Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

 

<-Š Zpět na abecední vyhledávání U->

TAMAŠKO (Tamaskó) Štefan Ján - uherský indolog, jazykovědec a překladatel slovenského původu

* 16. 2. 1801 Bratislava, + 26. 1. 1881 Bratislava

V letech 1822-23 studoval teologii na protestantské univerzitě ve Vídni, 1828-30 arabštinu a sanskrt na univerzitě v Göttingen. PhDr. (1830), prof. (1838).

V letech 1823-28 působil jako soukromý vychovatel v šlechtických rodinách, později jako správce a ředitel vyšší měšťanské školy v Pezinku (1831-38), do 1862 zastával úřad subrektora a ředitele na evangelickém lyceu v Bratislavě, kde vyučoval syntax, němčinu a teologii, 1862-72 byl profesorem náboženství na dívčím reálném gymnáziu v Bratislavě. 1872 byl penzionován.

Zabýval se indickými jazyky, sestavil učebnici sanskrtu a panegyrikon o tomto jazyku, další práce i překlady staroindických děl (Mahábhárata) zůstaly v rukopisu. Věnoval se i překladům arabské a maďarské poezie do latiny a pokoušel se i o prózu.

D.-k.: De causis linguae Sanscritae, Bratislava 1831; Német nyelkönyv, Bratislava 1844. D.-rkp.: Diluvium fragmentum e Sanscrito latine redditum; Mahábhárata (Kabinet starých tisků a rukopisů, ÚK SAV, Bratislava).

L.: Slovenský biografický slovník, zv. 6, Martin 1994: 25.

(ko)

TAUER Felix - český orientalista, předovýchodní filolog a historik

* 20. 11. 1893 Plzeň, + 17. 3. 1981 Praha

Studoval na pražské univerzitě u prof. R. Dvořáka, R. Růžičky a M. Grünerta arabštinu, perštinu a turečtinu. Doktorát filozofie získal 1917 po obhájení disertační práce Al-Valíd ibn Jazíd ibn Abdulmalik, umajjovský chalífa a básník. Po dvou delších studijních pobytech v Istanbulu ve 20. letech se habilitoval na Filozofické fakultě UK 1925, profesury dosáhl až 1945.

Jeho vědecká činnost se týkala předovýchodních dějin - vydal na toto téma řadu pojednání a důležitých edicí i překladů historických spisů persky píšících dějepisců. Druhou závažnou část jeho životního díla tvoří kompletní, bohatě komentovaný překlad Tisíce a jedné noci z arabských originálů. Třetí oblast, jíž se věnoval, byly dějiny starší perské naukové literatury.

D.-k.: Histoire de la campagne du Sultan Suleyman 1er contre Belgrade en 1521, Praha 1924; Kniha Tisíce a jedné noci v úplném překladu podle kalkutského vydání... Díl I-VI, Praha 1928-1932; Histoire des Conquètes de Tamerlan intitulée Zafarnama par Nizamuddin Šami, Praha 1937; 2. kniha, Praha 1958; Cinq opuscules de Hafiz-i Abru concernant l'histoire de l'Iran au temps de Tamerlan, Praha 1959; Erzählungen aus den Tausendundein Nächten, Frankfurt a. M. 1966; Tisíc a jedna noc, 5 sv., Praha 1973-1975; Svět islámu, Praha 1984.

D.-č./sb.: Les manuscripts persans historiques des bibliothèques de Stamboul I-V, ArOr 3 (1931): 87-118, 303-326, 462-491, 4 (1932): 92-107, 193-207; Geographisches aus den Stambuler Bibliotheken. (Arabische Handschriften), ArOr 6 (1934): 95-111;

Le Zail-i Gami cu-t-tawarih-i Rašidi de Hafiz-i Abru et son édition par K. Bayani I-V, ArOr 20 (1952): 39-52, 21 (1953): 206-217, 22 (1954): 88-98, 531-543, 23 (1955): 99-108; Novoperská učená literatura od jejích začátků do konce XVIII. století, in: J. Rypka a kol., Dějiny perské a tádžické literatury, Praha 1963; Persian Learned Literature from the Beginnings to the End of the 18th Century, in: J. Rypka a kol., History of Iranian Literature, Praha 1968; Two Additional Chapters to my Outline of the Persian Learned Literature. From its beginnings to the end of the 18th century, being a part of the History of Iranian literature edited by Jan Rypka (Dordrecht 1968), ArOr 39 (1971): 268-283.

L.: Rypka, J.: To Felix Tauer on the Occasion of his Seventy-fifth Birthday [s bibliografií do 1966], ArOr 36 (1968): 535-550; Veselý, R.: Prof. Dr. Felix Tauer zum 80. Lebensjubiläum, ArOr 41 (1973): 305-307; Bečka, J.: Felix Tauer: A Historian of The Near East and Central Asia. On the ninetieth anniversary of his birth, ArOr 51 (1983): 255-267 [s další bibliografií]; M. Churaň a kol.: Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 2. vyd., Libri, Praha 1998, II. díl, 217.

(jb)

THOMA Zdeněk - český fotograf, publicista a cestovatel

* 2. 9. 1938 Praha

Jeho velkou láskou se po téměř roční cestě autostopem do Japonska v roce 1970 stala Asie. Hledáčkem svých fotoaparátů nahlížel do života lidí, ale zajímala ho i krajina a kultura, která utvářela jejich životní styl. V šestadvaceti zemích Asie, hlavně v Japonsku, Číně, Tibetu, Nepálu a Indii strávil přes šest let života. Napsal tři cestopisy, je autorem fotografií v obrazových publikacích. Do řady dalších knih - geografických, přírodopisných, orientalistických - přispíval svými fotografiemi. Od roku 1972 publikoval v Novém Orientu svoje fotoreportáže z Asie. Jeho sedm souborů fotografií (např. Kouzlo japonských zahrad, Doteky himálajského větru, Zahrady tichého mámení, Lidé z Filipín atd.) bylo v posledních 15 letech vystaveno ve více než 50 galeriích a muzeích v ČR, na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Japonsku. Je členem Asociace fotografů a Syndikátu novinářů ČR.

D.-k.: Toulky po Japonsku, Panorama, Praha 1980, 2. vyd. 1987; Země bohů a démonů, Panorama, Praha 1985; Putování k posvátné hoře Kailás, Apolo, Pardubice 1997.

FOTOGRAFIE: Čína, Slovart, Bratislava 1991; Umění japonských zahrad, Artia, Praha 1981, franc., něm. 1981, angl. 1988, přeprac. vyd. česky, Argo, Praha 1996, 2. vyd., Aventinum, Praha 1998, něm. 1996; Ikebana, bonsaj, Aventinum, Praha 1992; Nepál - království pod Himálajem, Dita, Praha 1996 (ocenění jako nejkrásnější česká kniha roku); (spoluaut.), Svět tibetského buddhismu, Slovart, Brabapress, Praha 1996.

L.: Kdo je kdo v České republice, nakl. Modrý jezdec, Praha 1994: 585; Čs. biografický slovník, Academia, Praha 1992: 734; Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993: 383; J. a M. Martínkovi, Kdo byl kdo - naši cestovatelé a geografové, Libri, Praha 1998: 435-438.

(A)

TICHÝ Oldřich - český hispanista

* 12. 7. 1916 Veselí nad Moravou, + 15. 10. 1991 Praha

Vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně obory francouzština-němčina v letech 1935-45 s nuceným přerušením v době uzavření českých vysokých škol, kdy působil na obchodní akademii ve Zlíně jako profesor španělštiny a portugalštiny. Od roku 1950 byl asistentem na Palackého univerzitě v Olomouci, od 1958 odborným asistentem na FF UK v Praze. V letech 1961-63 a 1965-67 působil jako zakladatel moderní lingvistiky na Kubě, mezitím byl jmenován v Praze docentem.

Zabýval se otázkami španělské gramatiky v duchu pražské školy, věnoval pozornost aktuálnímu členění výpovědi, proslul jako výborný pedagog. Na havanské univerzitě založil studium obecné lingvistiky a moderní hispanistiky, zorganizoval výuku češtiny pro stipendisty, dal významný podnět k dialektologickým výzkumům.

D.-k.: Základy španělské mluvnice, Praha 1958; Manual de idioma checo, La Habana 1961; (s kol.), Španělština pro jazykové školy III., Praha 1966 a 1980, IV., Praha 1971 a 1981.

D.-č./sb.: Charakteristické rysy španělského slovosledu, Sborník VŠP v Olomouci III (1956): 29-39; Poznámky k fonetickému minimu španělštiny, Cizí jazyky ve škole (1957): 157-168; O užívání subjunktivu ve španělštině (Odpověď na dotaz), ibid.: 229-230; Poznámky k vývoji funkcí slovosledu ve španělštině, Romanistica Pragensia I (1959): 252-269; Některé problémy srovnávání cizího jazyka s mateřštinou, Cizí jazyky ve škole (1959-60): 97-103; Recursos de incorporación contextual de la oración, Romanistica Pragensia II (1961): 91-97; Poznámky k americké, zvláště kubánské španělštině, Cizí jazyky ve škole (1964-65): 99-103, 164-169; Španělština na Kubě, Cizí jazyky ve škole (1965-66): 1-7; Objetivos y métodos de la dialectología hispanoamericana, Ibero-Americana Pragensia III (1969): 131-137; Característica morfosintáctica del adjetivo español, Ibero-Americana Pragensia VII (1973): 55-69; Španělský jazyk, in: J. Šabršula, Úvod do srovnávacího studia románských jazyků II, Praha 1980, 199-211.

L.: B. Zavadil: 60 aEos del Doc. Dr. Oldřich Tichý, Romanistica Pragensia X (1977): 103-108; Z. Hampl: Un aniversario del Doc. Dr. Oldřich Tichý, Ibero-Americana Pragensia XI (1978): 210-212; A. Álvarez Cortés: El profesor Tichý - septuagenario, 1916-1986, Ibero-Americana Pragensia XX (1986): 223-227; B. Zavadil: El profesor Oldřich Tichý septuagenario, Romanistica Pragensia XVI (1988): 81-84; B. Zavadil: Falleció el profesor Oldřich Tichý (12. VII. 1916 - 15. X. 1991), Ibero-Americana Pragensia XXV (1991): 262-264; Zemřel docent Oldřich Tichý (12. 7. 1916 - 15. 10. 1991), Časopis pro moderní filologii 74 (1992): 59-61. (bz)

TIRSCH Ignác - českoněmecký misionář v Dolní Kalifornii

* 2. 7. 1733 Chomutov, + 1781 Chomutov

V roce 1754 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, 1754-55 absolvoval noviciát v Brně a filozofická studia. Roku 1755 odešel do zámořských misií s určením do Mexika. Tam nejprve pokračoval ve studiích, 1756 složil školní sliby v Tepotzotlánu, pak následovalo studium teologie v koleji sv. Petra a Pavla v hlavním městě a terciát v Pueble. Od roku 1762 působil v dolnokalifornských misiích mezi Indiány kmene Pericú. Po vypuzení jezuitů ze španělských kolonií se vrátil do Evropy a do vlasti. V letech 1770-73 učil v jezuitských kolejích v Jihlavě a ve Znojmě.

Je autorem souboru kolorovaných kreseb, které vypovídají o přírodních podmínkách na jihu Kalifornského poloostrova, o životě domorodých obyvatel i o procesu jejich akulturace v průběhu kristianizace a kolonizace tohoto území.

D.: rukopisný soubor Codex pictoricus mexicanus, 46 listů, Národní knihovna ČR (sign. XVI B 18). Edice: Doyce B. Nunis, Jr., The drawings of Ignacio Tirsch: a Jesuit missionary in Baja California, Los Angeles 1972; Simona Binková - Oldřich Kašpar, La aportación de los materiales bohémicos para el estudio de la historia y cultura de América Latina (Los dibujos de Ignacio Tirsch), Annals of the Náprstek Museum 14 (1987): 105-150.

L.: Simona Binková - Oldřich Kašpar: K významu některých bohemikálních pramenů pro studium dějin a kultury Latinské Ameriky (Rukopis Ignáce Tirsche), Miscelanea oddělení rukopisů a vzácných tisků 3 (1986): 37-58.

(sb)

TOMASCHEK Wilhelm - rakouský zeměpisec a orientalista, rodák z Moravy

* 26. 5. 1841 Olomouc, + 6. 9. 1901 Vídeň

Od roku 1877 byl profesorem univerzity ve Štýrském Hradci, od 1885 ve Vídni. Zasloužil se především o výzkum topografie Malé Asie. Byl v pracovním styku s českým cestovatelem J. Wünschem.

D.-k.: Die Goten in Taurien, Wien 1881.

D.-č./sb.: Topographische Erklärung der Küstenfahrt Nearchs vom Indus bis zur Eufrat, Sitzungsberichte der Phil. -hist. Classe der königlichen Akademie der Wissenschaften 121 (1890): 1-88; Zur historischen Topographie von Kleinasien im Mittelalter, ibid., 124 (1891): 1-106; Sasun und Quellengebiet des Tigris, ibid., 133 (1896): 1-8; J. a M. Martínkovi: Kdo byl kdo - naši cestovatelé a geografové, Libri, Praha 1998: 439.

(jb)

TOMÁŠEK Michal - český právník, sinolog a překladatel

* 20. 2. 1963 Praha

Studoval na Univerzitě Karlově v Praze, na École normale supérieure a na Sorbonně v Paříži a na Pekingské univerzitě právo a cizí jazyky. Získal titul PhDr. (překladatelství a tlumočnictví, 1985), JUDr. (1986) a PhDr. (sinologie a orientalistika, 1989). Po studiích byl od 1986 aspirantem a od 1989 vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva ČSAV, obor právní otázky národního hospodářství. Vědecká hodnost CSc. (kandidát právních věd) mu byla přiznána v roce 1989 po obhajobě disertační práce Ústavněprávní teorie a praxe při využívání zahraničního kapitálu v ČLR.

Od roku 1990 působil v diplomatických službách, nejprve v USA (1990-91), kde též v roce 1991 získal hodnost Master of Laws (LL. M.) na University of Virginia, v letech 1992-94 pak na československé (od roku 1993 české) Misi při Evropských společenstvích v Bruselu. Během pobytu v Belgii přednášel na College of Europe v Brugách a na Université Libre de Bruxelles. Nyní přednáší evropské právo na Právnické fakultě UK.

Od roku 1995 pracuje jako expert Komerční banky pro evropské záležitosti, 1996 byl zvolen předsedou komise pro evropskou integraci Bankovní asociace Praha, od 1998 je členem vědeckého grémia Bankovní asociace. Je členem redakční rady odborného časopisu Evropské a mezinárodní právo a českým představitelem v Association pour l'Union monétaire de l'Europe se sídlem v Paříži. Od 1986 vykonává při Městském soudu v Praze funkci soudního tlumočníka angličtiny, čínštiny, francouzštiny a ruštiny.

Od studijních let se v oboru sinologie zabývá jednak lingvistickými problémy souvisejícími s překladem čínské právní terminologie, což bylo předmětem i jeho diplomové práce Čínská právní terminologie a problémy jejího překladu (1989) a historií a současností čínského práva. Jako převážně pracovník praxe se zabývá praktickými problémy fungování čínského práva v čínské společnosti a významem získaných poznatků zejména pro mezinárodní obchod a finance.

D.-k.: Právo zahraničních investic v Číně, Praha 1990; Právo staré Číny, Praha 1995; Překlad v právní praxi, Praha 1998.

D.-č./sb.: Tradiční čínské právo a čínský stát, NO 43 (1988), 1; Kontinuita a diskontinuita ve vývoji čínského "socialistického" práva, Právník (1989), 2; Právní úprava hospodářských smluv v ČLR, Arbitrážní praxe (1989), 4; Správní právo a využívání zahraničního kapitálu v ČLR, Správní právo (1989), 3; Finanční a devizové hospodaření společných podniků v ČLR, Finance a úvěr (1989), 8; Právní postavení podniků se zahraniční majetkovou účastí v ČLR, Československá obchodní a průmyslová komora (1989), 5-6; Ochrana zákonných práv a zájmů zahraničních investorů v Číně, Právní zpravodaj čs. zahraničního obchodu (1989), 2; Práva na půdu ve staré Číně, NO 44 (1989), 10; Majetková účast v nových podmínkách, Československá obchodní a průmyslová komora (1990), 2; Nad smlouvami o využívání energetických zdrojů v ČLR zahraničními investory, Energetika (1992), 12; K některým otázkám stylového rozvrstvení právního jazyka, Právník (1987), 1; K vybraným problémům překladu právního jazyka, AUC - Philologica 1990, 4, Translatologica Pragensia IV; Právo - interpretace a překlad, AUC - Philologica 1991, 4-5, Translatologica Pragensia V.

L.: Syllová, J.: Zpráva o obhajobě kandidátské disertační práce M. Tomáška, Právník (1989): 11-12.

(A)

TŘÍSKOVÁ (roz. Kešnerová) Hana - česká sinoložka-lingvistka

* 4. 6. 1958 Turnov

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor vědecké informace a knihovnictví (1981) a sinologii (1983). Od roku 1982 pracuje v Orientálním ústavu AV ČR. V letech 1983-85 absolvovala postgraduální studium na katedře čínského jazyka a literatury Pekingské univerzity. Po návratu se začala věnovat lingvistice, navázala odborné kontakty s O. Švarným se zaměřením na fonetiku moderní čínštiny (zejm. větnou prozodii). V roce 1988 získala titul PhDr.

Dva roky externě vyučovala moderní čínštinu na pražské Jazykové škole. Pro kurs čínštiny při OÚ, který vedla, zpracovala materiál pro výuku fonetiky. Od roku 1993 vyučovala češtinu v kursech organizovaných Česko-čínskou společností pro Číňany, zpracovávala učební materiály pro potřebu těchto kursů. Od 1997 vyučuje fonetiku moderní čínštiny na Ústavu Dálného východu FF UK. V současné době pracuje na skriptu pro výuku fonetiky, na projektu počítačové analýzy rytmu mluvené čínštiny a na čínsko-česko-anglickém slovníku lingvistických termínů.

Od roku 1994 je členkou Evropské asociace čínských studií (EACS), 1996 zvolena do jejího výboru. Od roku 1995 je členkou redakce Nového Orientu a předsednictva Česko-čínské společnosti.

D.-k.: (spoluaut. Tchang Jün-ling Rusková, Drahomír Illík), Česko-čínská konverzace, Academia, Praha 1990, 161 s. [též jako příl. NO 45 (1990), 1-10 (na pokrač.)]; (sest.), Oldřich Švarný. Bibliografie 1952-1993. Bibliografická edice Orientálního ústavu 9/2, Orientální ústav AV ČR, Praha 1995, 17 s.; (sest., s Milenou Doleželovou-Velingerovou a Vladimírem Liščákem), Milena Doleželová-Velingerová. Bibliografie 1953-1997. Bibliografická edice Orientálního ústavu 10, OÚ AV ČR, Praha 1997, 41 s.; (ed.), Transkripce čínštiny do češtiny. Sborník, Česko-čínská společnost, Praha 1999.

PŘEKLADY: Zhang Dan: Malé příběhy k obrazům. Devět doprovodných básní k obrazům v katalogu malířky, vlastním nákladem autorky, Praha 1995; Kwok Man-ho: Čínské horoskopy - Pes, Ikar, Praha 1996, 45 s.

D.-č./sb.: (Kešnerová, Hana), Na střeše světa, Svět v obrazech 18/1986: 6-9; Kumbum, Lidé a země (1986), 6: 269-273; Děti dnešní Číny, Vlasta 36/1986: 4-5; Cesta do Lhasy, NO 41 (1986), 8: 231-233; Nebeský pohřeb, Magazín 100 + 1 (1987): 40-41; (Třísková, Hana), Olej nebo tuš - aneb o několika mladých čínských malířích, Umění a řemesla (1988), 1: 56-62; Čínou nejen po svých, Svět v obrazech 35/1989: 16-17; Peklo na nebesích, Reflex 11/1990: 30-35; (spoluaut. Lucie Borotová), Čínská poezie na přelomu 70. a 80. let (Jang Lien: Duše, Šu Tching: Dvojstěžník, Bez názvu), NO 48 (1993), 3: 69, 79, 85; Mateřská znaménka asijského dráčka, Magazín Mladé fronty Dnes 5 (3. 2. 1994): 10-11; Tchaj-pej, Betty 5/1994: 90-94; Sovětské tanky letos nestály sinologům v cestě. Pražská konference EACS, NO 49 (1994), 8: 279-280; Grammar of Spoken Chinese in Examples [recenzní článek], ArOr 62 (1994), 2: 199-203; Zamlžené básně (Šu Tching: Věnováno, Jen Li: Po větru, Pej Ling: Jarní elegie), NO 50 (1995), 3: 115-116; Čaj zelený, čaj rudý. Rozhovor s italským sinologem Marcem Ceresou, ibid., 4: 145-149; Jubilant Oldřich Švarný, ibid., 6: 239; Čínský Švejk a čínská móda, ibid., 9: 354-356; Cesta čínského draka k prosperitě. O čínské ekonomice, NO 51 (1996), 1: 4-8; Lehká jak cikádí křídlo, těžká jak před bouřkou mrak. Rozhovor o čínské kaligrafii s Utou Lauer, ibid., 3: 110-115; Fyziologie rytmu, rytmus mluvené čínštiny, in: O čínské filozofii, literatuře a umění. Sborník věnovaný památce T. Pokory, M. Jůza & E. Jůzová, Praha 1995: 51-73; Evropská asociace čínských studií, in: ibid.: 25-28; Jako v domě starého přítele... Rozhovor s čínskou bohemistkou Jang Le-jün, NO 52 (1997), 2: 73-75; Co dělá čínská inteligence v emigraci. Rozhovor s šéfredaktorem literárního čtvrtletníku Pej Lingem, ibid., 3: 114-115; Čína bez Tenga. K úmrtí Teng Siao-pchinga, ibid., 4: 121-125; Do Pekingu, d Pej-ťingu, nebo do Bejdžingu? Kulatý stůl o transkripci čínštiny, NO 53 (1998), 1: 37-38; Krasavice Xi Shi aneb čínská písmenka, Literární noviny 5 (4. 2. 1998): 9; Rhythm of Spoken Mandarin [abstrakt referátu], in: Kitajskoje jazykoznanije. IX. meždunarodnaja konferencija - materialy, Institut jazykoznanija RAN, Moskva 1998: 210.

PŘEKLADY: Li Po: Ke třem soutěskám, NO 41 (1986), 3: 71; Su Šu-jang: Rám, Mladá fronta, sobotní příl., 14. 6. 1987: 4-5.

(A)

TURKOVÁ Helena - česká turkoložka

* 1900, + 1982

Po absolutoriu na obchodní akademii pracovala ve 30. letech několik let v Ankaře, kde se naučila turecky. Po válce se přihlásila na obor turkologie, který absolvovala s titulem PhDr. v roce 1948. Od konce 40. let se pak stala odbornou asistentkou a lektorkou turečtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v tomto zařazení zůstala až do odchodu na odpočinek na počátku 70. let.

Její vědeckou dráhu předznamenal již titul její nepublikované disertační práce - Překlad a kritická analýza čtyř kapitol cestopisu Evliya Čelebiho v Dalmácii a Bosně. Tomuto autorovi se pak formou dílčích analytických studií věnovala celý život. Pracovala rovněž na základě narativních pramenů na dějinách doby Süleymana I.; tato práce však zůstala nedokončena. Popularizovala moderní tureckou literaturu překlady do češtiny a jako odborník na turecké koberce spolupracovala s českými muzei na jejich zpracování.

D.-k.: Die Reisen und Streifzüge Evliya Celebis in Dalmatien und Bosnien in den Jahren 1659/61 übersetzt und bearbeitet nach den Manuscripten Besir Aga und Bagdad Köskü, Dissertationes orientales 5, Orientální ústav ČSAV, Praha 1965, 157 s.

D.-č./sb.: Le siège de Constantinople d'après le Seyahatname d'Evliya Celebi, Byzantinoslavica 14 (1953): 1-14; ň propos du siège de Constantinople d'après le seyahatname d'Evliya Celebi, Byzantinoslavica 17 (1957): 125-127; Annotations critiques aux texte du Seyahatname d'Evliya Čelebi, tome I, chap. 10, concernant le siège de Constantinople, de l'édition Ikdam, Constantinople 1895/96, d'après le manuscrit de Vienne, Oesterreichische Nationalbibliothek, MIXT. 1382, ArOr 25 (1957): 156-158; Über die Belagerung von Uyvar (Neuhäusel, Nové Zámky im Jahre 1663 durch die Türken), ArOr 41 (1973): 325-339.

L.: Veselá-Přenosilová, Zdenka - Hřebíček, Luděk: Odešla dr. Turková, NO 37 (1982): 186; Veselá-Přenosilová, Zdenka: Dr. Helena Turková 1900-1982, ArOr 52 (1984): 75-77.

(pš)


Zpět na abecední vyhledávání