Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

BRANDL Petr Jan (* 1668, křtěn 24. 10. Praha, + 24/25. 9. 1735 Kutná Hora) - český barokní malíř

Otec Petra Brandla byl krejčí s oprávněním šenkování, pravděpodobně německého původu, matka pocházela z českého selského rodu z jihočeských Přestanic. Z jezuitského gymnázia se mladičký Brandl, předurčený původně pro zcela jinou dráhu, dostal do učení k dvornímu malíři Kristiánu Schröderovi. Ten velký vklad v učni nezanechal, jako správce hradní obrazárny mu však umožnil poznat významná díla italské a nizozemské školy. To mělo pro Brandla rozhodující význam, neboť on sám vlast prakticky nikdy neopustil, a tak evropské malířství znal jen prostřednictvím cizinců činných v té době v Praze (Jan Rudolf Bys aj.). Z domácích mistrů mu byli příkladem zejména M. L. Willmann a J. K. Liška.

Roku 1694 byl Brandl přijat do staroměstského cechu malířů. Jeho životní pouť však vedla nejen po šlechtických rezidencích, bohatých klášterech, ale i po krčmách nejhoršího druhu a vězeních. Opustil svoji manželku i tři děti a vyhýbal se vyživovacím povinnostem úspěšně až do konce života. Brandl se přesto stal nejuznávanějším malířem své doby, měl spousty objednávek, vydělával obrovské peníze - ty však zároveň dokázal snadno rozházet a poté se topil v dluzích. Neplatil účty za lahůdky, v nichž si liboval, víno, tabák, ba i pudr, neplatil malířskému cechu, a tak byl opakovaně volán k pořádku. Stíhán věřiteli, manželkou a hledaje odpočinek, uchýlil se na sklonku léta 1734 do Kutné Hory, kde také dokonal, byv nalezen 25. září 1735 mrtev v hospodě U černého koníčka. Kutnohorští šepmistři (purkmistři měst horních), vzpomenuvše jeho slávy, mu vypravili monumentální pohřeb.

Tak jak byl bouřlivý jeho život, tak i Brandl maloval. Na svých obrazech (hlavně závěsných a nástropních) volil dramatické inscenace, kombinoval světelné zdroje, dokonale pracoval s temnosvitem. Živá charakteristika osob mu umožňovala tvořit dokonalé podobizny (např. Autoportrét, Jan Samuel František Wussin, František Antonín Špork). Jeho první životopisec J. Q. Jahn o něm napsal, že modeloval celé postavy a skupiny postav v hlíně, aby na nich mohl lépe pozorovat rozvrh světel a stínů. Zanechal více než 60 ověřených obrazů, mnoho náčrtů a kreseb, rozmístěných po celých Čechách (Chýše, Manětín, Chabařovice, Litoměřice, Lnáře, Praha, Zbraslav, Hradec Králové, Nová Paka, Kutná Hora, Sedlec u Kutné Hory, Kuks ad.). Za nejpropracovanější díla jsou považována Křest Kristův (1715/6) z kostela sv. Jana Křtitele v Manětíně, Smrt poustevníka Vintíře (1718) z kostela sv. Markéty v Praze-Břevnově, Klanění tří králů (1727) z kostela Zjevení Páně ve Smiřicích. Ohlasy jeho tvorby nalezneme už u současníků (J. Kupecký) i nejbližších následníků (V. V. Reiner).
(pa, jv)
Neumann J.: Petr Brandl 1668-1735, Praha 1968; Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie