Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

 

<-D Zpět na abecední vyhledávání F->

ELIÁŠOVÁ Barbora Markéta - česká cestovatelka, spisovatelka, překladatelka a učitelka jazyků

* 1884 Jiříkovice u Brna, + 1957 Praha

Prožila velmi nuzné a neutěšené dětství a tato životní zkušenost možná dále rozvinula její vrozenou činorodost a zvídavost. Snaha dát životu jiný směr ji přivedla do Prahy, kde složila státní zkoušky z němčiny a angličtiny. Tyto jazyky pak učila na pražských školách. V jejím díle je tento pedagogický úsek reprezentován několika učebnicemi. Její zájem upoutal Dálný východ, a tak si v letech 1912-13 vzala neplacenou dovolenou a s vynaložením vlastních úspor se vydala přes Rusko do Japonska, kde vyučovala evropským jazykům. O svých cestách psala články, přednášela a na vlastní náklad vydala první knižní publikaci. Do Japonska se znovu vrátila 1920, kdy byla její existence zajištěna na čs. zastupitelském úřadě. Přednášela na univerzitě Waseda, psala a překládala. Roku 1923 navštívila Japonsko potřetí; tehdy ji zastihlo těžké zemětřesení v Jokohamě, při němž přišla o své písemné materiály i o peníze. Roku 1928 se znovu vydala na cesty, tentokrát do jihovýchodní Asie, o rok později pak poznává Koreu, Mandžusko. V průběhu 2. světové války se doma zapojila do protifašistického odboje. Část její pozůstalosti je uložena v Náprstkově muzeu.

D.-k.: Rok života mezi Japonci, Praha 1915; Z vlasti samurajů, Praha 1922; Japonské pohádky, n. vl., Praha 1924; Dcery Nipponu, Praha 1925; V Japonsku v dobách dobrých i zlých, Praha 1925; Rok na jižní polokouli. (Jáva, Austrálie, Afrika), Praha 1928; Okénko do světa, Praha 1935; Hanako [román], Praha 1944.

L.: Kunský, J.: Čeští cestovatelé, Díl II: 349-558.

(ak)

ENDLICHER Štefan Ladislav - rakousko-uherský orientalista, filolog-sinolog a japanolog, botanik a přírodovědec slovenského původu

* 24. 6. 1804 Bratislava, +28. 3. 1849 Vídeň

Jako pracovník vídeňské dvorské knihovny se vedle přírodovědeckého zaměření začal věnovat i filologickému studiu nejenom antické a středověké latiny, ale i čínštiny a ideografického znakového písma. Je autorem první německy psané učebnice čínštiny. Od roku 1840, jako profesor botaniky na univerzitě ve Vídni a ředitel vídeňské botanické zahrady, se již věnoval převážně přírodovědnému výzkumu. Připravil nový německý atlas Číny, vydal práci o čínských a japonských mincích ve vídeňských muzeálních sbírkách, mj. napsal i devítisvazkový atlas brazilské flóry, jakož i práci o maloasijské a zakavkazské květeně.

Během svého života byl zvolen členem vědeckých akademií v Mnichově, Neapoli, Padově, Modeně, Uhersku, Linnéovy společnosti v Londýně, České královské společnosti nauk, i vědeckých společností v Halle, Lipsku, Budapešti, Řezně, Freiburgu, Berlíně, Petrohradě, Štětíně; byl rovněž jmenován čestným královským radou pruského krále a 1844 byl vyznamenán pruským Řádem Za zásluhy. Pro svůj vědecký výzkum však ze strany královských ani univerzitních institucí nezískal téměř žádnou finanční pomoc a na jeho financování vynaložil celý rodinný majetek a upadl do obrovských dluhů. Roku 1849, pod dojmem porevoluční velmi represivní společenskopolitické atmosféry v Rakousko-Uhersku a v zoufalství nad nepříznivou finanční situací podlehl nervovému zhroucení a ve Vídni spáchal sebevraždu.

D.-k.: Sertum cabulicum, Enumeratio plantarum quas in itinere inter Dera-Ghazee-Khan et Kabul... collegit, Wien 1836; Verzeichniss der chinesischen und japanischen Münzen des k. k. Münz und Antiken-Cabinets in Wien, Wien 1837; Atlas von China nach Aufnahmen der Jesuiten-Missionäre, Wien 1843; Anfangsgründe der chinesischen Grammatik, Wien 1845; Flora Brasiliensis, Band 1.-9., Wien, München 1840-47.

L.: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Graz, Köln 1956: 249; Slovenský bibliografický slovník, zv. 2, Martin 1987: 16; Tibenský, J.: Priekopníci vedy a techniky na Slovensku, Bratislava 1988: 171-176; Hrabovec, J.: Z dejín botaniky a zoológie na Slovensku do polovice 19. stor., Bratislava 1990: 80-83.

(čm)

ENIS (též HENIS) Tadeáš (Thaddäus, Tadeo) - český misionář v Paraguayi

* 29. 7. 1714 Čekanice, + 1769 Puerto Santa María (Španělsko)

Po filozofických studiích vstoupil 1732 do Tovaryšstva Ježíšova, v letech 1733-34 absolvoval noviciát v Jičíně, vyučoval na jezuitských gymnáziích v Kutné Hoře a v Krumlově. V letech 1739-43 studoval teologii Praze, 1742 byl vysvěcen na kněze. Terciát nabyl v Jičíně, 1747 složil slavné sliby a byl určen jako misionář pro zámořské misie. Roku 1749 připlul do Buenos Aires a do vypuzení jezuitů ze španělských kolonií působil mezi Indiány Guaraní v Paraguayi. Tam zažil a popsal tzv. guaranijskou válku, tj. boje Indiánů proti rozhodnutí španělské koruny o jejich přesunu na základě španělsko-portugalské smlouvy z roku 1750 o změně hranic v oblasti La Platy. Zemřel během deportace jezuitů ve španělském přístavu.

D.: Latinsky psaný deník z guaranijských válek, který byl několikrát vydán už v 18. a 19. stol. jako součást jiných spisů nebo v souborech dokumentů, mnohdy značně upraven. Zřejmě nejcennější je špan. edice Pedra de Angelise in: Colección de obras y documentos relativos a la historia antigua y moderna de las provincias del Río de la Plata, 5 sv., 1836. Český překlad in: Koláček, P. Josef, Tadeáš Enis (1714-1769), Velehrad 1997, 54 s.

L.: Kalista, Zdeněk: Cesty ve znamení kříže, Praha 1941: 240; 2. vyd., Praha 1947: 319-320.

(sb)

ENTLICHER Jindřich - český orientalista, překladatel z perštiny, arabštiny a z evropských jazyků

* 9. 2. 1878 Brno, + 3. 11. 1926 Praha

Podle Arne Nováka "trochu dekadentní potomek staropražské řemeslnické rodiny." Studoval v Praze na akademickém gymnáziu, na Filozofické fakultě UK v Praze češtinu, francouzštinu, orientální jazyky, napsal státní práci o dějinách české orientalistiky, která se nezachovala. Potom působil jako středoškolský profesor. Mezi svými učiteli na něj úsměvně vzpomíná Jaroslav Seifert ve Všech krásách světa (Praha 1985). Entlicher vydal řadu knižních i časopiseckých překladů z perštiny, arabštiny, staré řečtiny (Platón), italštiny (romány E. Salgariho) a z angličtiny (John Goodwin).

D.-k.: Z orientalistiky: Peršana Sa'dího myšlénky o vychování (přebásnil Fr. Rypáček), in: 35. program prvního českého gymnasia státního v Brně, 1901-1902, Brno 1902: 24-36; také zvl. otisk, Brno 1902: 15 s.; Pohádky z Tisíce a jedné noci, Praha 1905; Šejcha Muslihu-d-dina Sa'diho ze Šírázu Růžový sad, Praha 1906; Námluvy. Východní arabská novela, Hynkova knihovna R. 1, Sv. 2: 3-48 (asi mezi lety 1912-1918); Šejcha Muslihuddina Sa'dího ze Šírázu Myšlenky o lásce a mládí, Praha 1926.

L.: Šnejdrla, E.: Prof. Jindřich Entlicher, in: Výroční zpráva českého státního Jiráskova gymnasia v Praze II., Praha 1926/27: 3-4; Novák, Arne: Filologos, Lidové noviny 34, (1926), č. 558: 1-2; Bečka, J.: Orientalista Jindřich Entlicher (1878-1926), NO 41 (1985): 305.

(jb)

ERTEL (Oertel) Ján Bohumír - slovenský teolog, semitista

* 14. 9. 1695 Kremnica, + 11. 11. 1757 Sopron

Studoval teologii a orientální jazyky na univerzitě ve Wittenbergu, později působil jako farář v Ožďanech, Banské Bystrici a v Sopronu. Je autorem díla o vztahu orientálních a západních jazyků, o etiopské teologii a filologické disertace o hebrejštině Talmudu.

D.-k.: Dissertatio philologica de rabbinis, Wittenberg 1719; Harmonia linguarum orientis et occidentis, Wittenberg 1746; Theologia Aethiopum, Wittenberg 1746.

L.: Slovenský biografický slovník, zv. 2, Martin 1987: 24.

(ko)


Zpět na abecední vyhledávání