Pha-Elznic2.jpg
Pha-Elznic1.jpg
271u-Praha_b.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

PRAHA

PRAHA (Praha 8-Libeň) - Elznicovo náměstí - silniční most přes Rokytku

Konec 19. století přináší do mostního inženýrství použití prostého betonu. Nejde o žádný nový vynález: v základech pilířů Apollodórova mostu přes Dunaj z doby 103 po Kr. byla potvrzena existence hmoty zvané latinsky concretum, totéž concretum bylo nalezeno například v kupoli římského Pantheonu - i když přesné složení tohoto římského "betonu" se zatím nepodařilo rozluštit. Maltový tmel byl vynalezen v Anglii koncem 18. století, ale římský cement měl tu zvláštnost, že tvrdl i pod vodou. V Čechách se začal cement vyrábět v Bohosudově u Teplic v roce 1860. První most z prostého betonu byl postaven ve Francii přes řeku Dordogne v roce 1816. Betonu pro mosty o větších rozměrech bylo použito ve Švýcarském Erlisbachu v roce 1840, pro pařížský akvadukt použil Coignet prostého betonu na 35 metrů dlouhých obloucích v roce 1869. Jeden z našich prvních železničních mostů z dusaného prostého betonu byl postaven v délce 9 metrů v jihomoravských Pohořelicích. Jak už víme z úvodu, zjistil brněnský badatel Ivo Hruban, že na Pražské jubilejní výstavě byl zkoušen pokusný betonový můstek navržený profesorem brněnského stavovského Vysokého učení technického ing. Ursínym. Přes můstek denně procházely tisíce návštěvníků výstavy, a tím stavba procházela vlastně jakousi zatěžkávací zkouškou a současně sloužila k propagaci nového stavebního materiálu. Libeňský most o poměrně malém rozpětí asi desíti metrů přes Rokytku byl postaven ve velmi krátké době 35 dnů a slouží až dodnes bez poruch více než sto let. Zvláštní je na něm i okolnost, že je označen tabulkou se zevrubnějšími informacemi - většina našich mostů je bez jakéhokoliv označení a jen těžko (pokud vůbec) se zjišťuje na silničních správách jak jejich stáří, tak jejich stavitel a další údaje. Model libeňského silničního mostu včetně fungujícího elektrického osvětlení je ve velkomeziříčském Muzeu silnic a dálnic.