Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

HÁJEK z LIBOČAN Václav (+ 18. 3. 1553 Praha) - český duchovní a kronikář

Autor proslulé Kroniky české V. Hájek z Libočan se narodil někdy koncem 15. století a snad pocházel z rodiny drobné šlechty na Žatecku. Původně kališník, po roce 1521 katolický kněz a asi od roku 1524 dlouholetý oblíbený kazatel v tomášském klášteře na Malé Straně v Praze. Z přízně katolické šlechty se mu dostalo i mnoha výnosných církevních úřadů, kterých však byl postupně zbaven pro neplnění povinností, prospěchářství a pletichy. Poslední léta života strávil v klášteře dominikánek na Starém Městě pražském.

Pro svoji kroniku, která vyšla v roce 1541, shromáždil Hájek velké množství pramenů; české i cizí rukopisné kroniky, výpisy z listin a zemských desek, legendy i záznamy lidových tradic a pověstí. Tam, kde mu materiály chyběly, neváhal dotvářet obraz českých dějin často do neuvěřitelných podrobností podle vlastní fantazie. "Básnivost" Hájkovy kroniky neušla ani jeho současníkům, ani následující generaci. Ale mnozí, jako např. Veleslavín, Hájka za to, že "některé básnivé a neužitečné rozprávky do své kroniky přimísil", omlouvali, protože prý po vzoru básníků "i on chtěl čtenáře o věcech pominulých vyučiti a spraviti a časem i rozsmíšiti, aby sobě nestýskal". Pro vypravěčské umění autora i pro obšírný a ucelený výklad národních dějin se Hájkova kronika stala na dlouhou dobu jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih. Tím spíše, že díky katolictví svého autora nebyla v pobělohorské době zakázána. V dobách nejtěžších pak pomáhal její obraz dřívější moci a slávy českého státu udržovat v lidu národní cítění a lásku k českému jazyku a rodné zemi.

Hájkova kronika však byla chápána nejen jako literární dílo s poutavým "historickým čtením", ale časem a dlouho platila i za autoritativní a spolehlivý historický pramen. Aniž odhalila její chyby, omyly a výmysly, opírala se o ni řada historiků, jako např. Stránský a Balbín. Pod kritickým pohledem novodobé osvícenské historiografie - především G. Dobnera - však nejenže nemohla obstát, ale stala se přímo symbolem falzifikace a její autor se nevyhnul příkrému odsouzení jako "lhář, šarlatán a nactiutrhač". Přesto byla Hájkova kronika i nadále vydávána a čtena a stala se i bohatým zdrojem inspirace pro mnohá literární a výtvarná díla novodobé české kultury.
(jk)
Hájek z Libočan V.: Kronika česká (editor J. Kolár), Praha 1981


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie