Zpět na www.libri.cz

STÁTY A JEJICH PŘEDSTAVITELÉ

NEZÁVISLÉ STÁTY
Zpět na vyhledávání

A * B * C * Č * D * E * F * G * H * CH * I * J * K * L * M * N * O * P * R * Ř * S * Š * T * U * V * W * Z * Ž * VŠE

RUMUNSKO

Oficiální název státu v českém překladuRumunsko
Oficiální název státu v originálním/ch zněníRomânia
Státní zřízenírepublika
Členství v některých mezinárodních organizacíchOSN, CEFTA
Hlavní město; počet obyvatelBucuresti [Bukurešť] 2,35 mil.
Rozloha (pořadí ve světě)237 500 km2 (79.)
Počet obyvatel - rok (pořadí)22 396 000 - 1998 (43.)
Úřední, resp. hlavní užívané jazykyrumunština (úř. j.), maďarština, němčina, srbština aj.
KontinentEvropa
Měnaleu

RUMUNSKO

Černomořský stát na Balkánském poloostrově. Ve starověku bylo území dnešního Rumunska osídleno dáckými kmeny, které byly roku 106 n. l. podrobeny Římany a Dácie se stala římskou provincií. V pozdějších stoletích byla země pod vlivem Byzance a stala se terčem nájezdů okolních národů (Gótové, Bulhaři, Slované). Severní část, Sedmihradsko, se stala součástí Uherského království od 11. století, ale země si udržela faktickou nezávislost až do konce 17. století. Zárodky moderního Rumunska se zrodily nicméně v tzv. Podunajských knížectvích, Valašsku a Moldavsku, která se po svém vzniku ve 14. století dostala postupně pod turecký vliv (jako vazalské státy s určitou autonomií). Po rusko-turecké válce roku 1828 se stala obě knížectví faktickým ruským protektorátem. Po Krymské válce byla autonomie obou knížectví zas obnovena (1856). Zvolení A. Cuzy knížetem ve Valašsku i Moldavsku znamenalo roku 1859 faktické sjednocení země. Přijetí názvu Rumunsko v letech 1861-62 symbolizovalo navázání na odkaz Římské říše. Až do roku 1878 však zůstala země formálně pod sultánovou suverenitou. Území Rumunska bylo rozšířeno po 1. světové válce (na straně Dohody); roku 1918 bylo po rozpadu Rakouska-Uherska a carského Ruska připojeno Sedmihradsko, Besarábie a části Banátu a Bukoviny. Roku 1940 připojil Besarábii a Bukovinu SSSR, část Sedmihradska dočasně Maďarsko. Za 2. světové války bylo Rumunsko spojencem nacistického Německa. Po roce 1945 vládl v zemi komunistický režim (do 1989), jehož svržení - na rozdíl od dalších východoevropských států - proběhlo krvavě. Po dobytí prezidentského paláce byl diktátor Ceauşescu stanným soudem odsouzen a zastřelen. První léta po pádu komunistického režimu byli u moci postkomunisté, roku 1996 zvítězila pravice, která usiluje o rychlé začlenění země do NATO a EU. Tyto priority se nezměnily ani po návratu postkomunisty Iona Iliesca do prezidentského paláce (2000).

Obyvatelstvo země tvoří zejména Rumuni (89,5 %), dále Maďaři (7,1 %, zejména v Sedmihradsku), Romové (1, 8 %), Němci (0,5 %), Srbové, Ukrajinci a dalších více než deset etnik včetně Čechů, Gagauzů, Arménů aj. Věřící se hlásí k rumunskému pravoslaví (87 %), minority tvoří katolíci (5 %), reformovaná církev (3,5 %), řecké pravoslaví (1 %), dále muslimové, židé, ateisté aj.

KNĺŽATA (VOJVODOVÉ) MOLDAVSKA
1352?-1353 Dragos
1353?-1358? Sas
1359 Balc
1350/9-1366 Bogdan I. Uherský
1366-1374 Latcu, od 1350 spoluvládl
1374 Iuga Koriatovič
1374-1390 Petru I. Muschat
1390-1392 Stefan (Štěpán) I.
1393-? Roman(us)
1395-1399 Stefan I. (znovu)
1399-1401 Roman (znovu)
1401-1433 Alexandru I. Dobrý
1433-1442 Ilias; dočasný rozpad na dvě území
1434-1444 Stefan II.
1444-1448 Roman II.
1448 Petru II.
1449 Ciubar, vzdorovojvoda
1449 Alexandru II. (Alexandrel)
1449-1451 Bogdan II. vzdorovojvoda
1451-1452 Petru Aron
1452-1454 Alexandrel
1454-1455 Petru Aron
1456-1458 Petru III.
1458-1504 Stefan III. Veliký
1504-1517 Bogdan III.
1517-1527 Stefan IV. (Stefanita)
1527-1538 Petru IV. Rares
1538 Alexandru III. Cornea
1538-1540 Stefan V. Lacusta
1540 Alexandru III. Cornea (znovu)
1540-1546 Petru IV. (znovu)
1546-1552 Ilias II.
1552 Stefan VI.
1552 Ioan Joldea
Turecká nadvláda
1552-1561 Alexandru VI. Lapusneanu
1561-1563 Iaon Iacob Heraclid, despota, hospodar
1563-1564 Stefan Tomsa
1564-1566 Alexandru VI. (znovu)
1566-1572 Bogdan IV.
1572-1574 Ioan-Voda
1574-1579 Petru V. Schiopul
1579-1582 Iancu Sasul
1582-1591 Petru V. (znovu)
1591-1592 Aron Tiranul
1592 Alexandru Rau, Petru Cazacu
1592-1595 Aron Tiranul (znovu)
1595 Stefan Razvan
1595-1606 Ieremia Movila
1606-1607 Simion Movila
1607 Mihail Movila
1607-1611 Constantin Movila
1611-1615 Stefan II. Tomsa
1615-1616 Alexandru Movila
1616-1619 Radu Mihnea
1619-1620 Gaspar Gratiani
1620-1621 Alexandru Ilias
1621-1623 Stefan II. Tomsa
1623-1626 Radu Mihnea
1626-1629 Miron Barnovschi-Movila
1629-1630 Alexandru Coconul
1630-1631 Moise Movila
1631-1633 Alexandru Ilias
1633 Miron Barnovschi-Movila (znovu)
1633-1634 Moise Movila (znovu)
1634-1653 Vasile Lupu
1653-1658 Gheorghe Stefan
1658-1659 Gheorghe Ghica
1659 Constantin Serban Besarab
1659-1661 Stefanita Lupu
1661-1665 Eustratie Dabija
1665-1666 Gheorghe Duca
1666-1668 Ilias Alexandru
1668-1672 Gheorghe Duca (znovu)
1672-1674 Stefan Petriceicu
1674-1675 Dumitrasco Cantacuzino
1675-1678 Antonie Ruset
1678-1683 Gheorghe Duca (znovu)
1683-1684 Stefan Petriceicu (znovu)
1684-1685 Dumitrasco Cantacuzino (znovu)
1685-1693 Constantin Cantemir
1693 Dimitrie Cantemir
1693-1695 Constantin Duca
1695-1700 Antioh Cantemir
1700-1703 Constantin Duca
1703 Iaon Bohus, regent
1703-1705 Mihai Racovita
1705-1707 Antioh Cantemir (znovu)
1707-1710 Iaon Bohus, regent
1709-1710 Nicolae Mavrocordat
1710-1711 Dimitrie Cantemir (znovu)
1711 vláda 5 regentů
1711-1715 Nicolae Mavrocordat (znovu)
1715-1726 Mihai Racovita (znovu)
1726-1733 Grigore II. Ghica
1733-1735 Constantin Mavrocordat
1735-1741 Grigore II. Ghica (znovu)
1741-1743 Constantin Mavrocordat (znovu)
1743-1747 Ioan Mavrocordat
1747-1748 Grigore II. Ghica (znovu)
1748-1749 Constantin Mavrocordat (znovu)
1749 Iordache Stavrachi, regent
1749-1753 Constantin Racovita
1753-1756 Matei Ghica
1756-1757 Constantin Racovita (znovu)
1757-1758 Scarlat Ghica
1758-1761 Ioan Teodor Callimachi
1761-1764 Grigore Callimachi
1764-1767 Grigore III. Ghica
1767-1769 Grigore Callimachi (znovu)
1769-1774 ruská okupace
1774-1777 Grigore III. Ghica (znovu)
1777-1782 Constantin Moruzi
1782-1785/6 Alexandru Mavrocordat
1786-1788 Alexandru Ipsilanti
1788-1791 rakouská a ruská okupace
1792 Alexandru Moruzi
1792-1795 Mihai Sutu
1795-1799 Alexandru Callimachi
1799-1801 Constantin Ipsilanti
1801-1802 Alexandru Sutu
1802-1807 Alexandru Moruzi
1806-1812 ruská okupace (většinou vládli regenti)
1812-1819 Scarlat Callimachi
1819-1821 Mihai Sutu (znovu)
1821-1822 přímá turecká nadvláda (střídání regentů)
1822-1828 Ion Sabdu Sturdza
1828-1834 ruská okupace
1834-1849 Mihai Sturdza
1849-1853 Grigore Alexandru Ghica
1853-1854 ruská okupace
1854-1856 Grigore Alexandru Ghica (znovu)
1856-1859 správní rada a střídání regentů
Spojeno s Valašskem do Rumunska
KNĺŽATA (VOJVODOVÉ) VALAŠSKA
1247?-1277/9 Litovoi
1247- Seneslau
1277/9-1290 Barbat
1290- Radul (Rudolf) Černý
-1300- Tugomir (Tihomir) Besarab
1320-1360 Nicolae Alexandru Besarab
1360-1373 Vladislav (Vlaicu-Voda) I., kníže transalpinský
1373-1383 Radu(l) I. Černý
1383-1386 Dan I.
1386-1419 Mircea (Marcus, Marek) I.
-1394-1397 Vlad I., spoluvládce?
1418-1420 Mihai I.
1420 Mircea II.
1421-1431 Radu(l) II., Dan II. (střídavě)
1431-1436 Alexandru I. Aldea
1436-1442 Vlad II. Dracul (Drákula)
1442 Mircea
1442-1443 Besarab II.
1443-1447 Vlad II. Dracul (znovu)
1445-1456 Radul III.
1445-1452 Dan IV.
1447-1448 Vladislav II.
1448 Vlad III. Tepes
1448-1456 Vladislav II. (znovu)
1456-1462 Vlad III. Tepes (znovu)
1462-1473 Radul III. (znovu)
1473-1476 neustálé střídání vlády (Besarab Starý a Radu(l) III.)
1477-1481 Besarab Tinar
1481 Mircea a Vlad V. Calugarul
1481-1482 Besarab Tinar (znovu)
1482-1495 Vlad V. Calugarul (znovu)
Od 1492 turecká nadvláda
1495-1508 Radu(l) Veliký
1508-1509 Mihnea Rau
1509-1510 Mircea
1510-1512 Vlad Tinar
1512-1521 Neagoe Basarab
1521-1525 střídavě Radu Afumati Tirgoviste a Vladislav III. Bucuresti
1525-1529 Radu Afumati (znovu)
1529-1530 Moise
1530-1532 Vlad Inecatul
1532-1535 Vlad Vintila
1535-1545 Radu Paisie
1545-1552 Mircea III. Pastýř
1552-1553 Radu Ilie
1553-1554 Mircea III. (znovu)
1554-1557 Patrascu Dobrý
1557-1559 Mircea III. (znovu)
1559-1568 Petru Tinar
1568-1574 Alexandru II. Mircea
1574 Vlad Vintila (znovu)
1574577 Alexandru II. Mircea (znovu)
1577-1583 Mihnea Turcitul
1583-1585 Petru Cercel
1585-1591 Mihnea Turcitul (znovu)
1591-1592 Stefan Surdul
1592-1593 Alexandru Rau, 1592 vládl i v Moldavsku
1593-1601 Mihai I. Chrabrý
1599-1600 Nicolae Patrascu
1600-1602 střídavě Radu Serban a Radu Mihnea
1602-1611 Radu Serban (znovu)
1611-1616 Radu Mihnea (znovu)
1616-1618 Alexandru Ilias
1618-1620 Gavril Movila
1620-1623 Radu Mihnea (znovu)
1623-1627 Alexandru Coconul
1627-1629 Alexandru Ilias (znovu)
1629-1632 Leon Tomsa
1632 Radu Ilias
1632-1654 Matei Besarab
1654-1658 Constantin Serban
1658-1659 Mihail III. Radu(l)
1659-1660 Gheorghe Ghica
1660-1664 Grigore Ghica
1664-1669 Radu Leon
1669-1672 Antonie Voda Popesti
1672-1673 Grigore Ghica
1673-1678 Gheorghe Duca
1678-1688 Serban Cantcuzino
1688-1714 Constantin II. Brincoveanu
1715-1716 Nicolae Mavrocordat
1716-1719 Ioan Mavrocordat
1719-1730 Nicolae Mavrocordat (znovu)
1730 Ioan Mavrocordat (znovu)
1730-1731 Mihai Racovita
1731-1733 Constantin Mavrocordat
1733-1735 Grigore II. Ghica
1735-1741 Constantin Mavrocordat
1741-1744 Mihai Racovita
1744-1748 Constantin Mavrocordat (znovu)
1748-1752 Grigore II. Ghica (znovu)
1752-1753 Matei Ghica
1753-1756 Constantin Racovita
1756-1758 Constantin Mavrocordat (znovu)
1758-1761 Scarlat Ghica
1761-1763 Constantin Mavrocordat (znovu)
1763-1764 Constantin Racovita (znovu)
1764-1765 Stefan Racovita
1765-1766 Scarlat Ghica (znovu)
1766-1768 Alexandru Scarlat Ghica
1768-1769 Grigore III. Ghica
1769-1774 ruská okupace
1774-1782 Alexandru Ipsilanti
1782-1783 Nicolae Caragea
1783-1786 Mihai Sutu
1786-1790 Nicolae Mavrogheni
1789-1790 rakouská okupace
1791-1793 Mihai Sutu (znovu)
1793-1796 Alexandru Moruzi
1796-1797 Alexandru Ipsilanti (znovu)
1797-1799 Constantin III. Hangerli
1799-1801 Alexandru Moruzi (znovu)
1801-1802 Mihai Sutu (znovu)
1802 Alexandru Sutu
1802-1806 Constantin Ipsilanti
1806-1812 ruská nadvláda
1812-1818 Ioan Gheorghe Caragea
1818-1821 Alexandru Sutu (znovu)
1821 Scarlat Callimachi
1821-1822 turecká okupace
1822-1828 Grigore IV. Ghica
1828-1834 ruská okupace
1834-1842 Alexandru Ghica
1842-1848 Gheorghi Bibescu
1848 revoluční vláda a střídání regentů
1849-1853/6 Barbu Stirbei
1853-1856 ruská, turecká a rakouská nadvláda
1856-1858 Alexandru D. Ghica, regent
1858-1859 vláda 3 regentů
Spojeno s Moldavskem do Rumunska
RUMUNSKÁ KNĺŽATA
1859-1866 Alexandr I. Cuza (zprvu panovník Sjednocených knížectví Moldavska a Valašska)
Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen
1866-1881 Carol I.
KRÁLOVÉ
1881-1914 Carol I. (Karel) (1866-1881 kníže)
1914-1927 Ferdinand I.
1927-1930 Mihail I. (Michal)
1930-1940 Carol II.
1940-1947 Mihail I.
GENERÁLNĺ TAJEMNĺCI ÚV KOMUNISTICKÉ STRANY
1945-1965 Gheorge Gheorghiu-Dej
1965-1989 Nicolae Ceausescu
PŘEDSEDOVÉ PREZĺDIA VELKÉHO LIDOVÉHO SHROMÁŽDĚNĺ
1948-1952 Constantin I. Parhon
1952-1958 Petru Groza
1958-1961 Ion Gheorghe Maurer
PŘEDSEDOVÉ STÁTNĺ RADY
1961-1965 Gheorge Gheorghiu-Dej
1965-1967 Chivu Stoica
1967-1974 Nicolae Ceausescu
PREZIDENTI
1974-1989 Nicolae Ceausescu (1967-1974 předseda státní rady)
1990-1996 Ion Iliescu (1989-1990 prozatímní prezident)
1996-2000 Émile Constantinescu
od 2000 Ion Iliescu
PŘEDSEDOVÉ RADY MINISTRŮ
1945-1952 Petru Groza
1952-1955 Gheorghe Gheorghiu-Dej
1955-1961 Chivu Stoica
1961-1974 Ion Gheorghe Maurer
1974-1979 Manea Manescu
1979-1982 Ilie Verdet
1982-1989 Constantin Dascalescu
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1989-1991 Petre Roman (1989-1990 prozatímní)
1991-1992 Theodor Stolojan
1992-1996 Nicolae Vacaroiu
1996-1998 Victor Ciorbea
1998-2000 Radu Vasile
od 2000 Adrian Nâstase