Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 16. dubnaÚvodní stránka18. dubna ->

17.dubna

"NENÁVIST K OSTATNÍM NIČÍ TVOU VLASTNÍ DUŠI."
(Talmud)

Svátek mají Rudolf a Inocenc.

Rudolf, který má dnes svátek v občanském kalendáři, má ve světě mnoho podob. U nás známe vedle Rudolfa, ještě Rudyho, Rudíka či Rudýna. Angličané mají Rodolpha a Ralpha, ve Francii mu říkají Rodolphe a Raul, Italové a Španělé zase Rodolfo. Původní podoba starogermánského jména zněla Hruodolf nebo také Rúdolf, což značilo "slavný vlk". Toto jméno nosilo a nosí mnoho lidí a je stále velmi oblíbené.

V dějinách proslula řada Rudolfů. Na čestné místo se mezi nimi řadí Rudolf II., král český a uherský, císař německý (nar. 1552 ve Vídni, zemřel 1612 v Praze). Je skutečně málo osobností, o nichž byla napsána nejen řada historických statí a knih, ale též románů, povídek, divadelních her a filmových scénářů. Také rudolfínská Praha je známým pojmem, vyzařujícím jakési magické kouzlo. Nebyli to ovšem jen alchymisté, kdo udávali městu ráz, ale i početná skupina vědců všech oborů, matematiků, astronomů, lékařů, umělců a uměleckých řemeslníků. Nelze pochybovat, že na tomto kulturním rozmachu měl Rudolf velkou zásluhu.

Světcem dnešního dne býval Rudolf z Bernu. Narodil se kolem roku 1290 v Bernu a ve svých čtyřech letech byl zavražděn. Tento ohavný čin byl přičten na vrub tamním Židům, a tak vypukl ve městě strašlivý pogrom. Zdá se však, že zločin byl spíše záminkou k rozpoutání bezuzdného vraždění Izraelitů. Tradice praví, že na hrobě maličkého Rudolfa se záhy po jeho smrti děly četné zázraky. Později byly jeho ostatky přeneseny do bernské katedrály. K oficiálnímu schválení úcty ze strany církve ale nedošlo.

V církevním kalendáři má dnes svátek Inocenc. Jméno pochází z latinského slova innocens, což znamenalo "nevinný" nebo doslova "neškodící".

Dnešní oslavenec Inocenc I. se narodil ve 4. století v Albanu u Říma. Asi roku 420 byl zvolen na Petrův stolec. Jako papež se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Proti Římu tehdy táhly hordy vizigótských nájezdníků, v čele se svým vůdcem Alarichem I. Ani Inocencova diplomacie, ani vojenské oddíly nemohly roku 410 zabránit vyplenění svatého města. Papež se však nevzdal a energicky hájil jak církev, tak i město. Vděku se však nedočkal a jeho autorita byla vážně ohrožena, když byl jeho přítel Jan Zlatoústý svými protivníky sesazen z postu kónstantínopolského biskupa a nakonec i císařem poslán do vyhnanství. Inocenc zemřel 12. března roku 417 v Římě a byl

pochován na tamním hřbitově.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka