Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 29. záříÚvodní stránka1. října ->

30.září

"BIBLE JE MÝM NEJVZÁCNĚJŠÍM POKLADEM,
BEZ NĚHOŽ BY ZE MNE BYL UBOŽÁK."
(I. Kant)

Svátek mají Jeroným, Jarolím.

Dnes mají v občanském i církevním kalendáři svátek Jeroným a Jarolím. Obě jména mají stejný základ, jímž je řecký Hieronymos. Podle vysvětlení jazykovědců to znamená "svaté jméno" nebo "muže se svatým jménem". Toto jméno je světově oblíbeno a má mnoho různých podob. Ve starém Římě mu říkali Hieronymus, v Holandsku podobně jako u nás Jeronym, ve Francii Jérome a v Anglii Jerome. Italové si jméno pozměnili na Geronimo či Girolamo a tak bychom mohli pokračovat dále.

Dnešní světec se narodil kolem roku 347 ve Stridonu (Chorvatsko) a patří k největším osobnostem církevních dějin. Stal se církevním učitelem, patří mezi čtyři latinské církevní Otce a lze bez nadsázky říci, že byl jedním z největších učenců katolické církve. Nikdy však nebyl prohlášen světcem a nikdy také nezačal ani proces jeho kanonizace. Důvod této mimořádné skutečnosti je třeba hledat v něm, především v jeho cholerické a polemické povaze, která byla navíc jitřena častými nemocemi. Avšak i přes všechny jeho lidské slabosti jej učenci uznávali a obyčejní lidé jej uctívali jako skutečného světce i bez svatořečení.

Celým jménem se jmenoval Jeroným Sofronius Eusebius a jeho katoličtí rodiče jej vedli od dětství ke křesťanské víře. Po studiu v Římě působil zprvu v Trevíru (Trier, Německo), kde jej zaujala otázka mnišství. Další zastávku učinil v Aquileji (východně od Benátek). Zde se roku 370 připojil ke Sboru blažených, což byla skupina asketických mnichů. Když dosáhl Jeroným 26 let, podnikl několik cest na Východ, kde vyhledával různá mnišská společenstva. Odevšad však velice brzy odešel. Příčinou byly jeho stálé spory s ostatními spolubratry. Mezitím se nechal Jeroným vysvětit na kněze a vrátil se do Říma, kde nastoupil jako tajemník papeže Damase I. Ten roku 384 zemřel a zdálo se, že by uprázdněný stolec mohl obsadit právě Jeroným. Avšak jeho nepřátel už bylo v té době tolik, že byl nakonec zvolen jiný kandidát, Siricius. V roce 385 dal Jeroným Římu vale a usadil se v Betlémě, kde v dalších letech založil tři ženské a jeden mužský klášter. V té době sepsal díla, jež ho zařadila mezi největší teology všech dob. Jeho spisy vynikají mimořádnou jasností. Dodnes je zachováno i 117 Jeronýmových dopisů, mezi nimiž je i 19 adresovaných Augustinovi, který byl jeho současníkem. Korunou jeho tvorby je bezpochyby Vulgáta, což je přeložená bible. Překlad učinil na popud papeže Damase I., práce trvala nekonečně dlouho. Když se čas nachýlil, 30. září roku 420 Jeroným zemřel. Odešel po mnoha osobních zmatcích a lidských zklamáních.

Jako patron byl uctíván hlavně mezi 14. a 16. stoletím, datum svátku se však málokde shodovalo. V bamberské diecézi vzpomínají na jeho památku 3. října a v basilejské 1. října. Existuje plno jeho překrásných zobrazení. Předně je to dílo nazvané Kající Jeroným od Hanse Burgkmaira (16. století) a nelze přirozeně zapomenout na slavné znázornění Jeroným ve skříňce, které se stalo slavným především díky mědirytině od Albrechta Dürera. Podle ní vytvořil pak Lucas Cranach neméně známou malbu Kardinál Albrecht z Branibor jako Jeroným ve své poustevně.

Dnes také začíná keltský měsíc břečťanu Gort.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka