Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

JÍROVEC Vojtěch Matyáš (* 20. 2. 1763 České Budějovice, + 19. 3. 1850 Vídeň) - český skladatel

Vojtěch Jírovec měl hudbu, jak se říká, v genech, jeho otec byl ředitelem kůru. Komponoval od útlého věku, hrál na několik nástrojů. Německy se naučil u svého bratra v nedalekém Gmündu, v Praze studoval filosofii a práva. Nakonec došly prostředky, a tak hrál v domácí kapele hraběte Františka z Fünfkirchenu v Chlumci u Českých Budějovic a začal skládat symfonie. Hudebně se dál vzdělával v Brně a pak s hraběcím doporučením odejel do Vídně, kde se zdokonaloval mj. u Josefa Haydna i Mozarta, který dokonce roku 1785 provedl na koncertě jednu z Jírovcových symfonií. V nové službě, tentokrát u knížete Ruspoliho, procestoval celou Itálii. Pobyt znovu využil k prohloubení hudebního vzdělání, ale stihl ještě dělat průvodce po Římě samotnému Goethovi. Poté žil dva roky v Neapoli, odkud zamířil do Paříže. Po vypuknutí revoluce 1789 však uprchl do Londýna, kde zůstal tři roky a znovu se stýkal s Haydnem. Nyní to však byl už populární Jírovec, kdo stárnoucího kolegu uváděl do šlechtické společnosti. Jazykové znalosti (čeština, němčina, italština, francouzština, angličtina a latina) mu umožňovaly vykonávat i diplomatické služby pro různé aristokraty. Po návratu z Anglie do Prahy brzy opět zamířil do Vídně. Vedle diplomacie se věnoval znovu komponování (kvarteta, sonáty) a od roku 1804, kdy se stal kapelníkem dvorních divadel, se už hudbě věnoval výlučně. Mezi jeho povinnosti totiž mj. patřilo napsat 1 operu a 1 balet ročně. Jírovec své závazky plnil celkem 23 let až do roku 1827, kdy odešel do výslužby. Zanechal po sobě 60 symfonií, 26 oper (nejznámější je Oční lékař, roku 1941 byla provedena i česky), 40 baletů, melodramata, 40 klavírních sonát, 60 kvartetů, 20 mší a různé písně. V roce 1846 se ještě stýkal v Karlových Varech s Chopinem. V tu dobu už sepisoval své paměti, které vyšly ve Vídni v revolučním roce 1848, dva roky před jeho smrtí. Do češtiny byly přeloženy pod názvem Vlastní životopis v roce 1940,

Jírovcovy skladby jsou napsány v haydnovsko-mozartovském duchu a byly známy ve všech hudebních centrech Evropy. V době rozvíjejícího se génia Beethovena zněly konzervativně a jejich autor byl nazýván "božským šosákem". Sám se skromně nazýval poctivým řemeslníkem a vystihl přesně i své dílo: "... byl jsem jen talent, který může mluvit o štěstí, dobyl-li si přítomnost; jen génius žije dál za hrob."
(pp)
Poštolka M.: J. Haydn a naše hudba 18. století, Sborník hudebních věd, Praha 1961


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie