Pisek3.jpg
263u-Pisek_a.jpg
Pisek5.jpg
Pisek2.jpg
263u-Pisek_b.jpg
Pisek.jpg
Pisek4.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

PÍSEK

PÍSEK (Písek) - gotický silniční most

Gotický most o délce 111 metrů a šířce 4,5 metrů přes řeku Otavu v královském městě Písku byl postaven okolo roku 1270. Město založil král "železný a zlatý" Přemysl II. Otakar, který v Písku velice rád pobýval a je dosti pravděpodobné, že se i sám finančně podílel na stavbě sedmiobloukového mostu. Most je slabě proti vodě vypjat, šest oblouků je půlkruhových (o rozpětí 8 metrů) a jeden segmentový (je až z roku 1768, o rozpětí 13 metrů). Mostní věž na Pražském předměstí se zřítila při povodni i s hlásným v roce 1768, druhá mostní věž byla zbořena v roce 1825 - býval u ní přes městský příkop padací-zvoditý most. Příkop byl poté zasypán. Pilíře mostu - složené z velkých žulových pečlivě tesaných kvádrů - byly založeny na dřevěných roštech, opracované kvádry na pilířích byly k sobě spojovány železy. Při stavbě mostu byla Otava údajně svedena do nového řečiště za kostel sv. Trojice. Svědčí pro to skutečnost, že při novodobé opravě mostu bylo zjištěno, že některé pilíře byly založeny přímo na skále upravované dláty. Pilíře jsou na návodní straně hrotitě zaostřeny do ledolamů. ale kryjí je ještě předsunuté dřevěné ledolamy obdobně jako je tomu například u Karlova mostu v Praze, na povodní straně jsou pak oblé. Na kamenných kvádrech bylo nalezeno celkem 20 kamenických značek - některé jsou shodné se značkami z královského hradu Zvíkova na soutoku Otavy s Vltavou, který vznikal o něco dříve, což potvrzuje "účast" krále na stavbě. Most je zdoben rovněž plastickou výzdobou - původní tvoří kamenné kytice na vrcholech pilířů; dodatečnou - barokní - pak plastická výzdoba na dvou prostředních pilířích. Sochy vytesal na konci 17. století řezbář a kameník Jan Hammer z Čimelic (jeho dílo zdobí i další jihočeské mosty), krucifix odlil cínař Václav Hanzl, který si údajně sám lehl do písku, aby co nejlépe vystihl Kristovo tělo. Avšak při odlévání se mu zkazil kadlub a mistr zaklel; při vysvěcování kříže pak prosil za odpuštění. Po mostě ve středověku projíždělo až 500 formanských vozů denně. Vždyť most ležel na tzv. Zlaté stezce z Bavor do Prahy. Za mostem tak bývalo už tehdy 20 hostinců. Je též nazýván Jelením mostem a ke jménu údajně přišel tak, že se měšťané rozhodli stavbu pojmenovat po prvním, kdo dokončený most přejde. A to byl údajně jelen, vyplašený z blízkých hvozdů. V každém případě jde o náš nejstarší dochovaný gotický silniční most těchto rozměrů a patří mezi naše nejcennější architektonické a zároveň technické památky. Je vyhrazen pěším a automobilovou dopravu obstarává moderní most ležící níže po proudu Otavy.