(Josef Kolmaš)
Přestože dějinám české a slovenské orientalistiky, afrikanistiky, amerikanistiky
a vývoji uvnitř těchto vědních disciplín byla věnována řada dílčích studií a
hodnocení díla jednotlivých badatelů je zasvěceno množství časopiseckých statí,
recenzí, jubilejních sborníků a nekrologů, souhrnná biograficko-bibliografická
příručka, podávající objektivní, ideologickými ohledy nezatížený pohled na životní
osudy badatelů a jejich vědecký, učitelský, osvětový a kulturní přínos zůstávala
dosud trvalým desideratem.
Biograficko-bibliografický slovník zasvěcený českým a slovenským orientalistům,
afrikanistům a amerikanistům je potřebný v prvé řadě jako pokus o kritické a
objektivní zhodnocení oborů, které mají v českých zemích a na Slovensku dlouholetou
tradici, slavnou minulost a bohaté výsledky, z nichž mnohé snesou mezinárodní
srovnání a ta nejnáročnější odborná kritéria. Slovník dává poprvé možnost vyčerpávajícím
způsobem poskytnout pohled na minulost i současnost poznávání Orientu, Afriky
a Latinské Ameriky, jak se o ně po generace snažili vědečtí a pedagogičtí pracovníci
a také někteří literáti, cestovatelé, umělci a jiní, a dokládá to dosaženými
výsledky, vykonanou prací a zároveň také naznačuje i úkoly, jež v této sféře
dosud čekají na své řešení.
Slovník obsahuje pokud možno reprezentativní soubor osobností českého, respektive
slovenského původu, činných v oblasti orientalistiky a příbuzných oborech, které
působily v českých zemích, na Slovensku či v zahraničí a výrazně se zasloužily
o rozvoj či propagaci svých disciplín. Zařazeni jsou však také odborníci cizího
národnostního či etnického původu, jejichž působení v českých zemích či na Slovensku,
zejména v dřívějších dobách, výrazně ovlivnilo jejich odbornou dráhu a jimi
vytvořené dílo se stalo neoddělitelnou součástí kulturního života v českých
zemích a na Slovensku, případně se významně uplatnilo v evropském či světovém
kontextu.
Historie vlastní tvorby této slovníkové příručky je sotva čtyři roky stará,
avšak sama myšlenka vytvoření nějakého bio-bibliografického slovníku badatelů
o zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky sahá hlouběji do minulosti. Na půdě
Orientálního ústavu jsme se jí zanášeli již v tzv. normalizační době, kdy však
pro její uskutečnění nebyl ze strany vedení zájem a chyběly i nezbytné materiální
a personální předpoklady. Teprve po listopadu 1989 bylo možno přistoupit ke
konkrétnímu rozpracovávání ideje Slovníku české a slovenské orientalistiky,
jak zněl původní pracovní název projektu, a k zahájení přípravných prací.
Spolu s níže podepsaným to byl především tehdejší pracovník ústavu dr. Jiří
Šíma, který v roce 1995 stál u základů tohoto díla. Sestavil první, ještě značně
neúplný seznam jmen českých a slovenských badatelů (zatím jen pro oblast Asie
a Afriky), u kterých se uvažovalo o případném zařazení do slovníku. Původně
navrhované rozdělení biografických hesel do čtyř "velikostních" kategorií
s diferencovaným řádkovým rozpětím bylo sice později opuštěno, nicméně nezbytná
diferenciace mezi jednotlivými badateli se fakticky zachovala ve větším prostoru
věnovaném výčtu jejich děl. Na ukázkovém biogramu jsme si navrhovanou stavbu
hesla vyzkoušeli a ta byla také spolupracovníkům doporučena jako vzor pro zpracování
hesla.
Po odchodu dr. Šímy z Orientálního ústavu v práci na přípravě slovníku pokračoval
bývalý pracovník ústavu dr. Jiří Bečka, osvědčený historiograf české orientalistiky,
který Šímův heslář podrobil důkladné revizi a doplnil ho o celou řadu dalších
jmen badatelů, zejména ze staršího období. Poté se spolu s dr. Miloslavem Krásou
ujal napsání úvodní kapitoly o poznávání a studiu Orientu v českých zemích.
Rozhodující zlom v přípravných a posléze i realizačních pracích na slovníku
nastal s návratem dr. Jana Filipského do Orientálního ústavu a jeho pověřením
funkcí hlavního redaktora slovníku. Na poradě zástupců zainteresovaných tvůrců
slovníku z Orientálního ústavu AV ČR, příslušných orientalistických ústavů Filozofické
fakulty Karlovy univerzity, Náprstkova muzea a šéfredaktora nakladatelství LIBRI
dr. Františka Honzáka v květnu 1996 bylo rozhodnuto o provedení nové, celkové
revize stávajícího hesláře a jeho rozšíření o jména badatelů z oblasti amerikanistiky;
o zpracování hesel zesnulých badatelů byli požádáni buďto jejich přímí žáci,
nebo oborově příslušní kolegové; u některých žijících badatelů, kteří si z různých
příčin nepřáli, aby se jejich biogramy ve slovníku objevily, bylo toto jejich
stanovisko respektováno; u žijících badatelů se předpokládalo, že si svoje bio-bibliografické
heslo napíší sami, anebo že poskytnou potřebné podklady pro jeho napsání jiným.
Spolupráce slovenských orientalistů na textaci hesel badatelů, pocházejících
ze Slovenska nebo tam působících, byla od samého počátku neobyčejně vstřícná
a pohotová. O překlad jejich hesel do češtiny se postaral Mgr. Vladimír Ando.
Shodným přáním všech spolupracovníků na slovníku od samého jeho počátku bylo
vydat toto kolektivní dílo v jubilejním roce 650. výročí založení Karlovy univerzity.
Na Filozofické fakultě této univerzity ostatně velká část ve slovníku uvedených
badatelů působila jako učitelé, anebo byla jejími úspěšnými odchovanci v příslušných
orientalistických oborech.
Doc. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc.,
ředitel Orientálního ústavu AV ČR
Praha, březen 1998