Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 5. květnaÚvodní stránka7. května ->

6.května

"STAROSTI JSOU JAKO NAŠE DĚTI ZA PEČLIVÉHO OŠETŘOVÁNÍ ZDÁRNĚ ROSTOU."
(Anglické přísloví)

Svátek mají Radoslav a Jan (Sarkander).

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Radoslav. První složkou jména je "rád", což jistě není třeba vysvětlovat. Jméno ale také může pocházet od starého slovesa radět, "starat se". Druhá část se vztahuje ke slovu "slavit", takže Radoslav buď "rád slaví", nebo je "dobrým rádcem". Toto jméno bylo dříve velmi oblíbeno u jihoslovanských velmožů, k nimž patřil i srbský král panující v letech 1227-34 nebo kníže chlmský (Hercegovina), který vládl v 50. letech 13. století.

V českém církevním kalendáři má dnes svátek další z mnoha Janů. Dříve měl svátek Jan apoštol, dnes je to Jan Sarkander, ačkoliv v římském kalendáři je připomínán již 16. března. Za svatého byl uznán teprve nedávno, učinil tak při osobní návštěvě Olomouce dne 21. května 1995 papež Jan Pavel II.

Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 ve slezském Skočově. Studoval v Olomouci, Praze a Štýrském Hradci. Dochovala se sice jeho manželská smlouva s Annou Plachetskou, není však jisté, zda spolu manželství uzavřeli. S určitostí ale můžeme říci, že roku 1609 vstoupil do duchovního stavu. Jeho příznivcem se záhy stal moravský zemský hejtman Ladislav z Lobkovic, který si jej dokonce vyvolil na nějaký čas za svého zpovědníka. Jan Sarkander působil jako farář v různých moravských městech, naposled v Holešově, kde byl v únoru roku 1620 zatčen pro velezradu. První polovina 17. století vynikala obzvláštní krutostí, netolerancí a všeobecnou zlou vůlí. Vše začalo v Praze v roce 1618, následná třicetiletá válka ostrý náboženský konflikt mezi katolíky a protestanty roznesla po celé Evropě. V této době byl tedy Jan zatčen a krutě vyslýchán. Soudci v Olomouci se domnívali, že z něho dostanou nějaké kompromitující údaje o záměrech Lobkovicových, které se mohl dovědět při jeho zpovědích. Sarkander nebyl žádným hrdinou a mučení se velice bál. Přesto byl týrán takovým způsobem, že výslechy dnes nelze vůbec popisovat: byly strašlivé i na tehdejší značně otrlou dobu. Jeho slabost se postupně měnila ve velkou sílu, a tak se nakonec katani nedověděli nic. Zmučené tělo hodili do podzemní kobky, kde 17. března roku 1620 v krutých bolestech Jan Sarkander zemřel. Protože odmítl prozradit zpovědní tajemství, stal se jeho patronem. Od roku 1860 jsou jeho

ostatky uloženy v katedrále sv. Václava v Olomouci.


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka