272u-Praha-Zeleznicni_b.jpg
Pha-Vysehradsky2.jpg
PZeleznicnimost.jpg
Pha-VYsehradsky4.jpg
Pha-Vysehradsky1.jpg
HorejsinabrpokracovaniZelmostu.jpg
Pha-Vysehradsky3.jpg
PremosteniNadrazniulicepokraczelezmostub.jpg
PremosteniSvornostipokracovanizelmostu.jpg
Pha-VYsehradsky5.jpg
PremosteniNadrazniulicepokraczelezmostu.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

PRAHA

PRAHA (Praha 2/Praha 5) - železniční most (vyšehradský)

Železniční trať z vyšehradského břehu směrem na Smíchov převádí přes Vltavu železný most nazývaný původně most Spojených drah, nejčastěji uváděný jen jako železniční most (na vyšehradské straně je ostatně i ulice U železničního mostu). Železniční spojka vedoucí z Hlavního nádraží na Smíchov překročila Vltavu už v roce 1871. Příhradový, přímopásový ocelový most (ze svářkového železa) měl celkem 5 polí o rozpětí 56,9 metru a 8 segmentových kleneb (směrem na vyšehradské nábřeží) o světlostech 7,24 metru, resp. 7,87 metru a celkovou délku 196,3 metru. Most zhotovila Harkortova mostovna v Duisburgu. Tento most však byl v roce 1901 nahrazen novým, se třemi hlavními poli, který postavila Česká mostárna Bratři Prášilové v Libni společně s první českomoravskou strojírnou a Pražskou akciovou strojírenskou společností, dříve Ruston a spol. Nový most - na rozdíl od původního - byl už z plávkového železa. Současný most tak má tři pole, každé o rozpětí bezmála 70 metrů, jeho šíře činí 8,1 metru a ještě jsou po obou stranách vysunuté pěší chodníky, každý široký 1,8 metru. Obdiv ve své době vzbudila zejména skutečnost, že po dobu stavby nebyla přerušena lodní doprava a železniční pak na pouhých 60 hodin. A přitom se vykláněla stará konstrukce, nastrkovala nová na nové, vyšší pilíře a upravovala se obě předpolí. (Po vybudování nového mostu se staré pilíře musely odstranit.) Nový most byl dílem především ing. Jana Koláře. Most - dlouhý 298,4 metru - slouží dodnes jak železniční dopravě, tak pěším - lávky jsou po obou stranách mostu - třebaže jeho stav není právě skvělý. Je rovněž zobrazen na poštovní známce. Na místě dnešního železničního mostu pod Vyšehradem možná vznikne zcela nový most, který budou moci využívat nejen vlaky, ale i automobily, chodci a cyklisté. Existují dvě základní studie mostu. První počítá s patrovým mostem, kde by železniční trať vedla nad vozovkou. Proti této podobě však hovoří několik okolností: dva mosty nad sebou by tvořily velmi vysokou prostorovou překážku a navíc by se ložiska silničního mostu dostala pod hladinu stoleté vody. Druhá varianta v podstatě kopíruje současnou podobu mostu, ovšem s tím rozdílem, že by po obou stranách železniční trati vedla vozovka pro automobily. Termín stavby sice není dosud znám, ale územní plán města na rok 2010 s novým přemostěním Vltavy pod Vyšehradem již počítá.