Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 4. únoraÚvodní stránka6. února ->

5.února

"JÍDLO, KTERÉ NECHÁVÁME,
JDE LÉPE K DUHU NEŽ TO, KTERÉ SNÍME."
(L. Cornaro)

Svátek mají Dobromila, Agáta, Háta a Dobruše.

Ač se to na první pohled nezdá, máme dnes v kalendáři jedno jméno. Jak Dobromila, tak i Agáta, Háta a Dobruše totiž znamenají totéž. Nejstarší je Agáta, která pochází z řeckého slova agathós, "dobrý". Háta je českou zkráceninou a Dobromila s Dobruší jejím překladem.

Nejznámější naší Dobromilou je zřejmě paní Magdalena D. Rettigová (31. 1. 1785-5. 8. 1845), která se proslavila jako vynikající autorka kuchařských knih. Narodila se ve Všeradicích, kde byl její otec purkrabím. Ztratila jej však již v sedmi letech. V té době už nebylo naživu ani jejích 5 sourozenců. Zůstala tak sama s matkou a obě odešly do Prahy, kde žily u zámožné tety, matčiny sestry. Zde získala mladá dívka základní informace o domácím hospodaření. Musela v rodině se vším pomáhat, přitom ale nezanedbávala ani další vzdělávání. Poznávala vše nové z knih a sama se také naučila číst a psát česky - doposud totiž bylo její vychování ryze německé. Německy psala i své první literární pokusy, ostatně stejně jako K. H. Mácha a další. Zásadní obrat v jejím životě znamenala známost a později sňatek s vlastencem Janem S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let později odešli z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve zde začala Rettigová psát česky. Nejprve jenom drobnosti, které otiskovala ve vlasteneckém tisku. V roce 1824 byl její manžel přeložen do Rychnova nad Kněžnou, čímž se paní Dobromila přiblížila kulturnímu hradeckému prostředí. Nakonec se roku 1834 přestěhovali do Litomyšle, kde působila Rettigová až do své smrti. Napsala sice mnoho drobných článků a povídek, nesmrtelnost si však získala především jako spisovatelka kuchařské knihy nazvané Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské (1826, 1831). V tomto oboru vydala ještě Pojednání o telecím mase (1843) a Kafíčko a vše, co je sladkého (1843). Sepsala však i své celoživotní zkušenosti z chodu domácnosti. Sem spadají poučné spisy Dobrá rada slovanským vesničankám (1838) a Mladá hospodyňka v domácnosti (1840). Záslužnější a důležitější však bylo její působení vlastenecké. Její zásluhou se národní myšlenky začaly šířit i mezi ženami. Rettigová působila slovem, poučováním i knihou. Šířila u žen zálibu v českém čtení, spisovala pro ně knihy a manifesty, v nichž je povzbuzovala k vlastenectví a čtení českých knih. Některé z jejích beletristických plodů došly ve své době veliké obliby. Patří sem například svěží dílka Jablíčka již dozrávají, Stojí jabloň v širém poli na trávníčku zeleném a zvláště povídka Arnošt a Bělinka. V roce 1827 vydala Modlitby katolické pro nábožné pohlaví ženské. Blýskla se také jako dramatická spisovatelka. Tiskem vyšly a hrály se její kusy Bílá růže (1827), Vdovec a vdova (1838) a Koš (1846). Takže doufejme, že při vzpomínce na tuto vzácnou ženu se nám příště nebudou vybavovat jenom knedlíky.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka