Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

FILIP Ota (* 9. 3. 1930 Ostrava) - českoněmecký prozaik a publicista

Spisovatel O. Filip pochází z národnostně smíšeného prostředí Slezska, v němž se setkával živel český s německým a polským. Sám Filip byl od dětství bilingvní, což mu pak pomohlo etablovat se v emigraci i jako spisovatel německý.

Po maturitě (1948) Filip nastoupil jako redaktor do Mladé fronty, prošel různými regionálními novinami, pracoval v rozhlase atd. Od roku 1960 se musel z politických důvodů živit manuálně a pracoval jako horník v Ostravě a dělník v Kopřivnici. V letech 1968-69 působil jako redaktor ostravského nakladatelství Profil a po výpovědi v roce 1970 pracoval jako řidič. Ještě téhož roku byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců do vězení za podvracení republiky. V roce 1974 se odstěhoval do Spolkové republiky Německo, do Mnichova, kde působí jako lektor ve významném nakladatelství Fischer Verlag. Po roce 1989 se příležitostně vyjadřuje - především na stránkách Lidových novin a Literárních novin - k domácí i k německé situaci.

Filip debutoval poměrně pozdě vyzrálým románem Cesta ke hřbitovu (1968), příběhem dospívajícího chlapce prožívajícího v Ostravě léta 2. světové války. Svým antiiluzívním pohledem, skepsí a zdůrazněným protikladem "malých" a "velkých" dějin patří tento román do linie, kterou konstituovali Zbabělci J. Škvoreckého. Druhý Filipův román Blázen ve městě nemohl v roce 1970 již ve vlasti vyjít, publikován byl roku 1975 v Curychu. Tento román do jisté míry svou vyprávěcí metodou předznamenává Filipovo nejrozsáhlejší dílo, "epos" Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (1974, Kolín nad Rýnem). Zde vyprávění zabírá období od jara 1945 až do roku 1968 a Filip tu bohatě využívá prvků narušujících konvence tradiční prózy.

Již v exilu psal groteskní román Poskvrněné početí (1976, Toronto), odehrávající se na moravském maloměstě v období normalizace. Další prózy už píše Filip německy, jsou však vždy spjaty s českým prostředím: platí to pro historickou novelu o Albrechtovi z Valdštejna Valdštýn a Lukrecie (česky 1979, Toronto), a zejména pro Filipův zřejmě vrcholný román Kavárna Slavia (německy 1985, česky v překladu Sergeje Machonina v roce 1993). Zde dovedl autor k vrcholu své fabulační schopnosti a sklon k bizarnosti a grotesknosti.

V roce 1973 vystoupil v Čs. televizi a zřekl se svých kolegů spisovatelů-disidentů. Počátkem roku 1998 byl v bavorské televizi odvysílán dokument Smějící se barbar, natočený ve spolupráci s Českou televizí. Snímek odhaluje Filipovu spolupráci se Státní bezpečností v 50. a 70. letech.

(jp)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie