Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

 

<-L Zpět na abecední vyhledávání N->

MUSIL Alois - český arabista, biblista, cestovatel a spisovatel

* 30. 6. 1868 Rychtářov u Vyškova, + 12. 4. 1944 Otryby u Českého Šternberka

V letech 1887-91 studoval bohosloveckou fakultu v Olomouci, 1891 byl vysvěcen na kněze, 1895 získal doktorát teologie. K zájmu o arabský svět ho přivedla snaha o prohloubení teologických studií. V letech 1895-98 studoval v Jeruzalémě a Bejrútu, prozkoumal oblast kolem Petry a objevil umajjovský palác Kusajr Amra, jejž opakovaně navštívil roku 1900 a 1901. Roku 1902 byl jmenován mimořádným a 1904 řádným profesorem na bohoslovecké fakultě v Olomouci. K jeho nejvýznamnějším předválečným vědeckým dílům patří monumentální čtyřsvazkový popis Jordánska nazvaný Arabia Petraea a dvoudílná práce Kusejr Amra, v níž je publikován objev umajjovského paláce vybudovaného chalífou Walídem II.

Jeho vědecká práce na poli arabistiky dosáhla mezinárodního uznání; 1909 byl jmenován řádným profesorem na teologické fakultě Vídeňské univerzity. Jeho zájmy byly široké, při poznávání arabského světa nekladl tak velký důraz na lingvistická studia jako spíše na vlastní cestovatelskou zkušenost.

V letech 1908-09, 1910 a 1912 podnikl dlouhodobé expedice do Palestiny, Sýrie, severní Arábie a Mezopotámie s podporou rakouských úřadů i vysoce postavených osob, zejména Sixta Bourbon-Parmy. V rámci svých cest prováděl zeměpisná pozorování, topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folkloristiku a rovněž sledoval soudobé politické změny v oblasti. Žil u beduínského kmene Rwala a stal se jeho členem pod jménem Músá ar-Rwejlí.

Za první světové války se soustředil na rozvoj obchodních a politických kontaktů s arabským světem. 1914-15 vykonal politickou misi do severní Arábie, jejímž cílem bylo zprostředkovat z pověření osmanské vlády uzavření míru mezi Núrím ibn Šaclán, Ibn Rašídem a Ibn Sacúdem. Roku 1916 se zasadil o vznik Balkánské a orientální sekce c. k. Rakouské orientální a zámořské společnosti. Jeho vliv vzrostl po nástupu císaře Karla na trůn (listopad 1916); jako zpovědník císařovny Zity, sestry císařova přítele Sixta Bourbon-Parmy, se stal šedou eminencí habsburského dvora. Byl zapojen do císařovy iniciativy uzavřít separátní mír, zasadil se o amnestii významných českých politiků Kramáře, Rašína, Klofáče a českých účastníků vzpoury v Boce Kotorské. Roku 1917 podnikl ve službách císaře poslední politickou misi do arabských provincií osmanské říše, jež měla napomoci hospodářskému pronikání rakouské monarchie na Blízký východ a připravit půdu pro rakouské ambice nahradit Francii v roli ochránce katolické církve v osmanské říši.

Po první světové válce se přihlásil k Československu a přestěhoval se z Vídně do Prahy. Prezident Masaryk ho požádal, aby vstoupil do služeb nového státu. Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem pomocných věd východních a novější arabštiny na Univerzitě Karlově, kde jako ředitel semináře působil až do roku 1938. Vypracoval plán na zřízení Orientálního ústavu, jenž měl podporovat rozvoj hospodářských a kulturních vztahů mezi Československem a Orientem. Pro tento plán získal podporu prezidenta Masaryka a ministra zahraničního obchodu Rudolfa Hotowetze. V roce 1927 byl jmenován jedním z prvních 34 členů ústavu.

Prezident Masaryk seznámil Musila s americkým cestovatelem a politikem Charlesem Cranem, který se rozhodl financovat publikaci Musilových rukopisů. V letech 1923-24 a 1925-28 Musil navštívil New York, kde s pomocí American Geographical Society publikoval výsledky svých cest v šesti rozsáhlých dílech série Oriental Explorations and Studies. Obsahují mnoho pasáží o historické geografii, dějinách i současné politické situaci těchto oblastí. Vzhledem k tomu, že se osobně znal s řadou významných osobností severní Arábie, je část jeho práce využitelná jako historický pramen. Roku 1928 byla Musilovi udělena zlatá medaile Charlese P. Dalyho. Velmi záslužná byla jeho snaha o širokou popularizaci Blízkého východu pro dospělé i pro mládež. V letech 1929-32 vydal česky zjednodušené verze svých cestopisů v osmi svazcích. Z podnětu prezidenta Masaryka poté vydal v řadě Dnešní Orient 11 monografií o současném politickém a hospodářském vývoji na Blízkém a Středním východě věnovaných Arabskému poloostrovu, Etiopii, Iráku, Egyptu, Indii, Íránu a Afgánistánu, Palestině, Sýrii, Libyi, Turecku a Súdánu. Dvanáctý svazek, věnovaný francouzské severní Africe, zůstal v rukopise. Pro mládež Musil vydal 21 dobrodružných knížek odehrávajících se v arabském světě s vysvětlením arabských a islámských tradic.

D.-k.: Od stvoření do potopy, Praha 1905, 178 s.; Arabia Petraea. I. Moab. II. 1. Edom, Wien 1907, 23, 443 + 12, 343 s.; Kusejr cAmra I-II, Wien 1907, 183 s.; Po stopách událostí Starého zákona, Olomouc 1907, 43 s.; Arabia Petraea. II. 2. Edom. III. Etnologischer Reisebericht, Wien 1908, 10, 299 + 16, 550 s.; Zur Zeitgeschichte von Arabien, Leipzig, Wien 1918, 102 s.; The Northern Hegaz, New York 1926, 374 s.; Arabia Deserta, New York 1927, 631 s.; The Middle Euphrates, New York 1928; Palmyrena, New York 1928, 360 s.; Northern Negd, New York 1928, 368 s.; The Manners and Customs of the Rwala Bedouins, New York 1928, 712 s.; Pod ochanou Núrího, Praha 1929, 371 s; V posvátném Hedžázu, Praha 1929, 303 s.; V zemi královny Zenobie, Praha 1930, 350 s.; V biblickém ráji, Praha 1930, 349 s.; In the Arabian Desert, London, New York 1930, 339 s.; Mezi Šammary, Praha 1931, 397 s.; Za Mrtvým mořem, Praha 1931, 435 s.; V roklích edomských, Praha 1932, 420 s.; Tajemná Amra, Praha 1932, 408 s.; Poušť a oasa. Nová Arabie, Praha 1934, 256 s.; Lev z kmene Judova. Nová Habeš, Praha 1934, 123 s.; Mezi Eufratem a Tigridem. Nový Irák, Praha 1935, 168 s.; Dar Nilu. Nový Egypt, Praha 1935, 294 s.; Pod Himalajemi. Nová Indie, Praha 1936, 316 s.; Země Arijců. Nový Iran. Nový Afganistan, Praha 1936, 292 s.; Zaslíbená země. Nová Palestina, Praha 1937, 228 s.; Od Libanonu k Tigridu. Nová Syrie, Praha 1938, 252 s.; Italie v Africe. Nová Libye. Italská východní Afrika, Praha 1939, 303 s.; Křesťanské církve nynějšího Orientu, Olomouc 1939, 145 s.; Most do Asie. Nové Turecko, Praha 1940, 263 s.; Stará Etiopie, Nový Sudán, Praha 1941, 178 s. ad., zejm. románová tvorba.

D.-č./sb.: Vorläufige Bericht über eine mit Unterstützung der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften unternommene Reise in Arabia Petrea, Anzeiger der KAW in Wien 1899: s. 2 n.; Vorlage eines topographischen Reiseberichtes. Vorlage eines vorläufigen Berichtes, Anzeiger der KAW in Wien 1901, s. 14 n., 146; Kusejr Amra und andere Schlösser von Moab, in: Sitzungsbericht der KAW in Wien 1902, sv. 144: 14-15; Eine griechsche Inschrift aus Madaba. Bericht über Expedition 1902, Anzeiger der KAW in Wien 1902: s. 119 n., 142; Moab, Anzeiger der KAW in Wien 1903: 176-182; Edom, Anzeiger der KAW in Wien 1904: 2-13, 1906: 32-34; Abhandlung über die "Dritte Reise nach Kusejr Amra", Anzeiger der KAW in Wien 1904: 43-45; Nord-Arabien, Anzeiger der KAW in Wien 1909: 115-131; Im nördlichen Hedschas, Anzeiger der KAW in Wien 1911: 139-159; In Nordostarabien und Südmesopotamien, Anzeiger der KAW in Wien 1913: 2-19; Syrien in der Weltgeschichte, Österreichische Monatsschrift für den Orient 1914: 28-30; Die Anbaufähigkeit der arabischen Provinzen der Türkei, ibid. 1914: 65-67; Die Türkei und der europäische Krieg, ibid. 1914: 187-194; Kulturpolitische Berichte aus Arabien, ibid. 1914: 42 n., 50 n., 161-162, 245-246; Arabien und die Araber in der Weltgeschichte. Der heutige Zustand der türkischarabischen Prowinzen, Balkan und Naher Orient 1916; Kut el Amara, Österreichische Monatsschrift für den Orient 1916: 60; Die Kämpfe in Babylonien, ibid. 1916: 28-30, 188-190, 1918: 91-92; Eben Raschid, ibid. 1916, s. 11-18, 45-50, 77-82, 109-115; Die heutigen Zustände in Mekka, Österreichische Monatsschrift für den Orient 1917: 129-137, 1918: 69-74; Eben Sa'ud, ibid. 1917: 161-172, 200-218, 297-308; Auf der Halbinsel Sinai, ibid. 1917: 153-157, 1918: 87-91; Unser Kaiserpaar in Sofia und Konstantinopel, Österreichische Monatsschrift für den Orient 1918: 97-111; Jerusalem, ibid. 1918: 127-139; Damaskus, ibid. 1918: 193-204; Naše úkoly v orientalistice a v Orientě, Naše doba 27 (1920), č. 3-4: 1-20; Das orientalistische Institut, Prager Presse 2 (1922), 21: 1; Věci turecké. Věci perské, Zahraniční politika 1922; Věci indické, Zahraniční politika 1924; Věci afgánské. Věci arabské. Věci perské, Zahraniční politika 1925; Věci turecké, Zahraniční politika 1926; Věci syrské, Zahraniční politika 1927; Věci irácké, Zahraniční politika 1928; Reformní dílo Mustafy Kemála, Zahraniční politika 1930; V Indii mezi poradami londýnskými, Zahraniční politika 1931; Dnešní Orient v politice světové, in: Sbírka přednášek a rozprav extensí československých vysokých škol 1935, řada 1, sv. 11, 18 s.; Abdalazíz a Fejsal eben Saúd, in: Tvůrcové dějin IV, Praha 1936: 321-328; Menelik II. Saad Zaglúl, in: Tvůrcové dějin V, Praha 1936: 119-125, 447-454.

L.: Reich, E.: Alois Musil, selský synek světovým cestovatelem, Praha 1930; Rypka, J.: Alois Musil, June 30th, 1868 - June 30th, 1938, ArOr 10 (1938): 1-34; Asian and African Studies in Czechoslovakia, Nauka, Moscow 1967: 50; Alois Musil 1868-1968. Katalog výstavy ke 100. výročí narození, Vyškov na Moravě 1968; Alois Musil. Život a dílo českého vědce a cestovatele. Katalog výstavy k 25. výročí úmrtí, Vyškov 1969; Sauer, G.: Alois Musils Reisen nach Arabien im ersten Weltkrieg, ArOr 37 (1969): 243-263; Drápal, M.: Život a dílo prof. dr. Aloise Musila, Geographia XIII, UJEP, Brno 1973; al-cAqíqí, N.: Al-mustašriqún [Orientalisté] III, Dár al-macárif, Bajrút 1981: 239; Feigl, E.: Musil von Arabien. Vorkämpfer der islamischer Welt, Wien 1985; Procházka, T.: Alois Musil - Czech Scholar in the Orient, Kosmas 6, Summer 1987: 61-96; Bauer, K. J.: Alois Musil. Wahrheitssucher in der Wüste, Wien - Köln 1989; Procházka, T.: Velikán arabistiky Alois Musil, NO 46 (1991): 225-228, 257-261; Gellner, E.: Lawrence of Moravia, Times Literary Supplement, 19. 8. 1994: 12-14; Gombár, E.: Úvod do dějin islámských zemí, Najáda, Praha 1994: 56-57; Veselý, R. (ed.): Alois Musil - český vědec světového jména, Globe, Praha 1995; Jordán, F.: Síň Aloise Musila, Vyškov 1995; Segert, S.: Alois Musil - Bible Scholar, ArOr 63 (1995): 393-400; Kropáček, L.: Alois Musil on Islam, ibid.: 401-409; Oliverius, J.: Alois Musils Reisebücher, ibid.: 410-418; Veselý, R.: Die Reihe "Dnešní Orient" (Der heutige Orient) und ihre Stellung im Nachlaß Alois Musil, ibid.: 419-425; Gombár, E.: Alois Musil - Initiator of Political and Commercial Activities towards the Middle East, ibid.: 426-430; Bečka, J.: Alois Musil und die Gründung des Orientalischen Institutes in Prag, ibid.: 431-434; Procházka, T.: Alois Musil vs. T. E. Lawrence? ibid.: 435-439; Kornrumpf, H. J.: Die Hedschasbahn und Alois Musil, ibid.: 440-445; Al-Rasheed, M.: North Arabia through Musil's Telescope, ibid.: 446-454; Gombár, E.: Al-brofesor Alois Musil - mustacrib wa rahhála šahír [Profesor Alois Musil - proslulý arabista a cestovatel], Al-haját at-tšíkíja - Český život, 1995, č. 3: 15; Gombár, E.: Alois Musil a arabský svět, Bulletin Společnosti přátel Afriky a Společnosti česko-arabské, 1995, č. 1: 29-31; Gombár, E.: Arabic Studies in Prague: Tradition and the Present, in: Zemánek, P. (ed.), Studies in Near Eastern Languages and Literatures. Memorial Volume of Karel Petráček, Oriental Institute, Praha 1996: 238-239; J. a M. Martínkovi: Kdo byl kdo -naši cestovatelé a geografové, Libri, Praha 1998, 300-303.

(eg)

MUZIKÁŘ Josef - český arabista

* 15. 3. 1932 Stříbrná Skalice (okr. Český Brod)

V letech 1951-55 studoval na Právnické fakultě UK (JUDr.), 1966 získal hodnost kandidáta historických věd (CSc.). V letech 1966-68 absolvoval studijní pobyt v Centre Européen Universitaire a na Faculté juridique et de sciences politiques v Nancy a 1982 studijní pobyt v Institutu vostokoveděnija v Moskvě.

V letech 1972-90 byl vedoucím oddělení Středního východu a arabských zemí Orientálního ústavu ČSAV. Působil jako školitel při přípravě kandidátských disertačních prací českých a arabských aspirantů. Přednášel v různých kursech pořádaných pro čs. odborníky odjíždějící do arabských zemí. Účastnil se vědeckých konferencí v zahraničí a organizování vědeckých sympozií v Praze a v Liblicích.

Zaměřoval se na sledování arabského nacionalismu, arabské sjednocovací politiky a politických stran a hnutí v arabské oblasti. Zvláštní pozornost věnoval odlišnostem sekularizačního procesu v islámských zemích, hledání tzv. třetí cesty rozvoje a společenským systémům v arabské oblasti Blízkého východu a severní Afriky.

D.-k.: Les perspectives de l'intégration des pays maghrébins et leur attitude vis-ą-vis du Marché Commun, Nancy 1968; (vedoucí aut. kolektivu a spoluaut.), Palestinská otázka. Vznik a vývoj do konce první arabsko-izraelské války v roce 1949, Academia, Praha 1983; (koed., s Vilo Ivanovem), Arabskije strany, II. sv., Praha 1984; (vedoucí aut. kolektivu a spoluaut.), Islám a současnost, Praha 1985; (vedoucí aut. kolektivu a spoluaut.), Islám v politice, Svoboda, Praha 1987; (vedoucí aut. kolektivu a spoluaut.), Zápas o novodobý stát v islámském světě. Od mešity k parlamentu, Praha 1989.

D.-č./sb.: O arabském nacionalismu, Mezinárodní vztahy (1966), 4: 34-48; Svaz arabských republik, Mezinárodní vztahy (1972), 1: 51-61; Egypt a arabský nacionalismus (příspěvek k vývoji politických názorů Gamal cAbdannasira do rozpadu SAR), 1. část [2. část bylo zakázáno publikovat], Sborník historický 17 (1970): 173-198; Arab nationalism and Islam, ArOr 43 (1975): 193-209, 302-323; Vanguard political parties and the Arab revolutionary movement (Djamal cAbdannasir and his attitude toward political parties), ArOr 47 (1979): 225-259; Avantgardní politické strany v arabském nacionalistickém a revolučním hnutí, ČSČH XXVI (1979): 161-188; Islam and the Ideology of Mu'ammar al-Qadhdhafi's Green Book, ArOr 50 (1982): 1-21, 105-121; Islam and Socio-economic Development in the Arab countries, ArOr 53 (1985): 125-154; G. A. Nasser and his attitude toward Islam, Asien, Africa, Lateinamerica (Akademie Verlag, Berlin), Special Issue, 23 (1989): 104-114; Islám a sociálně ekonomický vývoj arabských zemí, ČSČH XXXV (1987): 161-188; Al-calamanat wa-l-islam fi misr [Sekularizace islámu v Egyptě], an-Nahdž (Damašek) 28 (1989): 47-54; Die Resolution 181/IIA - ein realisierbarer Kompromiss?, in: M. Robbe (ed.), Palästina - Sehnsucht und Machtpolitik. Geschichte, Strukturen und Perspektiven eines Konfliktes, Edition Neue Wege, Berlin 1990.

(A)


Předchozích 10 Zpět na abecední vyhledávání Dalších 10