Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 20. únoraÚvodní stránka22. února ->

21.února

"KRÁTKÉ ÚČTY DĚLAJÍ DLOUHÁ PŘÁTELSTVÍ."
(Anglické přísloví)

Svátek mají Lenka, Petr (Damiani), Heřman (z Münsteru-

-Granfeldenu) a Randoald.

V občanském kalendáři se dnes skví Lenka a Lena. Jedná se vlastně o původně domácká jména Heleny (Helenky), pak znamenají "pochodeň", nebo může jít o odvozeninu z Magdaleny. V tomto případě mají význam jiný: nositelka tohoto jména prý pochází z Magdaly. Dnes je Lenka na celém světě jménem zcela plnoprávným a samostatným.

V našem církevním kalendáři má dnes svátek Petr Damiani. Ačkoli nebyl tento ostijský kardinál-biskup a velký teolog nikdy oficiálně svatořečen, prohlásil ho papež Lev XII. roku 1828 církevním učitelem. Zaslouží si to, neboť se proslavil se jako neúnavný bojovník za čistotu církve. Hrál významnou roli v církevní politice a stýkal se s mnoha vedoucími osobnostmi své doby. Petr se narodil kolem roku 1006 v Ravenně a příjmení Damiani dostal pravděpodobně podle svého bratra Damiana, který mu poskytl finanční prostředky a umožnil studium v Parmě a ve Faenze. Roku 1043 se stal Petr Damiani převorem v klášteře Fonte Avellana u Gubbia v umbrijské provincii Perugii. Klášter byl sdružením poustevníků, jehož členové byli nazýváni avellanisté. Řád se vyznačoval neobyčejnou přísností. Roku 1569 se sdružení spojilo s kamaldulskými mnichy. Petr se intenzivně zapojil do řádového života a s ohnivou horlivostí hlásal tvrdou askezi. Poprvé se v klášterech objevilo bičování. Ostře vystupoval i proti nezdrženlivosti duchovenstva, mocně bojoval proti svatokupectví (prodávání duchovních úřadů za peníze) a jiným nešvarům. Roku 1057 byl Petr přinucen papežem Štěpánem IX. k tomu, aby přijal kardinálskou a biskupskou hodnost v Ostii. Stalo se tak proti jeho vůli a v příštích letech mnohokrát nabídl své odstoupení. Z papežova pověření podnikl Petr četné významné cesty jako legát. Petr zemřel 22. nebo 23. února 1072 ve Faenze na zpáteční cestě ze své rodné Ravenny do Ostie. Svůj poslední odpočinek nalezl v městské katedrále, která byla po něm nazvána S. Pietro. Na nejstarším vyobrazení na fresce v kostele S. Giuliana v Perugii (13. století) vidíme Petra Damianiho s mitrou a s knihou. V jiných dílech ale převládá jeho obraz jako kardinála, biskupa s mitrou a se vznášejícím se kardinálským kloboukem. Podle tradice pomáhá tento statečný muž proti bolestem hlavy

Dalšími významnými osobami dnešního dne jsou Heřman z Münsteru-

-Granfeldenu a Randoald. Heřman přišel na svět kolem roku 610 v Trevíru (Trier, Německo) jako syn bohatých rodičů a byl vychován biskupem Modaldem. Když otec a matka zemřeli, rozdal Heřman (ve svých 17 letech!) celé své jmění chudým a odešel do Remiremontu ve Vogézách, kde vstoupil do zdejšího benediktinského kláštera. Později přesídlil do Luxeuil a přijal tam kněžské svěcení. V roce 640 se stal Heřman prvním opatem v nově založeném klášteře Granvalu v údolí Münsteru ve Švýcarsku. Tento klášter řídil úspěšně přes 35 let. Dne 21. února 675 se vydal s mnichem Randoaldem s pokojnými úmysly na rozhovor s místním knížetem. Ten se doposud snažil utiskovat mnichy a obohacovat se církevním majetkem. Avšak kníže se nechtěl s nikým příliš bavit, vlákal oba muže do pasti a dal je brutálně zavraždit. Ostatky obou mučedníků jsou ve farním kostele v Delsber-

gu (Delémont) v bentském kantonu, kde je také uchovávána Heřmanova opatská berla. Památka Randoaldova je slavena rovněž 21. února. Heřman je zobrazován jako mnich nebo jako opat. Vitraj v okně freiburského dómu ukazuje Heřmana s kapucí, berlou, knihou a palmou. Heřman a Randoald jsou často zobrazováni společně.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka