Zpět na www.libri.cz

STÁTY A JEJICH PŘEDSTAVITELÉ

NEZÁVISLÉ STÁTY
Zpět na vyhledávání

A * B * C * Č * D * E * F * G * H * CH * I * J * K * L * M * N * O * P * R * Ř * S * Š * T * U * V * W * Z * Ž * VŠE

BULHARSKO

Oficiální název státu v českém překladuRepublika Bulharsko
Oficiální název státu v originálním/ch zněníRepublika Bălgarija
Státní zřízenírepublika
Členství v některých mezinárodních organizacíchOSN, CEFTA
Hlavní město; počet obyvatelSofija [Sofie] 1,1 mil.
Rozloha (pořadí ve světě)110 912 km2 (102.)
Počet obyvatel - rok (pořadí)8 240 000 - 1998 (83.)
Úřední, resp. hlavní užívané jazykybulharština (úř. j.), turečtina, makedonština
KontinentEvropa
Měnalev

BULHARSKO

Černomořský stát na Balkáně. V polovině 7. století si kočovní Bulhaři podrobili zde usazené slovanské obyvatelstvo (a časem s ním splynuli včetně jazyka). Roku 681 byla založena 1. bulharská říše, jež dosáhla maximálního rozmachu (takřka na celý Balkánský poloostrov) v 10. století, ale později byla pohlcena Byzantskou říší. Ani 2. bulharská říše z 12.-14. století neudržela samostatnost a byla posléze obsazena Turky. Moderní Bulharsko vzniklo až na Berlínském kongresu roku 1878 po rusko-turecké válce jako knížectví formálně závislé na Turecku. Roku 1885 byla připojena Východní Rumélie (území jižně od pohoří Balkán), do té doby turecká provincie. Úplná nezávislost země byla vyhlášena roku 1908. Bulharské územní zisky z 1. balkánské války (1912) byly redukovány po 2. balkánské válce (1913), kdy Bulharsku zůstal pouze úzký pruh egejského pobřeží. Účast v 1. světové válce po boku Centrálních mocností znamenala další územní ztráty a vymezení bulharských hranic zhruba v dnešním rozsahu. Za 2. světové války stálo Bulharsko opětovně na straně Německa (dočasné územní zisky v Thrákii a Makedonii). Po okupaci sovětskou armádou (1944) byl v zemi zaveden komunistický systém, který padl koncem roku 1989. Následně se v zemi vystřídala řada levicových i pravicových vlád, ale stabilitu přinesl teprve rok 1997, kdy po nepokojích a předčasných volbách vystřídala pravice u moci postkomunisty. Nová vláda v čele s Ivanem Kostovem se omluvila i za dlouholetou diskriminační politiku vůči turecké menšině (násilné přejmenovávání a potlačování národnostních i náboženských svobod vedly k exodu cca 300 000 Turků do Turecka) a v kosovské krizi setrvala na straně USA - přesto, že několikrát se Američané spletli a omylem bombardovali i předměstí Sofie. Ani politické a ekonomické (mj. zavedení nové, pevné měny, roku 1999) úspěchy ale Kostovově vládě nepřinesly oblibu a v parlamentních volbách roku 2001 vyhrál bývalý car Simeon II., nyní Simeon Sakskoburggotski s populistickým programem. Jak se mu ho dařilo prosazovat, ukázaly už prezidentské volby na podzim 2001: voliči upřednostnili opozičního outsidera...

Obyvatelstvo dnes tvoří především Bulhaři (86 %), Turci (necelých 10 %), dále Romové, Makedonci, Rusové aj. Věřící se hlásí k pravoslaví bulharského ritu (88,5 %), Turci k islámu (9 %), zbytek tvoří nepočetné minority (židé, katolíci, unitáři atd.).

CHÁNOVÉ
Rod Dulo
681?-701? Asparuch (Isperich)
701-721? Tervel
721?-738 Kormisoš
738-753 Sevar
Rod Ukilů
753-760 Vinech
760-763 Telec
763-766 Sabin
766 Umar
766-767 Toktu
767-768 Pagan
768-777 Telerig
777-803 Kardam
Dynastie Krumů (Starobulharská dynastie)
803-814 Krum
814 Dukum
814-815 Diceng-Cok
815-831 Omortag (Omurtag)
831-836 Malamír (Malomir)
836-852 Pres(i)jan
852-889 Bo(go)ris I., pokřtěn Michael
889-893 Vladimir
CAROVÉ
893-927 Simeon I., od 920 car Bulharů a Řeků
927-969 Petr I.
969-974 Boris II.
Makedonské císařství
974/6-1014 Aron (do 976),
Roman (do 991)
Samuil (korunován 997)
1014-1015 Gavril (Gabriel) Radomir
1015-1018 Ivan Vladislav (Jan Ladislav)
1018-1186 nadvláda Byzance, Bulharsko provincií
VLÁDCI 2. BULHARSKÉ ŘĺŠE
Dynastie Asenovců
1186-1187 Petr II.
1187-1195 Asen I.
1195-1196 Petr II. (znovu)
1196-1207 Kalojan, od 1203 chán (král)
1207-1217 Boris, chán v Tarnovu
1218-1241 Ivan II. Asen
1241-1246 Koloman (Kaliman) I.
1246-1257 Michael (II.)
1257-? Koloman II.
?-1264 Mitzes?
1264-1267 Konstantin
?-1276 Jakub Svjatoslav
1270-1272 Štěpán V., uherský král (jiná dynastie)
1277-1279 Michal Porfyrogenetos
1277-1280 Ivajlo, selský car (jiná dynastie)
1280 Ivan III. Asen
Dynastie Terteres
1280-1292 Georgi (Jiří) I. Terteres, despota
1292-1298 Smilec
1298-1300 Čaka
1300-1322 Teodor Svjatoslav
1322-1323 Georgi (Jiří) II. Terteres
1323 Bojslav
Dynastie Šišmanů
1325-1330 Michael III. Šišman (Stratimirovič)
1330-1331 Ivan Štěpán a Nera, kněžna
1331-1371 Ivan Alexandr Asen
1371-1392 Ivan Šišman
1356-1396 Ivan Stratimirovič, vládl ve Vidinu, od 1395 v exilu
od 1392 nadvláda Osmanské říše (viz Turecko)
KNĺŽATA
Dynastie Battenberská
1879-1886 Alexandr I.
Dynastie Sasko-kobursko-gothská
1887-1908 Ferdinand I. (od 1908 car)
CAŘI
1908-1918 Ferdinand I. (do 1908 kníže)
1918-1943 Boris III.
1943-1946 Simeon II.
GENERÁLNĺ TAJEMNĺCI BULHARSKÉ KS
1945-1949 Georgi Dimitrov (do 1948 předseda)
1949-1950 Vasil Kolarov
1950-1954 Valko Červenkov
1954-1989 Todor Živkov
1989-1990 Petr Mladenov
PŘEDSEDOVÉ PREZĺDIA LIDOVÉHO SHROMÁŽDĚNĺ
1946-1947 Vasil Petrov Kolarov
1947-1950 Minčo Kolev Nejčev
1950-1958 Georgi Damjanov
1958-1964 Dimitar Ganev
1964-1971 Georgi Trajkov
PŘEDSEDOVÉ STÁTNĺ RADY
1971-1989 Todor Živkov
1989-1990 Petr Mladenov
PREZIDENTI
1990 Petr Mladenov
1990-1996 Želju Želev
1996-2001 Petr Stojanov
od 2001 Georgi Parvanov