Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

ŠKROUP František (* 3. 6. 1801 Osice u Hradce Králové, + 7. 2. 1862 Rotterdam) - český skladatel

Škroup pocházel z kantorské - a to tehdy znamenalo také muzikantské rodiny. Studoval gymnázium v Hradci Králové a pak právnickou fakultu v Praze. Spolu s přáteli uváděl ve Stavovském divadle česká ochotnická představení, dokonce i české překlady cizích oper. Tady se také zrodila myšlenka vytvořit původní českou operu. První její tóny uslyšela Praha 2. února 1826. Škroup ji zkomponoval na libreto básníka J. K. Chmelenského Dráteník.

Po úspěchu se Škroup odhodlal plně se věnovat hudbě. Roku 1827 se stal druhým (o 10 let později pak prvním) kapelníkem Stavovského divadla. Dál komponoval opery (na texty Chmelenského Oldřich a Božena, Libušin sňatek a poslední, nejvyspělejší Kolumbus, inscenovanou později v Národním divadle a natočen i rozhlasem). Napsal také řadu scénických hudeb k vlasteneckým hrám, mezi nimi i k Tylově Fidlovačce, kde 21. prosince 1834 poprvé zazněla z úst pěvce K. Strakatého píseň Kde domov můj, pozdější naše národní a státní hymna. Úroveň jeho skladeb však spíše slábne.

Roku 1857 byl Škroup po neshodách s ředitelstvím divadla propuštěn. Odcizuje se i českému obrozeneckému hnutí a roku 1860 odchází jako kapelník do opery v Rotterdamu. Od tohoto okamžiku byl Škroupův styk s českým hudebním životem navždy přerušen. Škroupova hudba má sklon k lidovosti, cituje lidové písně nebo je aspoň napodobuje. Je dokladem snah o českou národní hudbu před B. Smetanou.
(pa)
Plavec J.: František Škroup, Praha 1941; Drňák V.: Trny mezi vavřínem, Praha 1947; Kocourek J.: František Škroup: Přemožitelé času 11, MON Praha 1989


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie