Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

WOLKER Jiří (* 29. 3. 1900 Prostějov, + 3. 1. 1924 Prostějov) - český básník

Jiří Wolker byl jistě jedním z nejvýraznějších a nejtalentovanějších českých básníků generace, která vstoupila do literatury na počátku 20. let. Jeho počátky jsou spjaty s pocity prvních poválečných let, s představou kolektivní jednoty lidských duší; měl na něj velký vliv literární směr unanimismus francouzského spisovatele Julese Romainse a básníků Georgese Vildraca a Paula Duhamela. Vzápětí se Wolker postavil do čela tzv. proletářské poezie, v níž uplatnil svou mimořádnou etickou naléhavost stejně jako stylovou originalitu. Ta navazuje na nejlepší tradice české veršované epiky, tj. na Nerudu, Bezruče, Dyka a hlavně Erbena.

Narodil se jako syn bankovního úředníka v prostějovské patricijské rodině. Vyrůstal v prostředí rodinné pohody a blahobytu, chodil do skautingu a cvičil v Sokole, prázdniny trávil u babičky na Svatém Kopečku u Olomouce. Po maturitě na gymnáziu studoval od roku 1919 v Praze práva a rok navštěvoval na filosofické fakultě přednášky F. X. Šaldy a také Z. Nejedlého. Horlivě se účastnil pražského literárního ruchu (nejbližšími přáteli byli Z. Kalista, K. Biebl a Antonín Matěj Píša), v letech 1922-23 byl významným členem uměleckého sdružení Devětsil. V dubnu 1923 byla u něho zjištěna tuberkulóza, v červnu odjel do sanatoria v Tatranské Poliance, odkud ho tři dny před smrtí převezli do Prostějova.

Wolkerova prvotina, sbírka Host do domu (1921), je prodchnuta duchem mladistvého vitalismu a chlapeckého františkánství. V přírodě, ve velkoměstě, mezi dobrými lidmi a užitečnými věcmi nachází nekonečnou harmonii, idylu a laskavou útulnost. Kniha je rozdělena na tři části: Chlapec, v níž je chlapecká autostylizace (chlapeček bosý) nejvýraznější, dále Ukřižované srdce, obsahující lyriku sociální bídy, utrpení a lítosti, a nakonec oddíl Host do domu, přinášející poezii narovnání se světem. Ke sbírce je připojena apollinairovská poéma Svatý Kopeček, polytematická báseň - "pásmo", v jehož asociativním proudu je již patrná tendence přetvořit svět revolučně sociálním způsobem.

Proto druhá a poslední Wolkerova sbírka Těžká hodina (1922) je otevřenou proklamací odpovědnosti ke světu, nesmířením se s ním a hlásáním nadosobního údělu básníka coby pěvce proletářské revoluce. Žít již znamená přemoci vlastní srdce a použít je k boji. Nejcharakterističtějším básnickým útvarem tu jsou balady, soustředěné na mravní problémy svých proletářských hrdinů. Sbírka nesporných uměleckých kvalit, které nijak nesnižuje ani historická tendenčnost, dosáhla vzápětí nebývalé popularity a řada jejích básní patří dosud k nejznámějším textům české poezie. Nic na tom nezměnilo ani polemické vystoupení Dosti Wolkera! z roku 1925, odmítající básníkův kult z pozic estetiky avantgardy, ba ani poúnorové přivlastnění si Wolkerova díla totalitním režimem.

(jp)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie