|
KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 |
Staroměstský měšťan, od roku 1723 císařský architekt, přišel do prvního kontaktu se stavitelstvím u svého otce, jednoho z předních stavitelů své doby. Vyučil se však u P. I. Bayera, pak dlouhou dobu pobýval v cizině, jistě ve Vídni, ale patrně i v severní Itálii. Po svém návratu spolupracoval s předními architekty své doby G. B. Alliprandim, a zvláště pak s J. Santinim-Aüchlem, jejichž stavby pak po jejich smrti přebíral. Již od prvního desetiletí 18. století jej zaměstnávala řada nejpřednějších šlechticů (Liechtensteinů, Vrtbů, Mansfeldů, Černínů) v českém království, pracoval však i pro církevní řády (benediktiny, jezuity). Přestože jeho architektura je poměrně velmi klidná, tíhnoucí spíše k rokokovému zjemnění a klasicistnímu zjednodušení, získává si obrovské renomé interiérovou úpravou pražského paláce Černínů, jimž sloužil po několik generací. Tato úspěšná dekoratérská práce pro Černíny, tehdy právě zaujímající po francouzském vzoru dominantní pozici, mu přináší natolik velký počet zakázek od šlechty, že se záhy Kaňka rozhodl ukončit svou stavitelskou kariéru a nadále se věnovat jen své manželce a majetku (po 1733). V poměrně vysokém věku se znovu oženil s mnohem mladší manželkou, pocházející z erbovní rodiny. S ní bydlel ve svém velkém domě v Dlouhé třídě v Praze, v němž byl i prosperující pivovar. Další příjmy mu pak plynuly z několika dalších pražských domů, a snad také proto si mohl dovolit nechat vystudovat své potomky práva, když sám absolvoval zřejmě jen gymnázium.
Soupis Kaňkových staveb je rozsáhlý a nemůžeme tvrdit, že konečný. Na rozdíl od Dienzenhoferů totiž své stavby nevedl jako stavitel, takže měl dostatek času na vlastní projekční činnost. Především jako architekt rozsáhlého Valdštejnského panství přispěl k vytvoření barokní tváře tehdejších Čech, měl také určující podíl na tehdejší zámeckou architekturu. Úzké přátelské vztahy jej vázaly především k M. B. Braunovi, a tak na většině jejich realizací se spojuje mistrovství obou umělců, mnohdy doplněných ještě malbou V. V. Reinera. Z četných pražských realizací je dobré si připomenout hlavně jeho podíl na dostavbě Klementina (kostel sv. Klimenta, Astronomická věž, Zrcadlová kaple) a přestavbě Karolina.
(jv)
Macek P.-Vlček P.-Zahradník P.: František Maxmilián Kaňka "in regno Bohemiae aedilis famosissimus", Umění 40, Praha 1992; Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989