Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 19. srpnaÚvodní stránka21. srpna ->

20.srpna

"PRÁVO SE TOLIKRÁT ZMENŠUJE,
KOLIKRÁT SE ZVĚTŠUJE MOC."
(Tacitus)

Svátek má Bernard.

Jméno Bernard je dnes uvedeno jak v občanském, tak i v církevním kalendáři a znamená doslova "tvrdý jako medvěd".

Patronem tohoto jména je Bernard z Clairvaux, který se narodil kolem roku 1090 jako třetí ze sedmi dětí burgundského šlechtice Tezelina na rodinném sídle Fontaines-les-Dijon (Francie). O duchovní život se zajímal od mládí, a tak není divu, že spolu se svými čtyřmi bratry a asi třiceti stejně smýšlejícími muži vstoupil roku 1112 do reformovaného kláštera C_teaux. Byl to vůbec první cisterciácký klášter, který založil v roce 1098 Robert z Molesme. Již o tři roky později Bernard sám zakládá klášter v Clairvaux a v dalších letech vzniká jeho přičiněním dalších 70 domů. Svou činností vešel Bernard do historie jako "druhý zakladatel cisterciáckého řádu". Jeho činnost dosáhla takového věhlasu, že éru, ve které žil, nazývají historici "bernardinským stoletím". Měl také lví podíl na organizaci křížových výprav. V burgundské bazilice ve Vézelay pronesl o Velikonocích roku 1146 tak přesvědčivé kázání, že král Ludvík VII. (1120-1180) i ostatní velmožové přijali bez váhání kříž a vytáhli do Palestiny osvobodit Boží hrob. Bernard se vydal agitovat také do dalších zemí, takže v roce 1147 stáli v jednom šiku císař Konrád III. (1093-1152), zmíněný francouzský Ludvík VII., ale také český kníže a pozdější král Vladislav (1110-1174). Křižácká výprava, v pořadí již druhá, však nepřinesla žádný zisk a také pokus o dobytí Damašku zcela ztroskotal. Nejhůře asi dopadl francouzský král - utekla mu manželka Eleonora Akvitánská a novým sňatkem položila základ k vládě Plantagenetů. Těžce nesl neúspěch této výpravy i samotný Bernard. Z této prohry se již nikdy nevzpamatoval, ale o to více se věnoval řeholní práci. Ačkoliv se mu všude, kam přišel, nabízela možnost mocenského vzestupu a zisku mnoha funkcí a hodností, nikdy žádnou nepřijal a zůstal po celý život jenom jedním z řady prostých a pokorných mnichů. To je věc dnes těžko představitelná, na druhé straně ale nezapomínejme, že jeho hlas byl ve své době platnější než hlasy mnoha formálně mocnějších funkcionářů.

Ve věku 63 let zemřel nezapomenutelný řeholník po těžké žaludeční chorobě dne 20. srpna roku 1153. Spolubratři Bernarda pochovali v opatství Cluny, ale časem jeho ostatky přenesli do Clairvaux. Za svatého jej prohlásil 18. ledna 1174 papež Alexander III. a Pius VIII. ho v roce 1830 zařadil mezi církevní učitele.

Bernard z Clairvaux má co říci i naší době. Přes všechnu laskavost a vstřícnost, kterou oplýval, byl vždy tvrdým a nesmlouvavým bojovníkem za pravdu a práva potřebných. Nepříjemně kritizoval rozmařilost duchovenstva i šlechty a tvrdě odsuzoval i pronásledování židů. Napsal také několik pozoruhodných děl, k nimž patří především spisy O lásce k Bohu, 86 kázání na téma Písně písní a dochovaná korespondence. Samozřejmě se stal patronem cisterciáků, ale ochraňuje také Burgundsko, Ligurii, Janov a Gibraltar. Je hlavním patronem včelařů, voskařů i samotných pilných včeliček.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka