Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

ŠLITR Jiří (* 15. 2. 1924 Zálesní Lhota u Semil, + 26. 12. 1969 Praha) - český skladatel, pianista, zpěvák, herec a výtvarník

Jiří Šlitr spolu s J. Suchým představují osobnosti, které svým dílem zásadně ovlivnily život generace dospívající v 60. letech.

Střední školu absolvoval v Rychnově nad Kněžnou, kde také začal kreslit a hrát jazz. Absolvent právnické fakulty (JUDr., 1949) se mimo malířství a grafiky zabýval i skládáním osobitých písní na texty Pavla Kopty a od roku 1957 na texty J. Suchého. Prostřednictvím Kopty se také seznámil s M. Horníčkem, s nímž vystupoval v roce 1953 v pořadu Humor není pro legraci a v roce 1954 v kabaretu Člověk mezi lidmi a pro něhož psal své první písničky. V roce 1958 vystupoval jako pianista s Laternou magikou na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Spolu se Suchým založil v roce 1959 v Praze divadlo Semafor, kde působil externě (nikdy nebyl řádným členem, neboť se nechtěl omezovat žádnými závazky) jako skladatel, pianista a od roku 1962 i jako herec až do své tragické smrti.

Šlitr-skladatel patřil ke generaci zasažené v letech 2. světové války jazzem, kterou popsal J. Škvorecký. Od roku 1943 hrál v jazzovém orchestru. Jako skladatel se stal po setkání s J. Suchým hudebním tvůrcem živého divadla. Ve dvojici se Suchým se postupně z pianisty s buřinkou doprovázejícího dění na scéně proměnil v osobitého herce-klauna (Jonáš a tingl-tangl, 1962), jenž i sám dokázal udržet pozornost vždy plného sálu (Ďábel z Vinohrad, 1966). Byl také spolutvůrcem českého šansonu (psal pro H. Hegerovou), kromě toho napsal hudbu pro více než 300 písniček (Marnivá sestřenice; Ach, ta láska nebeská; Tulipán; Včera neděle byla; Oči má sněhem zaváté; Krajina posedlá tmou; Zuzana a mnoho dalších), jež se staly generačním bohatstvím stejně jako kdysi Ježkovy písně pro Voskovce a Wericha. Šlitr byl i autorem jednoho z nejosobitějších pokusů o český muzikál (buffo-opera Dobře placená procházka, 1965).

Šlitr však byl i talentovaným výtvarníkem a jeho kresby s pražskými motivy jsou v řadě galerií. Měl i výstavy v zahraničí, vystavoval společně též s J. Suchým (1968) a ilustroval knihy. Jeho herecký i pěvecký a muzikantský projev je zaznamenán na zvukových nahrávkách (144 gramofonových desek, 20 nazpívaných samotným Šlitrem), ve třech celovečerních filmech (Bylo nás deset, 1964; Kdyby tisíc klarinetů, 1965; Zločin v šantánu, 1968) a v několika dokumentárních a televizních filmech a písničkách, často v režii J. Roháče.

(pö)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie