Pseifert4.jpg
PSeifert1.jpg
PZizkovzeleznicnipodVitkovem.jpg
Pseifert3.jpg
Pseifert2.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

PRAHA

PRAHA (Praha 2/Praha 3) - Italská-Náměsí W. Churchilla - železniční mosty přes Seifertovu ulici

Železniční provoz z hlavního nádraží na Hrabovskou spojku a vítkovskou trať byl na sklonku 19. století veden po šesti ocelových příhradových mostech přes Seifertovu (tehdejší Olšanskou) ulici, vybudovaných v letech 1889–1904. Jednalo se o příhradové čtrnáct metrů dlouhé mosty ve výšce 5 metrů nad ulicí v celkové šířce 30 metrů. Byla to jedna z největších mostních akumulací mezi jednotlivými objekty, a to nejen v samotné Praze, ale v celé ČR. S výjimkou jednoho mostu, repasovaného v roce 1993, byly ostatní ve špatném technickém stavu, vyvolaném jejich stářím i značným provozním zatížením.

V rámci staveb „Nové spojení“ a „Modernizace železniční stanice Praha hl. n. - západní část“, na které vydal odbor územního rozhodování Magistrátu hlavního města Prahy 18. prosince 1998 rozhodnutí o umístění stavby, byla navržena náhrada předmětných mostů.

Projekt řešil přemostění železniční trati přes Seifertovu ulici před křižovatkou Bulhar a úpravu Seifertovy ulice v úseku Italská–Bulhar, která byla výstavbou nového přemostění vyvolána. Mostní objekt byl navržen jako jednopolový most ocelobetonové konstrukce o kolmé světlosti 28 m (šikmá světlost do křižovatky Bulhar je 29,5 m) a konstrukční výšce v polovině rozpětí 0,90 m. Délka ocelových nosníků se pohybovala od 37,5 do 39 m. Nosná konstrukce je v místě opěr vetknuta do dvou průběžných stěn. Přední stěna je tlačena a zadní stěna je tažená. Obě stěny jsou založeny na velkoprofilových pilotách délky cca 20 m. Šířka mostu na straně hlavního nádraží je 64 m, na libeňské straně 53,5 m. Mezi první a druhou částí mostu je osazen dilatační uzávěr, který umožňuje průhyb jedné části vůči druhé 40 mm. Na mostě je celkem 7 kolejí. Na žižkovské straně je k mostní konstrukci „nalepena“ lávka pro pěší včetně přístupových schodišť a rampy. Nosnou konstrukci lávky tvoří rám o třech polích o rozpětí 4,1 + 29,1 + 4,1 metrů. Po dokončení Nového spojení by se lávka měla stát součástí cykloturistické stezky, procházející po původně železničním mostě přes Husitskou ulici a dále přes vrch Vítkov. V první etapě výstavby, která probíhala od prosince 2001 do listopadu 2002, byl po demontáži první části ocelových mostů V, VI, VII přerušen železniční provoz po Hrabovské spojce a doprava byla usměrněna po vítkovské trati na zbylé ocelové mosty. Poté proběhla výstavba „spodní poloviny“ nového železobetonového mostu a byly provedeny kolejové úpravy na západní části severního zhlaví železniční stanice Praha hlavní nádraží tak, aby bylo umožněno převedení železničního provozu na nově vybudovanou část mostní konstrukce. Ve druhé části stavby, která probíhala od května 2003 do prosince 2004, došlo na dostavbu „horní – žižkovské poloviny“ mostu a s ní související směrové a výškové úpravy komunikačního tělesa Seifertovy ulice, kde byla rozšířena stávající silniční komunikace na tři jízdní pruhy (3 x 3,5 m) s tramvajovým tělesem uprostřed. Zároveň byla tato ulice zahloubena, aby byl dodržena požadovaná podjezdná výška 4,2 metru pro průjezd motorových vozidel.

Projekt stavby: SUDOP PRAHA a. s., odpovědný projektant železničního mostu Ing. Karel Štěrba, odpovědný projektant lávky pro pěší Ing. Vladimír Veselý
Zhotovitel stavby: Metrostav a.s., Železniční stavitelství Praha a.s.,SSŽ a. s. a SKANSKA ŽS, a. s.