Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

 

<-F Zpět na abecední vyhledávání H->

GAIL Adalbert J. - německý indolog, hostující profesor na FF UK

* 11. 8. 1941 Düren u Kolína nad Rýnem

Vystudoval indologii na několika evropských univerzitách (Kolín nad Rýnem, Vídeň, Mnichov). Během studií se vedle filologie věnoval převážně religionistické problematice, která jej přivedla i k otázkám indického umění. Krátce pracoval v Muzeu pro indické umění v (tehdejším Západním) Berlíně a od 1974 působí jako profesor dějin indického umění na Freie Universität v Berlíně.

Ve své odborné práci se věnoval jednak tématům religionistickým, jednak uměnovědným. Podílel se na desetiletém projektu Nepálská architektura (1980-90) a publikoval řadu odborných článků z oblasti religionistiky a indického umění.

Kromě odborné práce se věnoval také práci organizační v rámci univerzity i v mezinárodním měřítku (ředitel Ústavu pro indickou filologii a dějiny umění v letech 1983-95, děkan 1989-1991, prezident Evropské asociace pro jihoasijskou archeologii 1989-91).

S Prahou jej pojí dlouhá léta spolupráce (před 1989 spíše neoficiální) s indology na Filozofické fakultě UK. Poprvé pobýval v Praze krátce po 1968 (desetiměsíční studium vzácných knižních fondů). Po 1989 opakovaně přednášel na FF UK a v březnu 1997 byl jmenován hostujícím profesorem fakulty. Byl rovněž spolupořadatelem indologické konference ESIS v červnu 1995 v Praze (setkání indologů ze západní a východní Evropy na FF UK).

D.-k.: Bhakti im Bhagavatapurana (Münchener indologische Studien, Bd. 6), Wiesbaden 1969; Paraśuráma, Brahmane und Krieger. Untersuchung über Ursprung und Entwicklung eines Avatara Visnus und Bhakta Śivas in der indischen Literatur, Otto Harrassowitz, Wiesbaden 1977, 252 s.; Tempel in Nepal, I-II, Graz 1984, 1988; Klöster in Nepal. Ikonographie buddhistischer Klöster im Kathmandutal, Akademische Druck- und Verlagsanstalt, Graz 1990, 81 s., lvi s. tab.

(jv)

GÁLIK Jozef Marián - slovenský sinolog, literární vědec, komparatista a překladatel

*21. 2. 1933 Igram (okr. Bratislava-venkov)

Roku 1958 dokončil Filologickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor čínština a dějiny Dálného východu. V letech 1958-60 studoval na Pekingské univerzitě. Hodnost CSc. získal 1966, DrSc. 1985; od 1989 působí jako profesor-poradce Východočínské pedagogické univerzity v Šanghaji.

Roku 1960 začal pracovat v Kabinetu orientalistiky Slovenské akademie věd v Bratislavě. V letech 1967-68 a 1969-70 byl stipendistou Nadace Alexandra von Humboldta a Nadace Volkswagen, 1987-97 pobýval na kratších dvouměsíčních až čtyřměsíčních pobytech na vědeckých pracovištích v Mnichově, Hongkongu, Berlíně, Benátkách, Pekingu, Tchaj-peji a v Bonnu. Od roku 1988 působí jako externí učitel na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

K oblastem jeho zájmu patří moderní a klasická čínská literatura, moderní a klasické čínské literární myšlení, čínsko-západní literární a kulturní vztahy a moderní čínské kulturní dějiny.

D.-k.: Mao Tun and Modern Chinese Literary Criticism, Franz Steiner Verlag, Wiesbaden 1969; Preliminary Research-guide. German Impact on Modern Chinese Intellectual History, Seminar für Ostasiatische Kultur und Sprachwissenschaft, München 1971; The Genesis of Modern Chinese Literary Criticism, 1917-1930, Veda - Curzon Press, Bratislava - London 1980; Milestones in Sino-Western Literary Confrontation, 1898-1979, Veda - Otto Harrassowitz, Bratislava - Wiesbaden 1986; Zhongxi wenxue guangxide lichengbei, Peking University Press, Peking 1990; (ed.), Proceedings of the Fourth International Conference on Theoretical Problems of Asian and African Literatures, Literary Institute of the Slovak Academy of Sciences, Bratislava 1983; (ed.), Interliterary and Intraliterary Aspects of the May Fourth Movement 1919 in China, Veda, Bratislava 1990; (ed.), Chinese Literature and European Context, Rowaco Ltd. & Institute of Asian and African Studies of the Slovak Academy of Sciences, Bratislava 1994.

PŘEKLADY: Mao Tun: Obchod rodiny Linovej a iné poviedky, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1961; Lao Še: Rikšiar, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1962; (s E. Salajkovou), Pa Ťin: Chladná noc, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1985; Krehké ako chryzantémy, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1992.

D.-č./sb.: Nietzsche in China (1918-1925), Nachrichten der Gesellschaft für Natur- und Völkerkunde Ostasiens 110 (1971): 5-47; Studies in Modern Chinese Intellectual History: I. The World and China: Cultural Impact and Response in the 20th Century, AAS XI (1975): 11-56; On the Social and Literary Context of Modern Chinese Literature of the 1920s and 1930s, in: Nobel Symposium 32. Modern Chinese Literature and Its Social Context, Stockholm 1977: 7-45; On the Literature Written by Chinese Women Prior to 1917, AAS XV (1979): 65-99; The Concept of Creative Personality in Traditional Chinese Literary Criticism, Oriens Extremus 27 (1980): 183-202; East-West Interliterariness: A Theoretical Sketch and a Historical Overview, in: Comparative Literature: Theory and Practice, Indian Institute of Advanced Studies at Shimla, New Delhi 1989: 116-128; At the Beginning Was Shijing: On the Reception of Chinese Literature in Bohemia and Slovakia (1897-1988), AAS XXV (1990): 39-56; The Bible and Chinese Literature as Seen From the Angle of Intercultural Communication, AAS (n. s.) 2 (1993), 2: 113-133; The Reception of the Bible in Mainland China (1980-1992), AAS (n. s.) 4 (1995), 1: 24-46; Roc Bird's Wings or Well Frog's Walls. On Far Eastern Intercultural Experience, Asiatische Studien / Études asiatiques 50 (1996), 1: 55-83.

L.: Liu, Wu-chi: Dongou hanxuejia jinxi tan - sanwei mingjia ji qi zuo yu gongxian [Východoevropští sinologové - práce a úspěchy tří z nich], Zhongguo bijiao wenxue (Comparative Literature in China) 1, 1988: 37-39; Čarnogurská, M.: Forty Years of Sinology in Slovakia, AAS (n. s.) 2 (1993), 2: 210-215; viz též EACS, No. 5, 1996: 42-44; Raoul D. Findeisen & Robert H. Gassmann (ed.), Autumn Floods. Essays in Honour of Marián Gálik, Peter Lang, Bern 1998, 753 s.

(A)

GAMPERT Vilém - českoněmecký indolog

* 29. 6. 1902 Praha, + 14. 3. 1987 Praha

Studoval sanskrt a dějiny staroindické literatury u prof. M. Winternitze na německé univerzitě v Praze, 1928 obhájil doktorskou disertaci na téma staroindických prájaščit, kajícných obřadů prováděných na usmířenou za spáchané hříchy. Roku 1929 nastoupil jako bibliograf do pražské univerzitní knihovny. Při vojenské službě v německé armádě (1939-45) byl vážně zraněn. V letech 1945-78 řídil hlavní katalog knihovny Orientálního ústavu a pro Státní knihovnu ČSR pravidelně připravoval bibliografie orientalistických publikací.

Zabýval se analýzou dharmasúter aj. spisů sanskrtské nábožensko-právní literatury, 1933 redigoval sborník k oslavě 70. narozenin prof. Winternitze, příležitostně psal popularizační studie o staroindické společnosti a revidoval německé texty příspěvků do Archívu orientálního.

D.-k.: Die Sühnezeremonien in der altindischen Rechtsliteratur. Monografie Archivu orientálního, sv. VI, Orientální ústav, Praha 1939, 279 s.; (spoluaut.), Bozi, bráhmani, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu, Praha 1964: 11-14; Moudrost a umění starých Indů, Odeon, Praha 1971: 44-68.

D.-č.: (s O. Steinem), Bibliographie Moriz Winternitz, ArOr 6 (1934): 275-91, ArOr 9 (1937): 225-28; Zur Problematik des Alters des Rgveda, ArOr 20 (1952): 572-83; (s E. Heroldem), In memoriam Oldřich Friš 7. V. 1903 - 14. I. 1955, ArOr 23 (1955), 497-505.

L.: Marek, J.: Dr. Vilém Gampert 1902-1987, NO 42 (1987): 183.

(jm)

GANGULIOVÁ (roz. Sýkorová) Milada - česká amatérská badatelka v oboru indické etnologie a spisovatelka

* 10. 7. 1913 Přerov

Studovala jazyky na univerzitách v Praze a v Londýně, kde se seznámila s bengálským spisovatelem Mohanlálem Gangulim (blízkým příbuzným básníka Rabíndranátha Thákura), za něhož se 1936 v Praze provdala. Od roku 1939 se s ním usadila v Kalkatě, dokonale se sžila s indickým prostředím a bengálština se stala její druhou mateřštinou. Působila jako učitelka a ředitelka soukromých škol a po celý život se aktivně exponovala na poli čs. -indických kulturních styků. Od počátku se zabývala studiem kmenového obyvatelstva (ádivásíů) a 1954 se účastnila Mezinárodní antropologické konference v Bhuvanéšvaru.

Od 60. let se již systematicky zaměřila na poznávání horských kmenů v těžko přístupných pohořích Nágska a pronikla do jejich hmotné a duchovní kultury. Do října 1992 podnikla 18 výzkumných výprav a navštívila prakticky všechny nágské kmeny. Ve svých knihách zachytila obraz rychle se měnící kmenové společnosti ještě nedávných lovců lebek a shromáždila jedinečnou sbírku etnografického materiálu, artefaktů tradičního umění a řemesel i vzácnou fotodokumentaci. Tyto památky na dnes již téměř zaniklou kulturu uložila v Indii (Národní muzeum v Kalkatě a Národní středisko Indiry Gándhíové pro umění), v Anglii (Museum of Mankind v Londýně a Pitt Rivers Museum v Oxfordu) a ve Švýcarsku (Muzeum lidového umění v Basileji). Dillíské Národní středisko Indiry Gándhíové pro umění uspořádalo soubornou "Výstavu sbírek nágského umění Milady Ganguliové" připravenou A. K. Dásem v říjnu 1997.

D.-k.: Obrázky z Bengálska, Praha 1963, 199 s.; V říši klenotů, Praha 1967, 165 s.; Putování za lovci lebek, Praha 1970, 322 s.; Putovánie za lovcami lebiek, Bratislava 1982, 190 s.; Pilgrimage to the Nagas, New Delhi, Bombay, Calcutta 1984, 293 s.; Naga Art, New Delhi, Bombay, Calcutta 1993, 110 s.

D.-č.: Výchova a školství v Indii, NO 2 (1947), 2-3: 3-5; Postavení indické ženy a její poslání v životě veřejném, ibid.: 26-29, příl.; Indický umělec nad českou knihou, NO 3 (1948), 1: 26.

L.: Milada Ganguli, an autobiography, Indira Gandhi National Centre for the Arts, New Delhi, b. r., 6 s.; Das, Samantak: A Czechered Life, The Telegraph, Calcutta 16. 1. 1996; Das, A. K.: Sungkong. Call of the Long Drum. An Exhibition of Milada Ganguli's Collection of Naga Art, Indira Gandhi National Centre for the Arts, New Delhi 1997, 8 s.; Sengupta, Vishnupriya: Naga Milada, The Asian Age (Mumbai), 15. 11. 1998.

(mk)

GELLA Július - slovenský arabista, literát a pedagog

* 1. 6. 1933 Vrútky

Roku 1962 ukončil Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, obor arabština v kombinaci se slovenštinou; PhDr. (1986); CSc. (1987). Pracoval jako jazykový redaktor ve Vydavatelství Osveta Martin (1955-57); po skončení vysokoškolského studia působil na FF UKo v Bratislavě jako asistent, později jako odborný asistent na oboru arabština (jazykové kursy, arabská moderní literatura), až do svého odchodu do důchodu (1993). V letech 1965-66 byl vyslán na studijní pobyt v Egyptě; později působil jako expert v Libyi (1980-85).

Těžiště jeho vědecké práce tvoří arabská moderní literatura, především dramatická tvorba. Zpočátku se věnoval kompozičnímu a stylovému rozboru reprezentativních děl arabské krásné prózy, později téměř výlučně zkoumal problematiku arabského, zejména egyptského divadla: vliv absurdního divadla na egyptské intelektuální drama, hledání egyptské národní dramatické formy, inspiraci lidovým divadelním projevem sledoval na experimentálním dramatu Yúsufa Idrísa Al-Faráfír (Klauni); závislost vztahu mezi dramatikovou intelektuální koncepcí dominující postavy a epickou strukturou dramatu dokumentuje rozborem epické hry Alfréda Faraga Sulaymán al-Halabí; žánrovým a tematickým rozborem další hry od stejného autora se pokusil definovat politickou funkci divadla. Dále soustředil pozornost na umělecky výraznější dramata 60. let (Sacdaddán Wahba, Dajáb, Tawfíq al-Hakím); stejně závažný byl i rozbor dvou politicky relevantních her, které formulovaly kritickou výpověď o arabské národní tragédii, pokořující porážce 1967 (dramata cAlího Sálima a Sacdalláha Wannúsa). Vedle vědecké práce věnoval značnou pozornost publicistice převážně zaměřené na aktuální palestinskou problematiku (Pravda, Expres).

D.-č.: Quelques remarques sur le style de la nouvelle "Al-Agniha al-mutakassira" (Les ailes cassées) par G. H. Gubrán, GLO 4 (1972): 185-191; Marginal Comment on Tawfíq al-Hakím's Symbolic-Intellectual Drama Yá tálic al-shajara, GLO 7-8 (1978): 251-264; Al-Faráfír, a Problematic Experiment in the Search for the Egyptian National Dramatic Form, GLO 9-10 (1979): 225-241; Intellectual Modification of the Historical Sulaymán from Halab in the Epical Drama of Alfréd Farag: Sulaymán al-Halabí, GLO 11-12 (1981): 95-114; Das Theater als politische Tribüne, GLO 17-18 (1989): 123-134; Tawfíq al-Hakím and the Egyptian Post-revolutionary Drama of the Sixties, GLO 19-20 (1990): 113-133; "Naksat 1967" and Two Important Contributions to the Dialogue of the Arab Theatre with the Times, GLO 23-24 (1995): 125-142.

(dl)

GENZOR Jozef - slovenský koreanista, filipinista, lingvista a překladatel

* 12. 9. 1939 Trenčín

V roce 1961 absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze obor koreanistika a dějiny Dálného východu. Filipinistiku studoval na University of the Philippines v Quezon City (1985). PhDr. (1970).

Od roku 1961 pracuje v Kabinetu orientalistiky SAV, s výjimkou let 1965-67, kdy působil jako překladatel na Obchodním oddělení čs. zastupitelského úřadu v Pchjongjangu. V letech 1982 a 1985 studijně navštívil Filipíny a v roce 1996 absolvoval studijní pobyt v Korejské republice. Od roku 1969 je výkonným redaktorem časopisu Asian and African Studies a od 1991 i časopisu Human Affairs. Od roku 1972 je členem Názvoslovné komise při ÚGKK SR.

1997 se stal členem pravopisné komise Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV. Zabývá se zejména jazykovou interferencí a typologií tagalštiny, sociolingvistikou i výzkumem postavení korejštiny v rodině jazyků světa.

D.-k.: (s V. Krupou a L. Drozdíkem), Jazyky sveta, Bratislava 1983, 512 s.; (s V. Krupou), Písma sveta, Bratislava 1989, 360 s.; (s V. Krupou), Jazyky sveta v priestore a čase, Bratislava 1996, 356 s.

PŘEKLADY: Umenie Orientu, Bratislava 1972, 189 s.; Čarodejný strom. Filipínske rozprávky (též v něm., franc. a maď. mutaci), Bratislava 1975, 225 s.; (s V. Puckem), Tajomstvá belasého draka. Kórejské mýty a povesti, Bratislava 1978, 330 s.; Letný slnovrat. Moderné filipínske poviedky, Bratislava 1979, 173 s.; Nick Joaquín: Žena s dvoma pupkami, Bratislava 1982, 243 s.; (s V. Puckem), Vodopád Devíti draků. Korejské mýty a pověsti, Praha 1983, 243 s.; Zlodej bohov. Antológia filipínskych poviedok, Bratislava 1983, 264 s.

D.-č./sb.: Spanish loanwords in Tagalog, AAS V (1969), Bratislava 1971: 17-25; Towards a Typological Characteristic of the Tagalog Language, AAS VI (1970), Bratislava 1972: 51-56; Jazyk, spoločnosť a politika na Filipínach, in: Jazyky národů Asie, Afriky a Oceánie a jejich vztah ke společnosti, politice a kultuře, Městský výbor Socialistické akademie, Praha 1977: 124-141; (s P. Zimou), On New Methods of Sociolinguistic Description and Comparison, ArOr 46 (1978), 3: 272-276; (s V. Makarenkem), The Most Recent Phenomena in the Evolution of Contemporary Tagalog Language and Prognosis of Its Development, AAS XVII (1981): 165-177; Sostojanije vostokovedčeskich issledovanij v Slovakii, in: Teoretičeskije problemy vostočnogo jazykoznanija. Časť pervaja, Nauka, Moskva 1982: 102-105; (s V. Krupou), Linguistic Situation and Policy in Insular Southeast Asia, AAS XXI (1985): 95-106; Osudy modernej filipínskej literatúry, in: Premeny a návraty. Cesty k emancipácii literatúr Ázie a Afriky, Bratislava 1989: 158-170.

(A)

GLASER Eduard - český cestovatel a badatel v Arábii

* 15. 3. 1855 Rohozec, + 1908

Studoval na reálce v Chomutově, v Praze na technice matematiku a geodesii, arabsky se učil u prof. S. I. Kaempfa v Praze a Wahrmunda ve Vídni na Orientální akademii. Roku 1880 byl vychovatelem v Tunisu, žil pak Egyptě, v Hodejdě, Džiddě a Sýrii. Po návratu do Prahy podnikl další cesty do Arábie, kde získával zeměpisné, historické a kulturní poznatky a množství otisků nápisů a 251 arabských rukopisů z 10.-11. stol. Položil základy jihosemitské epigrafiky.

D.-k.: Mitteilungen über einige aus meiner Sammlung stammende sabäische Inschrifte nebst einer Erklärung in Sachen der D. H. Müllerschen Ausgabe der Geographie Al Hamdání's, vlastním nákladem, Praha 1886; Südarabische Streitfragen, Praha 1887; Sammlungen zur Geschichte Altabessiniens und zu einer sabäischen Vertragsinschrift, Saaz (Žatec) 1894; Die Abessinier in Arabien und in Afrika, 1895; Antiquas noticias del Yemen, 1906; Müller, D. H. v. - Rhodokanakis, N. (ed.), Sammlung Eduard Glaser I., Wien 1913.

D.-č.: Von Hodeida nach San'á vom 24. April bis 1. Mai 1885, Petermann's Mitteilungen 32 (1886): 1-10, 33-48; Ursprung des arabischen Artikel al, ZDMG 51 (1897) aj.

L.: Štancl, A.: Mojžíš a stará Arabie, Hlídka 29 (1912): 542-546, 30 (1913): 9-13 a 2 pokrač.; Weber, Otto (ed.): Glasers Forschungsreisen in Südarabien, 1909; JŠ: Za hvězdami Arabie Felix. Výstavka měsíce. Duben 1984 v Náprstkově muzeu v Praze, Národní muzeum, Praha 1984, 7 s.

(jb)

GOMBÁR Eduard - český arabista a historik islámských zemí

* 14. 10. 1952 Hranice na Moravě

V letech 1972-77 vystudoval historii, filozofii a arabistiku na Univerzitě Karlově v Praze (žák prof. R. Veselého a doc. J. Wannera). Od roku 1977 působí v Ústavu Blízkého východu a Afriky Univerzity Karlovy. Roku 1978 získal titul PhDr., 1981 hodnost CSc., 1988 jmenován docentem obecných dějin. V letech 1986-89 byl zástupcem vedoucí katedry věd o zemích Asie a Afriky. Přednáší zejména dějiny islámských zemí, vedl řadu diplomních prací, působil jako školitel vědeckých aspirantů a doktorantů a získal rovněž zkušenosti na evropských a arabských univerzitách. V letech 1981-89 byl členem redakční rady časopisu Archív orientální. V letech 1984-85 pracoval v Libyi, 1991-93 působil v diplomatických službách v Tripolisu a Damašku. Roku 1993 byl zvolen místopředsedou Společnosti česko-arabské, 1994 viceprezidentem Česko-arabské obchodní komory.

Jeho vědecký zájem se soustřeďuje na oblast moderních a soudobých dějin islámských zemí. Je autorem monografie věnované poválečným dějinám Sýrie, Iráku a jižního Jemenu (1986). V publikovaných článcích a studiích se dále zaměřil na problematiku arabského nacionalismu, historické demografie, výzkum moderních dějin Egypta. Rovněž se věnoval dějinám arabistiky a islamistiky a moderní arabské historiografii. Zabývá se i problematikou hospodářských dějin arabských zemí v kontextu celosvětového vývoje.

D.-k.: Revolučně demokratické strany na Blízkém východě, Univerzita Karlova, Praha 1986, 119 s.; Úvod do dějin islámských zemí, Najáda, Praha 1994, 180 s.; (koed. s R. Veselým), Zafarname. Memorial Volume of Felix Tauer. Enigma Corporation, Praha 1996, 280 s. [Preface, s. v, Muslim Spain in the Arab Historiography, s. 125-132]; Moderní dějiny islámských zemí, Karolinum, Praha 1999, 428 s.

D.-č./sb.: Formování avantgardní politické strany v demokratickém Jemenu v letech 1963-1978, ČSČH XXVIII (1980): 648-668; Changes in Conception of Arab Nationalism in Program Documents of the Arab Ba'th Socialist Party, in: Nacionalismus v zemích Asie a Afriky, OÚ ČSAV, Praha 1980: 121-130; Pokrokové síly v arabských zemích v boji proti imperialismu a reakci, Nová mysl (1981), 12: 98-106; The Arab Ba'th Socialist Party in the Struggle for a Socialist Orientation of Syria, ArOr 51 (1983): 14-28; Changes in the Army and their Influence upon the Appearance of Revolutionary Democracy in Syria before 1966, in: Socio-Economic Problems of Asian and African Countries. Studia Orientalia Pragensia XIII. Univerzita Karlova, Praha 1984: 123-146; The Main Tendencies in the Development of Arab Nationalism in the Period between the World Wars, in: Studia Orientalia Pragensia XV. Univerzita Karlova, Praha 1986: 17-21; Arabic Studies in Czechoslovakia: Tradition and the Present, Solidarity (1987), 4: 25; Palestinské hnutí odporu a jeho místo v arabském NOH, in: Palestinská otázka. Studie č. 21, ÚMV, Praha 1988: 64-67; Palestinian Resistance Movement and the Arab National Liberation Movement, Solidarity (1988), 2: 32-33; Pre-Revolutionary Iraq in the Light of the Contemporary Iraqi Historiography, ArOr 58 (1990): 152-155; Nasser and his Place in Egypt's Contemporary History, Solidarity (1990), 3-4: 22-23; The Beginnings of Modern Urbanization in Egypt (1798-1882), ArOr 59 (1991): 33-42; Modern and Contemporary Egypt in the Egyptian Historiography, ArOr 60 (1992): 157-166; Modern Historiography in the Syrian Region, ArOr 61 (1993): 363-371; Czech National Interests in the Arab World, in: North-South Relations: The Influence of Islam, ÚMV, Study Papers No. 4, Praha 1994: 49-51; Confessionalism in Syria and Lebanon, in: International Symposium Christianity - Judaism - Islam. Europe at the Close of the 20th Century, Prague 1994: 151-153; Alois Musil - Initiator of Political and Commercial Activities towards the Middle East, ArOr 63 (1995): 426-430; Alois Musil a jeho role při budování hospodářsko- -politických vztahů k arabskému světu, in: Veselý, R. (ed.): Alois Musil - český vědec světového jména, Globe, Praha 1995: 25-28; Napoleon v Egyptě a nástup Muhammada Alího, Historický obzor (1995): 197-203; Muhammad Alí - zakladatel moderního Egypta, Historický obzor (1995): 242-246; Muhammad Alí a Východní otázka, Historický obzor (1996): 14-18; Arabic Studies in Prague: Tradition and the Present, in: Zemánek, P. (ed.), Studies in Near Eastern Languages and Literatures. Memorial Volume of Karel Petráček, Oriental Institute, Prague 1996: 237-244; Arabský svět a český obchod, Mezinárodní politika (1996), č. 10, příloha, s. i-iv; (spoluaut.), Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, Nakladatelský dům OP, Praha, 1996-98 [280 hesel]; Sultán Abdülhamit II. - despota či reformátor? Historický obzor (1997): 98-104, 154-161; Blízký východ za první světové války, Historický obzor (1998), 5-6: 146-155; Alí Bej - zakladatel moderního Tuniska, NO 53 (1998): 255-159; Historické pozadí etnických konfliktů v Bosně, in: Gabal, I. (ed.): Etnické menšiny ve Střední Evropě, Praha 1999.

(A)

GROHMANN Adolf - rakouský semitista a badatel v oboru kultur Předního východu působící v Čechách

* 1. 3. 1887 Graz (Štýrský Hradec), + 21. 9. 1977 Innsbruck

Maturitní zkoušku složil v Praze, orientalistiku studoval ve Vídni. Roku 1915 se habilitoval na vídeňské univerzitě, 1921 byl jmenován mimořádným a 1923 řádným profesorem semitské filologie a kulturních dějin předního Orientu na německé univerzitě v Praze (do 1945). Žil v Litoměřicích. Patřil k zakládajícím členům Orientálního ústavu v Praze a s jeho podporou absolvoval studijní pobyt v Egyptě 1930. Byl členem první redakční rady Archívu orientálního. Za Protektorátu Čechy a Morava se stal ředitelem Orientálního ústavu a vedoucím redaktorem ArOr, přejmenovaného tehdy na Archivum orientale Pragense. Po obnovení Československa 1945 odešel do Rakouska, žil v Innsbrucku. Jeho dílo Arabische Paläographie patří k nejzávažnějším pracím o vývoji arabského písma v prvních stoletích.

D.-k.: Göttersymbole und Symboltiere auf südarabischen Denkmälern, 1914; Äthiopische Marienhymnen, 1919; Südarabien als Wirtschaftsgebiet, 1922; Allgemeine Einführung in die arabischen Papyri nebst Grundzügen der arabischen Diplomatik, 1924; Aperću de papyrologie arabe, Le Caire 1932; Stand und Aufgabe der arabischen Papyrologie im Rahmen der Arabistik, Louvain 1939; Einführung und Chrestomathie zur arabischen Papyruskunde. 1. Band, Einführung. Monografie Archivu orientálního, č. XIII, Orientální ústav, Praha 1954; Kulturgeschichte des alten Orients. Abschnitt 3. Arabien, München 1963; (ed.), Arabic Papyri from Hirbet el-Mird, Louvain-Leuven 1963; Arabische Paläographie, 2 sv., Graz-Wien-Köln 1967, 1971.

D.-č./sb.: Arabische Papyri aus dem Staatlichen Museum in Berlin, Der Islam 22 (1935): 1-68; Beiträge zur frühislamischen Kunstgeschichte, ArOr 1 (1929)199-208; Probleme der arabischen Papyrusforschung, ArOr 3 (1931): 381-394; 5 (1933): 273-283; 6 (1934): 125-149, 377-398; Texte zur Wirtschaftsgeschichte Ägyptens in arabischer Zeit, ArOr 7 (1935): 437-472; Arabische Papyri aus der Sammlung Carl Wessely im Orientalischen Institute (Orientální ústav) zu Prag, ArOr 10 (1938): 149-162; 11 (1939): 242-289; 12 (1941): 1-112; 14 (1943): 161-260; Einige bemerkenswerte Urkunden aus der Sammlung der Papyrus Erzherzog Rainer an der Nationalbibliothek zu Wien, ArOr 18 (1950): 80-119; Anthropomorphic and Zoomorphic Letters in the History of Arabic Writing, Bulletin de l'Institut d'Égypte 38 (1955): 117-122; aj.

L.: ft (Felix Tauer): OSNND 2: 943; Österreichische Akademie der Wissenschaften. Almanach für das Jahr 1978, Wien 1979: 331-341; Bär, Erika: Bibliographie zur deutschsprachigen Islamwissenschaft und Semitistik vom Anfang des 19. Jahrhunderts bis heute.

(jb)

GROLLOVÁ Ivana - česká mongolistka

* 2. 6. 1963 Praha

V letech 1981-86 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor mongolistika (u prof. J. Vacka a dr. J. Šímy), 1986 získala titul PhDr.

V letech 1986-87 pracovala jako tlumočnice, 1988-91 byla na studijním pobytu v Orientálním ústavu ČSAV. V současnosti je zaměstnána mimo obor, nadále se však věnuje vědecko-populární publikační činnosti a organizační práci v oblasti historie a kultury Mongolska.

Její odborné práce se týkaly především mongolské a srovnávací mongolsko-staroturecké lingvistiky. Později se ve své publikační činnosti, dokumentárních filmech, na nichž se podílela hlavně jako scénáristka (čtyřdílná série filmů ČsT, televizní dokument firmy Vogelsberg Film), i ve fotografické výstavě (uspořádané 1992 pro expozici Náprstkova muzea v Praze a ve zkrácené verzi prezentované též 1996 v Muzeu města Krnov) věnovala mongolské historii, především dějinám náboženství a buddhistické církve. Publikuje též novinové články zabývající se současným vývojem Mongolska.

D.-k: (s J. Vackem a B. Pürev-Očirem), Lexikální a stylistická cvičení v mongolštině, Praha 1989, 227 s.; (s N. Cültemem), Mongolia, Venezia 1992 [kap. L'epopea mongola, Le genti, Religioni a sciamanismo]: 63-113, 123-149, 221-253; (spoluaut. Breier, P., Ptáček, J., Thoma, Z.), Svět tibetského buddhismu, Praha 1996 [kap. Mongolsko, Burjatsko a Kalmycko]: 108-21, 122-28.

D.-č./sb.: On Pairing Verbs in Mongolian, in: Studia Orientalia Pragensia XVI, Praha 1987: 123-148; Analytické způsoby tvorby slovní zásoby v mongolštině (Moderní publicistický styl), in: Orientální ústav ČSAV. Vědecká zasedání a zprávy z výzkumu. Část 4, Praha 1988, 2: 390-424; Mongolian Studies in Czechoslovakia - History and Future Prospects, ArOr 60 (1992): 285-290.

FILMY: Očir - pastevec jaků, Praha 1990; Taneční mysterie cam, Praha 1990; Vládce Velikého nebe (Čingischán), Praha 1991; Hledání ztracené říše, Praha 1991.

VÝSTAVY: Mongolské náboženství - osudy a naděje (výstava fotografií), Praha 1992, Krnov 1996.

(A)

GRUBEROVÁ Ivana Marie - česká koreanistka

* 25. 3. 1964 Praha

V letech 1982-87 studovala koreanistiku a ruský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1988 byla promována doktorkou filozofie.

Po absolvování pracovala na katedře věd o zemích Asie a Afriky (nyní Ústavu Dálného východu) FF UK jako odborná pracovnice, 1990 zde nastoupila jako interní aspirantka se zaměřením na korejskou literaturu, 1991 se stala odbornou asistentkou. V srpnu téhož roku odjela na stáž do Soulu, kde se do června 1995 věnovala studiu moderní literatury v postgraduálním kursu na katedře korejského jazyka a literatury Soulské státní univerzity a přípravě antologie moderní korejské poezie v českém jazyce. Externí doktorandské studium na FF UK ukončila 1998 obhajobou doktorské disertační práce a získala titul Dr. v oboru teorie a dějiny literatur Asie a Afriky.

Zaměřuje se na moderní korejskou literaturu, kterou také překládá. Zajímá se o střet tradice a modernosti v korejské poezii i próze, v kultuře a ve společnosti současné Koreje. Rovněž se zabývá studiem korejského náboženství, zejména buddhismu a šamanismu, a vztahu náboženství a literatury - jak v korejském kontextu, tak obecně. Za téma své disertační práce si vybrala poezii buddhistického mnicha Manhä Han Jong-una (1879-1944).

Je členkou Association for Korean Studies in Europe (AKSE).

D.-k.: PŘEKLADY: Stanu-li se kamenem. Výbor z korejské poezie 20. století, Mladá fronta, Praha 1996, 200 s.; Manhä Han Jong-un: Tvoje mlčení, DharmaGaia, Praha 1996, 72 s.

D.-č./sb.: Korejské tradiční obyčeje, NO 43 (1988), 10: 309-310; Achmatovové přebásnění klasické korejské poezie, Československá rusistika 34 (1989), 5: 253-256; Korejské obyčeje spjaté s narozením dítěte, NO 44 (1989), 8: 251-253; The Representation of Family, Calendar Customs and Festivals in the Sosol Genre. A summary of paper read at the 13th Conference of the AKSE in London (1989), AKSE Newsletter 13, Sheffield 1989: 9-10; Tradiční korejská svatba, NO 45 (1990), 7: 216-219; Korejské tradiční obyčeje, Časopis Československo-korejské společnosti (1991), 1: 5-6; Smuteční rituál ve staré Koreji, NO 47 (1992), 1: 7-9; On the Interpretation of Han Yong-un's Collection of Poetry Nimui ch'immuk (Your Silence). A summary of paper read at the 17th Conference of the AKSE in Prague (1995), 17th Conference of the AKSE, Prague, April 21-25, 1995 - Abstracts.

PŘEKLADY: Lyrický útvar sidžo v korejské poezii. Ri Un-sang: Láska, Čchö Nam-son: Sedím sám, NO 43 (1988), 2: 44; Z korejských přísloví, ibid.; "Sidžo" moderních korejských básníků. Ri U-džong: Deník ženy z hor, Hwang Hui-jong: Květina a já, Pak Pjong-sun: Sněžná noc, Ri Jong-do: Touha, Kmen 2 = 8 (1989), 25: 8-9; Z korejské poezie 20. století. Pak Tu-džin: Před Vaší láskou, So Čong-džu: Chrysantéma, Čon Pong-gon: Klavír, I Un-sang: Láska, Jun Kum-čcho: Vnitřní rytmus č. 3, Literární noviny 1 (1990), 37: 13; O Se-jong: Hledač úsvitu. Láska, Ovoce, Moře, Hliněný džbán, Literární noviny 3 (1992), 20: 11; Jun Tong-džu: Sluneční paprsky, vítr, Literární noviny 4 (1993), 38: 1.

(A)

GRÜNERT Max - českoněmecký orientalista

* 13. 10. 1849 Most, + 10. 2. 1929 Praha

Po absolvování střední školy studoval orientalistiku a klasickou filologii na univerzitě ve Vídni, potom v Lipsku u prof. H. L. Fleischera. Roku 1876 zde získal doktorát na základě doktorské disertační práce Über die Imala. Rok nato se habilitoval na pražské německé univerzitě. Přednášel v oboru arabské, perské a turecké filologie. Roku 1891 se stal řádným profesorem, 1910/11 rektorem pražské německé univerzity. Byl od založení řádným členem Orientálního ústavu v Praze.

D-k.: Die Imala, Wien 1876; Neupersische Chrestomathie, Praha 1881; Der Löwe in der Literatur der Araber, Praha 1899; Ibn Kutaiba's Adab-al-kátib. Nach mehreren Handschriften herausgegeben, Leiden 1900; Behelf zu den persischen Sprachkurs, Praha 1902; Arabische Lesestücke, Praha 1903; Behelf zu den "Türkischen Sprachkurs", Praha 1916.

D.-č./sb.: Der Hund in Sprachwort der Araber, in: Kulturgeschichtliches aus der Tierwelt, Praha 1905; řada recenzí ve WZKM a později v OLZ.

L.: Rypka, Jan: + Max Grünert (With bibliography), ArOr 1 (1929): 247-250.

(jb)


Zpět na abecední vyhledávání