Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

SCHARTOVÁ Markéta (* 20. 4. 1934 Kladno) - česká loutkoherečka a režisérka

V roce 1954 nastoupila M. Schartová jako loutkoherečka do loutkového divadla na Kladně, brzy získala dostatek profesionálních zkušeností a stala se přední členkou souboru. Koncem 50. let již začala režírovat. Před nelehké úkoly byla postavena při inscenování experimentálních her Milana Pavlíka, jejichž křehkou lyričnost se pokusila vyjádřit scénickými prostředky. S kladenskou scénou se symbolicky rozloučila velkou hereckou rolí v Smrti Tintagilově (Maeterlinck, 1971). V letech 1971-91 působila v Naivním divadle v Liberci, kde se setkala se souborem výrazných hereckých individualit i vyhraněné divadelní poetiky, směřující k syntetickému pojetí divadla. Její režijní tvorbu charakterizoval citlivý vztah k loutce i schopnost funkčně využít vztahu loutky a herce k dalšímu rozvíjení tématu inscenace v nových nečekaných polohách. Vynikla rovněž muzičností a smyslem pro dynamiku jevištního pohybu. Typickým oscilováním mezi lyrikou, komediální nadsázkou a lehkou parodií dosáhla pozoruhodného výsledku inscenací hry Ivy Peřinové Poslechněte, jak bývalo (1975), a zejména inscenacemi O věrném milování Aucassina a Nicoletty (Pavel Aujezdský, 1981) a Turandot ukrutnice (Peřinová, 1982), které patří k největším úspěchům Naivního divadla. Dokázala oslovit jak zcela malé děti (Čtyři pohádky, 1983), tak mladé diváky, pro které nastudovala Vančurovu Markétu Lazarovou (1983), Shakespearovu Komedii plnou omylů (1984), hru bratří Čapků Ze života hmyzu (1989) atd. V jejích inscenačních záměrech ji významně podpořili výtvarníci Pavel Kalfus a Ivan Antoš. Její tvorba pomohla zařadit Naivní divadlo mezi přední české scény a povznesla úroveň českého loutkářství.

(ad)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie