Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 17. únoraÚvodní stránka19. února ->

18.února

"MALÍŘI A BÁSNÍCI MĚLI VŽDY STEJNÉ PRÁVO
ODVÁŽIT SE ČEHOKOLIV."
(Horatius)

Svátek mají Gizela, Simeon a Jan (z Fiesole).

Dnes má v občanském kalendáři svátek Gizela (Gisela). Toto staré německé jméno se vykládá jako "mladá rostlinka". Avšak objevují se i překlady, ve kterých Gizela znamená "rukojmí" a jindy zase "ušlechtilé dítě".

Historie zná jednu Gizelu zvanou Uherskou. Byla dcerou bavorského vévody Jindřicha II. a narodila se někdy kolem roku 985 na hradě Abbach u Řezna. Už v 10 letech ji otec provdal za uherského krále Štěpána I., jemuž v roce 1003 povila syna Emericha. Gizelinou zásluhou se pohanské Uhry začaly přiklánět ke křesťanství. Královna nechala stavět kostely, kláštery a bohatě je obdarovávala. Po manželově smrti roku 1038 nastal v Gizelině životě přelom. Upadla do zajetí a život jí zachránil až bavorský král Jindřich III., který ji roku 1045 odvezl do Pasova. Zde vstoupila bývalá královna do kláštera Niedernburg a před svou smrtí se tu stala abatyší. Zemřela 7. května kolem roku 1060. Když byl v roce 1908 její hrob otevřen, objevila se originální náhrobní deska z 11. století a pod ní její ostatky.

V církevním kalendáři má dnes svátek Simeon. Podle bible byl synem Kleofáše, bratra sv. Josefa, jenž byl pěstounem Ježíše Krista. Byl tedy Kristovým bratrancem. Zdá se, že po Ježíšově smrti byla P. Marie přijata právě Kleofášovou rodinou a žila s nimi pod jednou střechou. Simeon se stal po smrti prvního jeruzalémského biskupa Jakuba jeho nástupcem, zřejmě někdy roku 62 nebo 63. Bylo to zrovna ve velice těžké době. Vypukla židovská válka, a tak Simeon raději Jeruzalém opustil. Nakonec však do rukou římských vojáků přeci jen upadl a v roce 107 podstoupil ve vysokém věku mučednickou smrt. Jeho hrob není znám, ale domnělé ostatky jsou prý v Kolíně nad Rýnem a v Římě.

Dalším dnešním světcem je Fra Angelico či, jak znělo jeho vlastní jméno, Jan z Fiesole. Narodil se kolem roku 1387 ve Vicchio di Mugello (Itálie). Je považován za jednoho z nejvýznačnějších malířů 15. věku a za jednoho z nejlepších církevních umělců vůbec. Snad i proto je patronem křesťanských umělců. Ve věku 20 let vstoupil Jan do dominikánského konventu ve Fiesole, kde tvořil svá díla. Zpracovával výlučně náboženská témata. Nejvýznačnější díla je možno spatřit v dómu sv. Marka ve Florencii - přes 40 fresek zde zdobí klášterní cely, kapitulní síň a křížovou chodbu; Galeria del3/4 Academia se chlubí dalším překrásným cyklem, a tak není divu, že mu říkali též "beato Angelico". Další jeho překrásné obrazy zdobí kapli Mikuláše I. ve Vatikánu. Fra Angelico zemřel v roce 1455 a je pochován v Římě v kostele S. Maria sopra Minerva. Slavný mnich byl blahořečen 3. října roku 1982 Janem Pavlem II.

Římané si dnes připomínali bohyni Tacitu. Byla to tzv. "mlčenlivá bohyně". Ne že by nemluvila, byla to přece žena: uměla ale spoutat nepřátelská slova a zlé jazyky. Tak hleďme, ať nemá dnes mnoho práce.

V keltském kalendáři stromů dnes začíná měsíc jasanu Nion.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka