Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté


Zpět Zadejte začátek jména:         

MATOUŠ Lubor - český orientalista, asyriolog a sumerolog

* 2. 11. 1908 Náchod, + 2. 4. 1984 Praha

V letech 1926-30 studoval klínopis na Karlově Univerzitě v Praze u prof. B. Hrozného a na univerzitě v Lipsku u prof. Benno Landsbergera. Po promoci v roce 1930 absolvoval studijní pobyt v berlínských Státních muzeích, kde se zabýval zpracováním sumersko-akkadských dvojjazyčných lexikálních textů a pokračoval na Karlově Univerzitě ve studiu asyriologie, egyptologie a hebraistiky. V letech 1933-38 pracoval jako knihovník v Univerzitní knihovně v Praze. Po získání stipendia pražského Orientálního ústavu odjel studovat klínopisné texty (zejména tzv. "kappadocké texty" ze staroasyrské obchodní kolonie v Káneši, dnešní Kültepe) do Osmanského muzea v Istanbulu. Po vypuknutí 2. světové války 1939 odešel z Turecka do Francie, kde vstoupil do řad čs. vojenských jednotek a prodělal zde vojenský výcvik. Po porážce Francie byly jednotky přesunuty do Anglie a 1944 nasazeny do bojů o Normandii. L. Matouš byl těžce raněn v bitvě Dunkerque a byl vyznamenán válečnou medailí "Za chrabrost". Po válce se stal 1946 asistentem B. Hrozného, 1952 byl jmenován docentem a 1955 profesorem pro klínopisná bádání a dějiny starověkého Předního východu Univerzity Karlovy, kde působil až do roku 1973. V letech 1960-62 byl hostujícím profesorem Bagdádské univerzity.

Zabýval se zejména výzkumem pramenů k dějinám staroasyrských obchodních osad z období 19. stol. př. Kr. v Malé Asii, akkadským jazykem a literaturou, překlady sumerských a akkadských literárních památek. Věnoval se též interpretaci textů právních a hospodářských a studiu dějin starověké Mezopotámie s důrazem na období 1. pol. 2. tisíciletí př. Kr. Aktivně se účastnil práce "Pražského semitistického kroužku". Od roku 1955 do roku 1973 redigoval časopis Archív orientální.

D.-k.: Die lexikalischen Tafelserien der Babylonier und Assyrer in den Berliner Museen, Staatliche Museen zu Berlin, Berlin 1933; Stopami zašlých kultur. O práci profesora Bedřicha Hrozného, Melantrich, Praha 1949; Základy akkadské gramatiky, SPN, Praha 1952; Nářek nad zkázou města Uru, Nakladatelství ČSAV, Praha 1953; Epos o Gilgamešovi, SNKLHU, Praha 1958; Akkadská paralela k Písni písní: Hymnus na Ištaru. Sumerská paralela k Žalozpěvům: Nářek nad zkázou města Uru. Akkadská paralela ke Kóheletu: Z eposu o Gilgamešovi, in: Pět svátečních svitků, SNKLHU, Praha 1958: 207-209, 218-226, 227-228; Inscriptions cunéiformes du Kultépé II. Éditions de l'Académie Tchécoslovaque des Sciences, Prague 1962; Arthur Ungnad: Grammatik des Akkadischen. Völlig neubearbeitet von Lubor Matouš, Verlag C. H. Beck, München 1964, 1969; Epos o Gilgamešovi, Mladá fronta, Praha 1971; Epos o Gilgamešovi, Československý spisovatel, Praha 1976; (s B. Hruškou, J. Proseckým, J. Součkovou), Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách, Odeon, Praha 1977; (s M. Matoušovou-Rajmovou), Kappadokische Keilschrifttafeln mit Siegeln aus den Sammlungen der Karlsuniversität in Prag, Univerzita Karlova, Praha 1984.

D.-č./sb.: (s A. Falkensteinem), Zur 3. Tafel der Serie diri = DIR = sijaku = watru, Zeitschrift für Assyriologie 42 (1934): 144-151; Les contrats de partage de Larsa provenant des archives d'Iddin-Amurrum, ArOr 17 (1949): 142-173; Les contrats de vente d'immeubles provenant de Larsa, ArOr 18 (1950): 11-67; (s J. Klímou), Les tablettes "cappadociennes", in: Compte rendu de la 2e Rencontre assyriologique internationale, Paris 1951: 49-59; Zur Chronologie der Geschichte von Larsa bis zum Einfall der Elamiter, ArOr 20 (1952): 288-313; Zu den Ausdrücken für "Zugaben" in den vorsargonischen Grundstückkaufurkunden, ArOr 22 (1954): 434-443; (s K. Petráčkem), Beiträge zur akkadischen Grammatik. I. Die Liquiden in ihrem Verhältnis zum Vokal im Assyrischen, ArOr 24 (1956): 1-14; Les textes accadiens d'Ugarit, ibid.: 375-382; Purchase of Landed Property in Ur by Balmunamhe, in: Charisteria Orientalia... J. Rypka, Praha 1956: 179-186; Die Entstehung des Gilgameš-Epos, Das Altertum 4 (1958): 195-208; Erlässe altbabylonischer Könige, Bibliotheca orientalis 16 (1959): 93-96; Les rapports entre la version sumérienne et la version akkadienne de l'épopée de Gilgameš, in: Compte rendu de la 7e Rencontre assyriologique internationale, Paris 1960: 83-94; L'almanach de Bakr-Awa, Sumer 17 (1961): 17-66; Zur Datierung von Enuma eliš, ArOr 29 (1961): 30-34; The Inscription of Amar-Suen, Bulletin of the College of Arts, Baghdad University, No. 5, 1962: 1-4; Anatolische Feste nach "kappadokischen Tafeln", Assyriological Studies (Chicago) 16 (1965): 175-184; Die Urgeschichte der Menschheit im Atrahasis-Epos und in der Genesis, ArOr 37 (1969): 1-7, 148; Der Streit um den Nachlass des Puzur-Aššur, ibid.: 156-180; Die Dorfgemeinde im alten Mesopotamien, Das Altertum 15 (1969): 3-9; Monotheistické tendence v náboženství staré Mezopotámie, NO 25 (1970): 106-110; Einige Bemerkungen zu altsumerischen Rechtsurkunden, ArOr 39 (1971): 1-13; Bemerkungen zum altassyrischen Dialekt von Kültepe, ArOr 40 (1972): 289-296; Beiträge zum Eherecht der anatolischen Bevölkerung in 2. Jahrtausend v. u. Z., ArOr 41 (1973): 309-318; Prozesseinleitung gegen den kassarum nach "kappadokischer" Urkunde I 695, in: Anatolian Studies Presented to H. G. Güterbock, Istanbul 1974: 195-200; Der Assur-Tempel nach altassyrischen Urkunden aus Kültepe, in: Travels in the World of the Old Testament. Festschrift M. A. Beek, Assen 1974: 181-189; Zur Benutzung des gemeinsamen Siegels im "kappadokischen" Verpflichtungsscheine I 453, Baghdader Mitteilungen 7 (1974): 119-123; Das altassyrische Sammelmemorandum I 429, Studia Orientalia 46, Helsinki 1975: 193-203; Zur Bürgschaft in der Handelskolonie Kaniš, Welt des Orients 8/2, 1976: 206-210; La détermination du propriétaire du sceau cappadocien (AO 8748 du Musée du Louvre), Revue d'assyriologie 71 (1977): 151-155; Zum System der Datierung in der Handelskolonie Kaneš, ArOr 46 (1978): 217-231.

L.: Hruška, B.: Professor Lubor Matouš (* 1908), ArOr 46 (1978): 341-350; Prosecký, J.: Významné životní jubileum profesora Lubora Matouše, NO 38 (1983), 10: 307-308; Klíma, J.: Lubor Matouš, Archiv für Orientforschung 31 (1984): 235-237. Hecker, K.: Matouš, Lubor, in: Reallexikon der Assyriologie und Vorderasiatischen Archäologie, Walter de Gruyter, Berlin, New York 1987-1990, 7. Band: 586.

BIBLIOGRAFIE: Hruška, B.: Univerzitní profesor dr. Lubor Matouš. Bibliografie 1933-1978. Bibliografická edice Orientálního ústavu ČSAV, sv. 5. Orientální ústav ČSAV, Praha 1978; Hruška, B.: Lubor Matouš. Lebenslauf, Bibliographie, in: B. Hruška, G. Komoróczy (ed.), Festschrift Lubor Matouš, Eötvös Loránd Tudományegyetem, Ókori Történeti tanszékek, Budapest 1978, I. Teil: 9-28.

(jp)


Počet nalezených záznamů: 1
Hlavní stránka