Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

MARVAN Jaroslav (* 11. 12. 1901 Praha, + 21. 5. 1974 tamtéž) - český herec

Jaroslav Marvan byl sice povoláním poštovní úředník, ale láska k divadlu ho záhy přivedla mezi divadelní ochotníky, odkud přešel do Divadla Vlasty Buriana, kde setrval téměř 20 let (1925-43). Do povědomí veřejnosti se před rokem 1945 dostal především jako herec ve filmu, kde sehrál stovky rolí. Po léta vytvářel partnera jak králi komiků V. Burianovi (U pokladny stál), tak řadu nezapomenutelných postaviček úředníků, továrníků, profesorů (Škola základ života), ale už tehdy i policejních komisařů (Třináctý revír) v partnerství s dalšími významnými představiteli veseloherního či konverzačního filmového herectví: H. Haasem, O. Novým, T. Pištěkem, J. Plachtou, L. Peškem, O. Korbelářem a řadou dalších. Po odchodu z Burianova divadla se stal zprvu členem Divadla na Vinohradech a v letech 1950-54 hercem Městských divadel pražských (MDP). Poté byl v letech 1954-72 členem činohry Národního divadla (ND). V MDP vytvořil řadu stěžejních postav, v nichž rozvíjel své civilní komediální a konverzační herectví (Jacobowski, Werfel: Jacobowski a plukovník, 1946; Falstaff, Shakespeare: Veselé paničky windsorské, 1949). V ND se prohloubilo jeho komediální herectví o jemnější psychologizující rysy. Dokázal také vytvořit téměř až odpudivé typy, jejichž špatné vlastnosti zvýrazňoval (policista Šalva, Brecht: Kavkazský křídový kruh, 1962; Chrobák, Čapkové: Ze života hmyzu, 1965). Moderní psychologicky složitou postavu vytvořil v roli tragikomického kabaretiéra Billyho Rice v Osbornově Komikovi (1957).

Po roce 1945 se sice těžištěm Marvanovy umělecké tvorby stalo divadlo, jeho filmové role však i nadále poutaly pozornost široké divácké obce. Hrál v řadě veseloher z konce 40. a z 50. let (Nikdo nic neví, Poslední muž, Ještě svatba nebyla, Hudba s Marsu, Cirkus bude, Dovolená s Andělem, Anděl na horách, Dobrý voják Švejk s nezapomenutelným strážmistrem Flanderkou). Prosadil se i v televizi, kde vytvořil mimo jiných rolí postavu policejního rady Vacátka v seriálu Hříšní lidé města pražského a ve filmech režiséra J. Sequense, rozvíjejících některé motivy tohoto seriálu (Partie krásného dragouna, Pěnička a Paraplíčko). Právě v této roli z konce jeho života se nejzřetelněji projevil pro Marvana typický rozpor mezi vnější strohostí a nepřístupností a vnitřním citově bohatým životem člověka, chápajícího hloubku těžkého lidského údělu. Jeho memoáry vyšly posmrtně ve dvou verzích (Nejen o sobě, 1975; J. Marvan vypravuje, 1975).

(pö)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie