Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

HAVLÍČEK Josef (* 5. 5. 1899 Praha, + 30. 12. 1961 tamtéž) - český architekt

Josef Havlíček byl členem Devětsilu, Levé fronty a Spolku výtvarných umělců Mánes, spolku architektů a předsedou redakční rady časopisu Architekt; od roku 1926 se stal členem CongrŹs International d'Architecture Moderne, v němž byl v letech 1945-47 zvolen do světové rady. Studoval na technice (1916-24), ale také na Akademii výtvarných umění u J. Gočára (1923-26). Po válce se roku 1948 stal prvním ředitelem Stavoprojektu, organizace, která měla ukázat přednost socialistické projekční kanceláře.

Zpočátku jej ovlivnil (obloučkový) kubismus, po roce 1922 přešel k purismu a funkcionalismu. Spolupracoval - kromě dalších - s Jaroslavem Polívkou, s nímž stavěl palác Chicago na Národní třídě (1926-28) a dům Habich ve Štěpánské. V letech 1927-28 se zúčastnil soutěže na Nuselský most, na jeho projektu upoutala myšlenka podpůrných pilířů ve funkci obytných mrakodrapů. Posléze v letech 1927-36 projektoval s K. Honzíkem (poprvé společně pracovali na návrhu vinohradského krematoria); s ním také realizoval v období let 1932-34 největší a nejhodnotnější funkcionalistický objekt - Všeobecný penzijní ústav (návrh 1931), který však v dálkových pohledech vytváří poněkud nešťastný kontrast se starou pražskou zástavbou. Havlíčkovo dílo nemá pouze chladný technicistní ráz, ale barevnost různých materiálů mu dává - na rozdíl od jiných funkcionalistických staveb - určitý emocionální náboj: obytné domy "Molochov" u Sparty (1937-38).

Architektuře se věnoval i teoreticky, vydal řadu odborných časopiseckých statí a publikace Stavby a plány (1932), Návrhy a stavby (1962). Od roku 1918 působil rovněž jako malíř a sochař družstva Artěl, od něho a sochaře B. Stefana pocházejí návrhy československých hraničních kamenů (1926).

(vl)


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie