RAKOUSKO

Vnitrozemský stát ve střední Evropě. Ve starověku byla část území dnešního Rakouska součástí Římského impéria, po jeho rozpadu prošla rakouským územím řada kmenů (Hunové, Gótové, Avaři). Od 6. století se usadily na západě kmeny germánských Bavorů a na východě slovanské kmeny. V dalších stoletích pak byly části rakouského území součástí sousedních říší (Sámova říše, Velkomoravská říše), od 8. století se stala většina rakouského území součástí Franské říše. V 10. století byly východní oblasti dobyty Maďary, po jejich porážce na řece Lechu roku 955 se z bavorské Východní marky začalo vytvářet jádro rakouského státu. Roku 1156 bylo toto území povýšeno na vévodství (pozdější Dolní a Horní Rakousy). Do 15. století byly postupně připojeny další země (Štýrsko, Kraňsko, Korutany, Tyrolsko, Vorarlbersko). Roku 1452 bylo Rakousko povýšeno na arcivévodství. Ovšem již od roku 1276 byly rakouské země součástí habsburské domény a jejich mocenskou základnou. Od roku 1526 bylo Rakousko spolu s Českými zeměmi a Uherskem součástí středoevropského habsburského soustátí, které bylo v dalších stoletích rozšířeno o další území (Rakouské Nizozemí, území v severní a jižní Itálii, Banát, Bukovina, Halič, Salcbursko). Současně byli Habsburkové (až na výjimky) císaři Římskoněmecké říše až do jejího zániku v roce 1806. Roku 1804 bylo Rakousko prohlášeno císařstvím. Po Velké francouzské revoluci byla sice některá území ztracena (trvale např. Rakouské Nizozemí), po napoleonských válkách však došlo k další územní expanzi (připojení Benátska, Dalmácie, Istrie). Vytlačení z Itálie a z Německa (1859 a 1866) bylo kompenzováno náporem na Balkánský poloostrov (okupace Bosny a Hercegoviny 1878, anexe 1908). Roku 1867 bylo Rakousko přetvořeno v dualistickou monarchii Rakousko-Uhersko (Předlitavsko a Zalitavsko). Po 1. světové válce se habsburské soustátí rozpadlo a jedním z nástupnických států zhruba v rozsahu středověkého Rakouska se stala Rakouská republika. Roku 1938 bylo Rakousko inkorporováno do nacistického Německa (anšlus). Roku 1945 bylo obnoveno Rakousko v hranicích z roku 1937 a roku 1955 po podepsání Státní smlouvy odešla okupační vojska a země vyhlásila svou neutralitu. Od roku 1995 je členem EU, v roce 2002 zavedla jednotnou evropskou měnu, euro (?). Politickým otřesem se staly volby v roce 1999, v nichž získala 27 % hlasů krajně pravicová Strana svobodných (FPÖ) a vytvořila vládu spolu s křesťanskými demokraty, což na několik měsíců uvrhlo Rakousko do mezinárodní izolace. Zároveň se zostřily vztahy s ČR (Temelín, Benešovy dekrety). V září 2002 se však koalice rozpadla.

Rakousko se člení na 9 spolkových zemí: Burgenland, Dolní Rakousy (Niederösterreich), Horní Rakousy (Oberösterreich), Korutany (Kärnten), Salcbursko (Salzburg), Štýrsko (Steiermark), Tyrolsko (Tirol), Vídeň (Wien), Vorarlbersko (Voralberg). Obyvatele tvoří Rakušané (93 %), Němci (2 %), Chorvati (včetně burgenlandských Chorvatů), Slovinci, Češi, Maďaři, Slováci aj. Věřící jsou vesměs katolíci (78 %), minority tvoří protestanti (5 %), muslimové (2 %), židé, starokatolíci a asi 9 % je bez vyznání.

