Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 19. únoraÚvodní stránka21. února ->

20.února

"VLÁDNOUT SÁM SOBĚ JE NEJVĚTŠÍM VLADAŘSKÝM UMĚNÍM."
(Seneca ml.)

Svátek mají Oldřich a Nikefor.

Dnes nacházíme v občanském kalendáři Oldřicha. Toto jméno má své kořeny ve starohornoněmeckém Uodalrích a znamená, že jeho nositel je "bohatý vládce, mající četné dědičné statky". V Německu existuje forma Ulrich.

Naše bohaté dějiny nás upozorňují, že jméno Oldřich nosil nejmladší syn přemyslovského knížete Boleslava II. Dostal od něho úděl na Žatecku, jenomže vládnoucí nejstarší bratr Boleslav III. chtěl mít veškerou moc ve státě jenom pro sebe. Rozhodl se tedy, že se ostatních sourozenců zbaví. Oldřich, jeho bratr Jaromír i jejich matka se raději zachránili útěkem k bavorskému dvoru, Jaromír byl však ještě před tím krutě vykastrován. Mezitím byl vyhnán i Boleslav a na trůn nastoupil vzdálený příbuzný z Polska Vladivoj. Ten si však více než vlády hleděl medoviny a do roka se upil - nebyl ostatně jediným naším vladařem, který se věnoval alkoholu tak svědomitě. Po několika rošádách se stal panovníkem v zemi Jaromír a Oldřich se mohl vrátit na své Žatecko. Mezitím si prožil, ač již ženatý, milostný románek s též vdanou Boženou, jež mu povila syna Břetislava. Oldřich nyní drží v ruce všechny trumfy. Má syna, Boleslav III. je mimo hru a na trůnu sedí jeho vykastrovaný, tudíž bezdětný bratr Jaromír. Provádí tedy státní převrat a bratra sesazuje. České předáky si naklonil, když roku 1019 dobyl zpět na čas ztracenou Moravu. Dal ji do správy nemanželskému synu Břetislavovi, čímž jeho nemanželský původ v očích všech domácích pánů legalizoval. Jeho hlavním cílem bylo zabezpečit vládu pro svou rodinu. Chtěl-li však překonat krizi, ve které země byla, musel si najít mocného spojence - tím byl sousední císař. Dlouho mu vše vycházelo, věrně kopíroval německou zahraniční politiku, až ve třicátých letech se osmělil a začal samostatné výboje v Uhrách. To se ale nelíbilo císaři Konrádovi a Oldřich byl pozván na kobereček. Nikam ale nejel, a tak na něj císař posílá svého syna Jindřicha. Rozumí se, že s celou armádou. Konrádovo trestné tažení z roku 1033 je úspěšné, Oldřich prohrává a na soudě ve Vrbně přichází jak o zemi, tak i o vlastní svobodu. Ve vězení setrvává až do příštího jara. S příchodem Vesny mu císař uděluje milost a povoluje mu návrat do vlasti. Do Čech se tak vrací běs - Oldřich, potupený a šílený hněvem, začíná trestat. Již beztak dost tělesně zdecimovaného bratra Jaromíra nechává ještě oslepit, padá několik hlav a, což je zvláště podivné, vyhání ze země i svého syna Břetislava. Zbytek svého života prožívá u plného poháru a nikdy nekončícího hodokvasu, umírá počátkem listopadu roku 1034. Jeho skutky jsou dnes posuzovány velice přísně. Jisté však je, že pouze tak brutální člověk mohl překonat velikou krizi, kterou český přemyslovský stát na přelomu tisíciletí prožíval.

V církevním kalendáři má dnes svátek Nikefor. Toto jméno je řeckého původu a nosil je vedle mnohých i kónstantínopolský patriarcha, který byl znám jako neohrožený bojovník proti obrazoborectví. Za to jej císař Lev V. sesadil a poslal do vyhnanství. Nikéforos I. zemřel 5. dubna roku 828 u Chalcedonu (Chalkédón) poblíž Kónstantínopole (dnešní Ístanbul, Turecko).


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka