Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918


Zpět na kalendarium Zadejte začátek příjmení:         

KONRÁD z VECHTY (* asi 1364, + 24./26. 12. 1431 Praha) - královský dvořan a pražský arcibiskup německého původu

Není přesně známo, kdy přišel Konrád z Vechty na dvůr Václava IV. (první zmínka je z roku 1398), ale záhy si získal královu přízeň. To vedlo k jeho rychlému vzestupu, ačkoliv prý byl "povahy nestálé a vlastností nikterak vynikajících". Král prosadil jeho jmenování biskupem verdenským v Sasku (1401-02), nejvyšším mincmistrem Českého království (1403-05), zemským podkomořím (1405-12) a od roku 1408 i proboštem mělnickým a boleslavským a zároveň biskupem olomouckým. Konrád byl také jmenován do komise, která měla usmířit Václava IV. s arcibiskupem Zajícem z Hazmburka a nepochybně především královou zásluhou po odstoupení Albíka z Uničova sám dosedl na arcibiskupský stolec. Po schválení papežem byl slavnostně vysvěcen roku 1413.

V bouřlivých dobách před husitskými válkami se Konrád z Vechty marně snažil smířit rozvaděné strany. Všechny příkazy církve k ráznému zakročení proti "kacířům" v Čechách plnil jen velmi vlažně, anebo vůbec ne. Kostnický koncil ho chtěl dokonce roku 1416 povolat k odpovědnosti, že se dívá "netečně na pronásledování kněžstva". Po smrti Václava IV. se zdálo, že se přimkne k Zikmundovi, kterého také roku 1420 korunoval na Pražském hradě českým králem, ale nakonec začal arcibiskup vyjednávat s husitskou Prahou. Pro katolickou církev bylo snad největší ranou, když se Konrád 21. dubna 1421 objevil v Praze a veřejně se prohlásil pro čtyři pražské artikuly. Husité tím totiž konečně získali možnost světit nové kněze, kterých se zoufale nedostávalo. Však byl také arcibiskupův příchod oslavován vyzváněním zvonů a pálením ohňů, i když někteří táborští kněží na toto smiřování s "šelmou antikristovou zasmušilou tváří hleděli". Přistoupením k artikulům souhlasil Konrád zároveň se sekularizací majetku pražského arcibiskupství, a tak vlastně jen zůstal duchovní hlavou církve v Čechách, které měli podléhat všichni kněží.

V roce 1423 a 1425 se Konrád účastil jednání zemských sněmů a zastupoval stranu pod obojí při jednání o zemském míru s katolíky. Už roku 1421 byl dán církví do klatby, o čtyři roky později byl oficiálně zbaven římskou kurií svého úřadu a roku 1426 byl znovu proklet papežem a v nejvyšší klatbě roku 1431 zemřel.
(fh)
Kadlec J.: Založení pražského biskupství, Roztoky 1971; Medek V.: Cesta české a moravské církve staletími, Praha 1982


Počet nalezených záznamů: 1
Obsah encyklopedie