Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

JAHN Jan Jakub Quirin (* křtěn 4. 6. 1739 Praha, + 18. 7. 1802 Praha) - český kreslíř, malíř a výtvarný teoretik

Jahn byl jednou z nejzajímavějších uměleckých osobností své doby. Ne proto, že by vynikl jako malíř, ale zejména díky svému hlubokému zájmu o historii a teorii malířství. Byl proto spíše duchem intelektuál než tvůrčí umělec.

Studoval na piaristickém gymnáziu. Kreslit se učil nejdříve u svého otce (do 1758), posléze u malířů Jana Ferdinanda Schora a Františka Xavera Palka. Studoval na vídeňské Akademii (od 1761), a to mu pomohlo, že se stal roku 1767 jejím čestným členem. Byl posledním představeným pražského malířského cechu, zrušeného v době josefínských reforem v roce 1782. Mnoho cestoval - například po Německu, Holandsku a Francii.

Patřil mezi průměrné umělce své doby, ale sbíral starožitnosti, byl vzdělán v historii i teorii umění, byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění. Doba, v níž žil a tvořil, v mnohém velmi převratná, poznamenala nejen jeho život, ale i uměleckou dráhu. Konec 18. století v Čechách příliš malířství nepřál. Dožívala barokní a rokoková tradice církevních obrazů. Zrušení mnoha církevních řádů císařem Josefem II., zchudnutí církve i politické změny a nástup osvícenství ukončily zlatý věk malířů pracujících na četných zakázkách především pro kostely, kláštery a koleje. Sám Jahn, aby se uživil, si zřídil v Praze obchod se suknem (1782), což komentoval hořce "... jak hluboko v Čechách poklesl vkus", a začal se hlouběji zajímat o dějiny českého umění.

V tomto období umělecké bezradnosti pracoval do 80. let na oltářních obrazech a nástěnných malbách (Kostomlaty) a vliv osvícenských myšlenek demonstroval v kreslené Alegorii na oslavu technických věd (1767). Po zrušení malířského cechu vytvořil předlohové listy (Zeichenbuch für Kunstler und Liebhaber der freien Handzeichnung, 1781) pro začínající malíře, v nichž se projevuje již nový stylový řád - klasicismus. Maloval obrazy architektur, byl při vzniku plánů Stavovského divadla v Praze či při studiu techniky maleb na Karlštejně. Jeho malby portrétů (i miniatur) jsou již v duchu empíru.

Velmi záslužná byla i jeho práce na poli teoretickém a umělecko-historiografickém. V jeho pozůstalosti byly nalezeny staré cechovní knihy, z nichž čerpal cenné poznatky a údaje o českých umělcích, které pak vydal písemně v knize Etwas von den altesten Malern Böhmens nebst einem Beitrage zur Geschichte der Olmalerei und Perspektive. O tom, že dovedl uvažovat v této vědecké úrovni i lehce nevážně, svědčí jeho spisek, který však bohužel nevyšel tiskem, Anekdoten zur Lebensgeschichte berühmter Maler und Beurtheilung ihrer Werke.
(jv)
Novák L.: Jan Quirin Jahn a portrét raného klasicismu, Umění 8, 1960; Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie