hospodářské neefektivnosti otrocké práce, degradující navíc práci svoboudnou, a hrozně, jež představuje otrokářství pro demokracii vyvolávala diskuse, sledované zejména v případě Spojených států značnou částí veřejnosti. Tyto boje našly svůj obraz nejen v dobovém tisku, ale i v beletrii, kde se stala kniha Hariety Beecherové Stoveové Chaloupka strýčka Toma (1852) patrně nejznámějším projevem aboliconismu nejen v USA. Neúspěch abolicionistického hnutí apelujícího na rozum i cit a prosazujícího myšlenku zrušení otroctví společenskou dohodou a pokojnými prostředky vedl radikální aboliconisty k požadavků, likvidace otrokářství násilnou cestou. Nejznámější akcí tohoto křídla abolicionistů se stalo -> povstání Johna Browna v roce 1859 předcházející -> válku občanskou (Severu proti Jihu) v USA. Vítězstvím Severu dosáhl úspěchu aboliconismus v USA (zrušení otroctví od roku 1863), abolicionisté v Brazílii a na Kubě vedli své kampaně až do 80. let 19. století, kdy bylo otroctví postupně omezováno a nakonec úplně zrušeny i tady (Kuba 1886, Brazílie 1889).

Plymouth - anglická osada, která představovala jeden z pokusů o vybudování nové společnosti na americkém kontinentu. Podnikla ho puritánská sekta separatistů, která v roce 1607 uprchla před pronásledováním z Anglie do Nizozemska, kde jim sice nehrozilo náboženské pronásledování, zato profesní diskriminace. Skupina se proto rozhodla k odjezdu do kolonií a její představitel William Brewster vstoupil do jednání se -> Společností Virginskou a na základě jejího souhlasu se založením osady v Novém světě odejela leydenská skupina 22. července 1620 do Anglie a poté z přístavu Plymouthu (odtud jméno) s dalšími osadníky 16. září na lodi -> Mayflower k americkým břehům. 25. prosince 1620 zde založila skupina osadu Plymouth. Její obyvatele zpočátku decimovaly hlad, zima a nepřátelství Indiánů. Vzdor existenci psaného dokumentu o podmínkách správy osady v podobě tzv. -> smlouvy Mayflowerské docházelo zpočátku v osadě k vážným rozporům, které se nicméně podařilo kolonistům překonat. V roce 1691 rozhodla koruna listinou ze 17. října o připojení Plymouthu k -> Massachusetts.
GUVERNÉŘI: 1620--1621 John Carver
1621--1633 William Bradford
1633--1634 Eward Winslow
1634--1635 Thomas Prence
1635--1636 William Bradford
1636--1637 Eward Winslow
1637--1638 William Bradford
1638--1639 Thomas Prence
1639--1644 William Bradford
1644--1645 Eward Winslow
1645--1657 William Bradford
1657--1673 Thomas Prence
1673--1680 Josiah Winslow
1680--1686 Thomas Hinckley
1686--1692 Thomas Hinckley

Slovo autora

Před několika lety se v celém světě rozvinula na stránkách odborných publikací i v tisku určeném pro širokou veřejnost v souvislosti s pětistým výročím cesty slavného janovského plavce ve španělských službách obsáhlá diskuse nejen o významu samotného Kolumbova činu, ale též o celém komplexu problémů, které rozšíření světa o nový kontinent znamenalo. Odborná ani laická veřejnost tehdejšího Československa však o tuto diskusi velký zájem neprojevila. Snad s výjimkou několikahodinového pořadu v rozhlase a pěti či šesti publikací pětisté výročí objevení Ameriky u nás zapadlo a lze to do značné míry chápat. Blížící se rozdělení státu a rozsáhlé změny politického systému zajímaly veřejnost víc než akademické úvahy o významu plavby. A to přesto, že ve svých důsledcích znamenala nejen vytvoření úplně nového obrazu světa, ale postupně i proměnu světového trhu ovlivňujícího v dalších desetiletích a staletích život stále většího počtu obyvatel Země. Nemluvě o politickém a vojenském potenciálu Ameriky -- a pochopitelně především USA -- jejichž dominantní úloha po rozpadu sovětského impéria na počátku 90. let ještě více vystoupila do popředí.

Už zmiňované změny v Československu a poté v České republice se však nakonec odrazily i v rostoucím množství publikací (většinou přeložených) a informací o té části světa, která zůstávala z ideologických důvodů v posledních padesáti letech stranou zájmu československých oficiálních míst -- tedy o celé západní hemisféře. Tyto publikace, téměř všechny nepochybně pro českého čtenáře užitečné a ve většině případů zajímavé, mají jednu společnou nevýhodu. Operují v řadě případů s některými historickými a zeměpisnými pojmy, které však blíže nevysvětlují. Zpravidla proto, že v zemích původu těchto prací má čtenář možnost je najít buďto v různých slovnících a encyklopediích nebo v mamutích mnohasvazkových dílech věnovaných historii jednotlivých zemí, regionů, popřípadě celého kontinentu. Vysvětlení pojmu Nové Španělsko se sice dostane i českému čtenáři, horší už je to např. s Novou Extremadurou, Novým Švédskem či Novým Albionem. Tyto výrazy jsou zpravidla spojené se jmény, jejichž hledání u nás představuje také velký problém. Kolumba či Vespucciho podobně jako Cortése či Pizarra už od školních let širší veřejnost sice zná, bohužel často v poněkud zkreslené podobě. Hůře však už hledají základní informace o Pedro Valdíviovi a Samueli Champlainovi, o takových lidech jako byl Zebulon Pike či Anthony Henday ani nemluvě. Jejich cesty za zlatem, kožešinami či volnou půdou vedly často ke konfliktům, které byly v některých případech součástí širších střetnutí. Málokdo si ve střední Evropě uvědomuje, že sedmiletá válka (v níž jsme ztratili většinu Slezska) vedená koalicemi mocných nepřátel Británie a Francie začala vlastně v Americe. A právě tady také měla pro další vývoj historie nejen této části světa možná největší význam. Bitvy četných válek na americkém kontinentě většinou postrádaly masovosti střetnutí srážek Starého světa. Vzhledem k významu pro další dění v Americe a v některých případech v celém světě je např. bitva u Ayacucha či Yorktownu zmiňována v literatuře stejně často jako bitvy u Slavkova nebo u Kurska. Právě dvě zmíněná utkání královských oddílů s odpůrci koloniálních režimů vedla k vytvoření nezávislých států v Americe, jejichž obyvatelstvo se podstatně liší od populace jiných částí světa a do velké míry určuje i kulturu zemí, o jejichž ekonomice ví zpravidla česká veřejnost stejně málo jako o obyvatelích Mexika, Peru či Brazílie, nemluvě o Jamajce nebo Surinamu.

Tyto skutečnosti vedly nakladatelství LIBRI k rozhodnutí vydat publikaci navazující na obdobný svazek zaměřený na Evropu -- Amerika v proměnách staletí. Zde se přibližně v tisíci heslech objevují jak základní údaje o jednotlivých zemích (včetně jejich částí), bývalých koloniálních útvarech, a to včetně tabulek presidentů, císařů, místokrálů, guvernérů atd. Kniha též pojednává o objevitelích, dobyvatelích, zeměpisných pojmech či obyvatelích kontinentu. Není zde zdaleka vše, co se objevilo v prvním náčrtu hesláře, ve velice omezené míře byly zařazeny například informace o skupinách, které přišly do Ameriky před velkou evropskou migrací od 16. století, protože je český čtenář může najít v publikacích Václava Hubingera, Františka Honzáka a Jiřího Polišenského Národy celého světa, Praha 1985, a Mnislava Zeleného, Indiánská encyklopedie, Praha 1994. Běžně jsou pak dostupné i další práce, kde lze hledat poučení o historickém vývoji Nového světa v širším horizontu. Sem patří z novější produkce především dílo skupiny iberoamerikanistů vedených Josef Polišenským, Dějiny Latinské Ameriky, Praha 1979, a dvě přeložené práce Valerij A. Tiškov, Dějiny Kanady, Praha 1986 a George B. Tindall, David E. Shi, Dějiny Spojených států amerických, Praha 1994, 1996. Z cizojazyčné literatury existují stovky titulů, o jejichž representativnosti by bylo možné vést dlouhé diskuse, a zde se může objevit jen několik prácí nejzákladnějších. I zařazení titulů bibliografie k jednotlivým heslům je oproti Evropě v proměnách staletí novinkou. Pro statistické údaje platí už po celá desetiletí jako autoritativní The World Almanac and Book of Facts, jehož každoroční neustále doplňované vydání bylo i zdrojem části statistických informací o jednotlivých státech v této publikaci. Španělskou obdobu vydává Editorial Televisa, S. A. pod názvem Almanaque Mundial a zaměřuje ji z pochopitelných důvodů víc na hispánskou a lusitánskou oblast. Stejnou službu jako tyto publikace prokáže čtenáři německá ročenka Der Fischer Weltalmanach. Zahlen, Daten, Fakten vydavatelství Fischer Taschenbuch Verlag. Ze široce koncipovaných příruček k problematice Nového světa nesmí chybět v oblasti indiánského obyvatelstva Ameriky Handbook of South American Indians, ed. Julian H. Steward, Washington 1946--1959, Handbook of Middle American Indians, ed. Robert Wauchope, Washington 1964--1976 a Handbook of North American Indians, ed. William C. Sturtevant, Washinton 1978. Vydávání tohoto obsáhlého díla stejně jako práce The Cambridge History of the Native Peoples of the America, Cambridge 1997, nebylo dosud dovršeno. Cambridge University Press dokončilo v loňském roce vydávání The Cambridge History of Latin America, I--XI, (ed. Leslie Bethell), Cambridge 1984--1996. V německé jazykové oblasti má obdobný význam Handbuch der Geschichte Lateinamerikas, I--III, Stuttgart 1994--1996 a ve Španělsku vyšlo pětistému výročí objevení Ameriky obsáhlé dílo Historia de las Américas, I--IV, Madrid 1991. Ke stejné příležitosti vydalo nakladatelství Simon & Schuster The Christopher Columbus Encyclopaedia, (ed. Silvio A. Bedini) I--II, 1992. Pro objevné plavby pak za standardní příručky platí práce Samuela Eliota Morisona, The European Discovery of America, I--II, New York 1971--1974, a Francisca Moralese Padróna, Descubrimiento y conquista de América, Madrid 1971. Pro dějiny Spojených států nelze nezmínit velký ediční podnik nakladatelství Oxford University Press vydávající The Oxford History of the United States s C. Vann Woodwardem jako generálním editorem. Jednotlivé svazky této obsáhlé řady jsou přitom samostatnými, opět vysoce autoritativními publikacemi (jen jako příklad uvádím práci Jamese M. McPhersona, Battle Cry of Freedom. The Civil War Era, New York 1988).

I při užívání těchto nejrenomovanějších publikací však čtenář nakonec zjistí překvapivou skutečnost. Některé údaje -- nejen statistická data, ale i rozloha jednotlivých zemí či dokonce datace různých událostí, nemluvě vůbec o jejich výkladu -- se liší. Příčin je tu celá řada, od běžného jevu tradování omylů starších autorit přes např. nerozlišování podpisu dohody od jejího vstupu v platnost až po existenci řady vzdoropresidentů hlásících se k legálnímu výkonu funkce na základě pučů, kontrapučů i organizování náhradních voleb, které měly napravit fiktivní či skutečné machinace s výsledky voleb pravidelných. Díky tomu existuje v posloupnosti hlav velké většiny latinskoamerických států pro některá období zmatek, na jehož odstranění rezignují i nejuznávanější autoři řešící spory o "pravého" přestavitele státu odkazem na neurovnané poměry v daných letech. V některých publikacích lze pak najít i úmyslné zkreslování skutečnosti. Tohoto posledního prohřešku nejen proti pravidlům historikova řemesla, ale i slušnosti vůbec, se autor tohoto slovníku nedopustil. Jinak musím bohužel připustit, a dokonce to očekávám, že se v práci, přes veškerou pečlivost a několikanásobné ověřování sporných údajů, chyby objeví. Podle letité zkušenosti to může být i tam, kde jde o "fakta" obecně uznávaná a v literatuře vůbec nezpochybňovaná. Za tyto nedostatky se čtenářům omlouvám a uvítám jejich upozornění, aby mohla být taková pochybení v případných dalších vydáních opravena tak, jako se to stalo už v průběhu práce nad rukopisem po konsultaci s několik odborníky na dějiny a reálie amerického kontinentu. Opakovaně jsem se obracel se svými dotazy a žádostmi o upřesnění řady dat na venezuelského velvyslance v České republice Germána Carreru Damase. Nečinil jsem tak ovšem pro jeho diplomatické postavení, ale proto, že patří k předním latinskoamerickým historikům a z jeho pravidelných návštěv ve Středisku ibero-amerických studií se nakonec vyvinul přátelský vztah, který mi umožnil žádat mnohem víc, než bych mohl činit na oficiální úrovni. Panu velvyslanci za jeho pomoc srdečně děkuji, stejně jako svým spolupracovníkům ze Střediska ibero-amerických studií FF UK Bohumilovi Baďurovi, Simoně Binkové a Bohumíru Roedlovi. Moje velké díky patří i Martě Nálevkové z Amerického informačního centra v Praze, jíž nevyvedl z míry ani dotaz po druhém jménu prozatímního presidenta Texaské republiky (zastával úřad pouze několik měsíců v roce 1836 a dokonce hodně specializované práce o dějinách Texasu nezmiňují jeho příjmení, o druhém jménu nemluvě). Doufám přitom, že tímto svým díkem nečiním paní Nálevkové medvědí službu a neinspiruji případné čtenáře této práce k podobným otázkám. Stejné díky patří i paní Maixnerové z velvyslanectví Brazilské federativní republiky, která mi ochotně poskytla materiály o zemi, na jejímž vyslanectví pracuje. Za všechna případná pochybení, která v knize zůstala, však zodpovídá výlučně autor publikace. Jsem zavázán i dvěma institucím, bez nichž by slovník vznikal s podstatně většími potížemi. New York University mi umožnila v roce 1995 studium literatury v bohatě vybavené knihovně této prestižní školy a Universita Karlova mi poskytla grant, který jsem částečně využil pro financování cesty do knihoven universit v Mexiku (především v Querétaru a v Morelii, pobyt zde byl hrazen těmito institucemi), částečně k nákupu literatury pro knihovnu Střediska ibero-amerických studií, používanou samozřejmě při práci na rukopisu této publikace. Všem zmiňovaným institucím přirozeně také děkuji.