MARKRABATA
Dynastie Babenberků
976-994 Leopold I.
994-1018 Jindřich I. (Heinrich)
1018-1055 Albrecht (Adalbert)
1055-1075 Arnošt (Ernst)
1075-1095 Leopold II.
1095-1136 Leopold III. Svatý
1136-1141 Leopold IV.
VÉVODOVÉ
1141-1177 Jindřich II. Jasomirgott (do 1156 markrabě)
1177-1194 Leopold V.
1194-1198 Friedrich I.
1198-1230 Leopold VI.
1230-1246 Friedrich II. Bojovný (konec dynastie)
Dynastie Přemyslovců
1246-1247 Vladislav (také markrabě moravský)
1247-1250 Hermann Bádenský (jiná dynastie)
1250-1276 Přemysl II. Otakar (od 1253 také král český)
Dynastie Habsburská
1276-1282 Rudolf Habsburský (1273-1291 také římský král)
1282-1298 Albrecht I. (od 1298 také římský král)
1298-1306 Rudolf I. (1306-1307 český král)
1306-1330 Friedrich Sličný (od 1314 také římský král)
1330-1358 Albrecht II.
1358-1365 Rudolf IV.
1365-1395 Albrecht III.
1395-1404 Albrecht IV.
1404-1439 Albrecht V. (od 1437 také český a uherský, od 1438 také římský král jako Albrecht II.)
1439-1457 Ladislav Pohrobek (Wladislaw Posthumus) (také král český a uherský)
1457-1463 Albrecht VI.
ARCIVÉVODOVÉ
1457/63-1493 Friedrich V. (také od 1440 král, od 1452 císař římský jako Friedrich III.)
1493-1519 Maxmilian I. (také od 1486 král, od 1508 císař římský)
1519-1521 Karel I. (Karl) (také od 1516 král španělský, od 1519 římský císař Karel V., 1556 se vzdal trůnu)
1521-1564 Ferdinand I. (také od 1526 král český a uherský, od 1531 král, od 1556 císař římský)
1564-1576 Maxmilian II. (také král český a uherský, od 1562 král, od 1564 císař římský)
1576-1612 Rudolf IV. (do 1608 také král uherský, do 1611 král český, od 1575 král, od 1576 císař římský jako Rudolf II.)
1612-1619 Matyáš (Matthias) (od 1608 také král uherský, od 1611 král český, od 1612 císař římský)
1619-1637 Ferdinand II. (také král český a uherský a císař římský)
1637-1657 Ferdinand III. (také král český a uherský a císař římský)
1657-1705 Leopold I. (také král český a uherský a císař římský)
1705-1711 Josef I. (Joseph) (také král český a uherský a císař římský)
1711-1740 Karel II. (také král český a uherský a císař římský jako Karel VI.)
1740-1780 Marie Terezie (také královna česká a uherská)
Dynastie Habsbursko-lotrinská
1780-1790 Josef II. (také král český a uherský, od 1764 král, od 1765 císař římský)
1790-1792 Leopold II. (také král český a uherský a císař římský)
CĺSAŘI
1792-1835 František I. (Franz) (také král český a uherský a do 1806 císař římský jako František II., od 1804 císař rakouský)
1835-1848 Ferdinand I. (současně král český a uherský jako Ferdinand V.)
1848-1916 František Josef I. (současně král český a uherský)
1916-1918 Karel I. (současně král český a uherský)
PREZIDENTI
1919-1920 Karl Seitz (úřadující)
1920-1928 Michael Hainisch
1928-1938 Wilhelm Miklas
1938-1945 součást nacistického Německa
1945-1950 Karl Renner
1950-1951 Leopold Figl (úřadující)
1951-1957 Theodor Körner
1957-1965 Adolf Schärf
1965-1974 Franz Jonas
1974-1986 Rudolf Kirschläger
1986-1992 Kurt Waldheim
od 1992 Thomas Klestil
KANCLÉŘI
1918-1920 Karl Renner
1920-1921 Michael Mayr
1921-1922 Johann Schober
1922-1924 Ignaz Seipel
1924-1926 Rudolf Ramek
1926-1929 Ignaz Seipel
1929 Ernst Streeruwitz
1929-1930 Johann Schober
1930 Karl Vaugoin
1930-1931 Otto Ender
1931-1932 Karl Buresch
1932-1934 Engelbert Dollfuss
1934 Ernst Rüdiger Starhemberg (úřadující)
1934-1938 Kurt Schuschnigg
1938-1945 součást Německa
1945 Karl Renner (SPD, koaliční)
1945-1953 Leopold Figl (SPD, koaliční)
1953-1961 Julius Raab (SPD, koaliční)
1961-1964 Alfons Gorbach (SPD, koaliční)
1964-1970 Josef Klaus (SPD, koaliční)
1970-1983 Bruno Kreisky (SPD)
1983-1986 Fred Sinowatz (SPD, koaliční)
1986-1997 Franz Vranitzky (SPD, koaliční)
1997-200? Viktor Klima (SPD, koaliční)
od 200? Wolfgang Schüssel (koaliční lidovců a svobodných)