Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté


Zpět Zadejte začátek jména:         

ZVELEBIL Kamil Veith - český indolog, tamilista, drávidista

* 17. 11. 1927 Praha

Studoval indologii, sanskrt a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde 1952 získal titul PhDr. V letech 1952-70 působil jako vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV, 1960-65 zajišťoval externí výuku tamilštiny na FF UK, kde se 1965 habilitoval (docent drávidské filologie). V letech 1965-66 pobýval jako hostující profesor (1968-70 jako profesor) na univerzitě v Chicagu, 1970 krátce hostoval na Collège de France, 1970-71 působil jako vědecký pracovník univerzity v Leidenu, zároveň vyučoval jako hostující profesor v Südasien-Institutu univerzity v Heidelberku (1967-73), 1971-76 byl vědeckým pracovníkem univerzity v Utrechtu, 1976-91 profesorem dravidologie na univerzitě v Utrechtu; zde byl 1. 9. 1991 jmenován emeritním profesorem. Od 1997 působí jako hostující profesor na FF UK v Praze, kde pomáhá při budování knihovny Indologického ústavu a při výchově doktorandů.

Už od studií se věnoval tamilštině jako samouk a během 50. a 60. let vybudoval tento obor v Praze; v následujících letech výrazně přispěl k tomu, že tamilistika a drávidská filologie je dnes celosvětově uznávanou součástí indologických studií. V této oblasti se badatelsky věnoval několika okruhům a přispěl k nim závažnými publikacemi. Již od 50. let se významně angažoval i v mezinárodní spolupráci.

Jeho pražské období charakterizuje vedle výzkumu tamilských dialektů a historické gramatiky tamilštiny také zájem o problematiku jazykového systému tamilštiny a o srovnávací drávidskou lingvistiku a také velká pozornost popularizační a překladatelské činnosti (překládal z tamilštiny, malajálamštiny, později také z kannadštiny).

V zahraničí tyto okruhy ještě prohloubil a průkopnicky rozvinul některé další stránky (např. areální jazykověda oblasti Nílgiri - Modrých hor, objev a popis irulštiny, překlad fonologického a morfologického oddílu starotamilské gramatiky Tolkáppijam). Pozornost věnoval i otázkám širšího srovnávání jazyků (vztah drávidských jazyků k elamštině a k altajským jazykům). Velice ceněné jsou jeho přehledné práce o historii tamilské literatury. Jeho bibliografie čítá dnes už více než 500 položek, z toho na tři desítky knih, často o několika stech stranách. Kromě toho se v posledních 20 letech aktivně věnuje zenovému buddhismu.

Působil rovněž v řadě mezinárodních organizací: jako viceprezident Akademie tamilské kultury v Madráse, tajemník Mezinárodní asociace tamilského bádání v Madráse, člen American Oriental Society, Tamil Writers Association, Lingustic Circle of Delhi aj.

Za zásluhy o rozvoj vědy a badatelské výsledky mu byla udělena řada ocenění: Zvláštní uznání ČSAV (1957 a 1959), cena ČSAV (1964), Čestná plaketa Collège de France (1970), Zlatá pamětní medaile Josefa Dobrovského (ČSAV, 1992).

D.-k.: (s I. Fišerem), Země posvátných řek, Praha 1959; (s E. Heroldem a D. Zbavitelem), Indie zblízka, Praha 1960; (spoluaut.), Moudrost a umění starých Indů [anonymní podíl na společné knize], Praha 1971: 26-30, 30-38, 199-213; Tamil in 550 A. D. An Interpretation of Early Inscriptional Tamil. Dissertationes orientales 3, Orientální ústav ČSAV, Praha 1964; (s J. J. Glazovem a M. S. Andronovem), Introduction to the Historical Grammar of the Tamil Language, Nauka, Moskva 1967; Comparative Dravidian Phonology, Mouton, The Hague, Paris 1970; (s J. Vackem), Introduction to the Historical Grammar of the Tamil Language, Orientální ústav ČSAV, Praha 1970; The Irula Language, Wiesbaden 1973; Pt. II, 1979; Pt. III, 1982; The Smile of Murugan. On Tamil Literature of South India, E. J. Brill, Leiden 1973; The Poets of the Powers, London 1973 (reprint Lower Lake, California 1993, italský překlad I Maestri dei Poteri, Roma 1979); Tamil Literature, A History of Indian Literature, Vol. X, 1, Wiesbaden 1974; Tamil Literature, Handbuch der Orientalistik II, 2, 1, Leiden/Köln 1975; (s Arlene R. K. Zide), The Soviet Decipherment of the Indus Valley Script - Translation and Critique, Mouton, The Hague-Paris 1976; A Sketch of Comparative Dravidian Morphology, Part One, Nouns and Adjectives, Mouton, The Hague-Paris 1977; The Irulas of the Blue Mountains, Syracuse University 1988; Dravidian Linguistics - An Introduction, Pondicherry 1990; Companion Studies to the History of Tamil Literature, Handbuch der Orientalistik II, Ergänzungsband V, E. J. Brill, Leiden, New York, KNbenhavn, Köln 1992; The Tamil Skandapuranam, Archív orientální. Supplementa VI (1992), Oriental Institute, Prague 1992, 48 s.; Lexicon of Tamil Literature, Handbuch der Orientalistik, II, 9, Leiden, New York, Köln 1995.

PŘEKLADY: Víramámunivar: Žertovné příběhy mistra Paramárty, Praha 1954; Černý květ (překlady starotamilské milostné poezie), Praha 1955; Ragunádan: Mlčení pod Madurou, Praha 1957; Květy jasmínu (překlady starotamilské poezie), Praha 1957; T. Š. Pillai: Červená ryba, Praha 1960; T. Š. Pillai: Zametačov syn, Bratislava 1961; Píseň o klenotu - Silappadigáram (básnický překlad starotamilského eposu), Praha 1965; The Lord of the Meeting Rivers - Devotional Poems of Basavanna, New Delhi 1984; Two Tamil Folktales, New Delhi 1987.

L.: J. Vacek: Pocta Kamilu Zvelebilovi, NO 47 (1992), 6: 190-191.

BIBLIOGRAFIE in: Tamulica et Dravidica, výbor článků K. V. Zvelebila, AUC, Philologica 3 - 1995, Orientalia Pragensia XIII, UK, Praha 1998: 257-277.

(jv)


Počet nalezených záznamů: 1
Hlavní stránka