Předmluva

(Josef Kolmaš)


zpět na obsah


Přestože dějinám české a slovenské orientalistiky, afrikanistiky, amerikanistiky a vývoji uvnitř těchto vědních disciplín byla věnována řada dílčích studií a hodnocení díla jednotlivých badatelů je zasvěceno množství časopiseckých statí, recenzí, jubilejních sborníků a nekrologů, souhrnná biograficko-bibliografická příručka, podávající objektivní, ideologickými ohledy nezatížený pohled na životní osudy badatelů a jejich vědecký, učitelský, osvětový a kulturní přínos zůstávala dosud trvalým desideratem.
Biograficko-bibliografický slovník zasvěcený českým a slovenským orientalistům, afrikanistům a amerikanistům je potřebný v prvé řadě jako pokus o kritické a objektivní zhodnocení oborů, které mají v českých zemích a na Slovensku dlouholetou tradici, slavnou minulost a bohaté výsledky, z nichž mnohé snesou mezinárodní srovnání a ta nejnáročnější odborná kritéria. Slovník dává poprvé možnost vyčerpávajícím způsobem poskytnout pohled na minulost i současnost poznávání Orientu, Afriky a Latinské Ameriky, jak se o ně po generace snažili vědečtí a pedagogičtí pracovníci a také někteří literáti, cestovatelé, umělci a jiní, a dokládá to dosaženými výsledky, vykonanou prací a zároveň také naznačuje i úkoly, jež v této sféře dosud čekají na své řešení.
Slovník obsahuje pokud možno reprezentativní soubor osobností českého, respektive slovenského původu, činných v oblasti orientalistiky a příbuzných oborech, které působily v českých zemích, na Slovensku či v zahraničí a výrazně se zasloužily o rozvoj či propagaci svých disciplín. Zařazeni jsou však také odborníci cizího národnostního či etnického původu, jejichž působení v českých zemích či na Slovensku, zejména v dřívějších dobách, výrazně ovlivnilo jejich odbornou dráhu a jimi vytvořené dílo se stalo neoddělitelnou součástí kulturního života v českých zemích a na Slovensku, případně se významně uplatnilo v evropském či světovém kontextu.
Historie vlastní tvorby této slovníkové příručky je sotva čtyři roky stará, avšak sama myšlenka vytvoření nějakého bio-bibliografického slovníku badatelů o zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky sahá hlouběji do minulosti. Na půdě Orientálního ústavu jsme se jí zanášeli již v tzv. normalizační době, kdy však pro její uskutečnění nebyl ze strany vedení zájem a chyběly i nezbytné materiální a personální předpoklady. Teprve po listopadu 1989 bylo možno přistoupit ke konkrétnímu rozpracovávání ideje Slovníku české a slovenské orientalistiky, jak zněl původní pracovní název projektu, a k zahájení přípravných prací.
Spolu s níže podepsaným to byl především tehdejší pracovník ústavu dr. Jiří Šíma, který v roce 1995 stál u základů tohoto díla. Sestavil první, ještě značně neúplný seznam jmen českých a slovenských badatelů (zatím jen pro oblast Asie a Afriky), u kterých se uvažovalo o případném zařazení do slovníku. Původně navrhované rozdělení biografických hesel do čtyř "velikostních" kategorií s diferencovaným řádkovým rozpětím bylo sice později opuštěno, nicméně nezbytná diferenciace mezi jednotlivými badateli se fakticky zachovala ve větším prostoru věnovaném výčtu jejich děl. Na ukázkovém biogramu jsme si navrhovanou stavbu hesla vyzkoušeli a ta byla také spolupracovníkům doporučena jako vzor pro zpracování hesla.
Po odchodu dr. Šímy z Orientálního ústavu v práci na přípravě slovníku pokračoval bývalý pracovník ústavu dr. Jiří Bečka, osvědčený historiograf české orientalistiky, který Šímův heslář podrobil důkladné revizi a doplnil ho o celou řadu dalších jmen badatelů, zejména ze staršího období. Poté se spolu s dr. Miloslavem Krásou ujal napsání úvodní kapitoly o poznávání a studiu Orientu v českých zemích.
Rozhodující zlom v přípravných a posléze i realizačních pracích na slovníku nastal s návratem dr. Jana Filipského do Orientálního ústavu a jeho pověřením funkcí hlavního redaktora slovníku. Na poradě zástupců zainteresovaných tvůrců slovníku z Orientálního ústavu AV ČR, příslušných orientalistických ústavů Filozofické fakulty Karlovy univerzity, Náprstkova muzea a šéfredaktora nakladatelství LIBRI dr. Františka Honzáka v květnu 1996 bylo rozhodnuto o provedení nové, celkové revize stávajícího hesláře a jeho rozšíření o jména badatelů z oblasti amerikanistiky; o zpracování hesel zesnulých badatelů byli požádáni buďto jejich přímí žáci, nebo oborově příslušní kolegové; u některých žijících badatelů, kteří si z různých příčin nepřáli, aby se jejich biogramy ve slovníku objevily, bylo toto jejich stanovisko respektováno; u žijících badatelů se předpokládalo, že si svoje bio-bibliografické heslo napíší sami, anebo že poskytnou potřebné podklady pro jeho napsání jiným.
Spolupráce slovenských orientalistů na textaci hesel badatelů, pocházejících ze Slovenska nebo tam působících, byla od samého počátku neobyčejně vstřícná a pohotová. O překlad jejich hesel do češtiny se postaral Mgr. Vladimír Ando.
Shodným přáním všech spolupracovníků na slovníku od samého jeho počátku bylo vydat toto kolektivní dílo v jubilejním roce 650. výročí založení Karlovy univerzity. Na Filozofické fakultě této univerzity ostatně velká část ve slovníku uvedených badatelů působila jako učitelé, anebo byla jejími úspěšnými odchovanci v příslušných orientalistických oborech.

Doc. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc.,
ředitel Orientálního ústavu AV ČR
Praha, březen 1998


zpět na obsah