DOSTALOVÁ, Leopolda

Leopolda DOSTALOVÁ (* 23. 1. 1879 Praha, † 17. 6. 1972 Praha) – herečka; dcera herečky Marie Horské (1847–1917), sestra herce a divadelního režiséra K. Dostala a spisovatele Adolfa Bohuslava Dostala (1873–1939), manželka operního pěvce Václava Klimenta (1863–1918) a sochaře Karla Dvořáka (1893–1950). Po ochotnických začátcích se herecky školila u Hany Kvapilové (1860–1907). Roku 1901 byla přijata do činohry Národního divadla v Praze, jehož členkou zůstala až do svého odchodu do důchodu (1959) s výjimkou několikaletého angažmá (1920 až 1924) v Městském divadle na Královských Vinohradech (Věc Makropulos, Elektra). Velikostí svého talentu udivovala i ve velmi pokročilém věku, kdy působila v Divadle za branou (1966–72) O. Krejči. Od dívčích rolí postupně vyspěla v moderní tragédku velkého formátu, jejíž doménou se staly antické, klasické i současné hrdinky světového a českého repertoáru (Romeo a Julie, Maryša, Lady Macbeth, Oresta, Faust, Svatá Jana, Matka, Hedda Gablerová, Faidra, Alžběta Anglická). Většinou se jednalo o ženy nešťastné, pokořované a trýzněné, ale zároveň silné, nepoddajné a hrdé, překypující vitalitou, vášněmi i utajenou energií, které interpretovala s heroickým patosem, nervní až expresivní naléhavostí, vnitřní dynamikou a citem pro dramatickou výstavbu role. Svědectví o jejím velkém umění, jímž vládla po více než sedm desetiletí na jevišti, zaznamenala film. kamera pouze v několika nepatrných zlomcích až po její padesátce. Poprvé ji diváci na plátně spatřili jako starou matku chodského rebela Koziny (B. Karen) v historickém dramatuS. Innemanna Psohlavci (1931). Na přelomu 30. a 40. let byla obsazena do šesti filmů různé úrovně i žánru, kde se představila v postavách venkovských i městských starých žen: ředitelka dívčího internátu v Haasově a Holmanově komedii Děvčata, nedejte se! (1937), stařenčina snacha Kostelnička Buryjová v Cikánově přepisu div. dramatu Gabriely Preissové Její pastorkyňa (1938), hraběnka Kate de Milesi v melodramatu L. Broma Bílá jachta ve Splitu (1939), teta Hedvika Balbínová ve Vávrově psychologickém dramatu Kouzelný dům (1939), hrdinčina teta Marta ve Vávrově film. přepisu stejnojmenného Mrštíkova románu Pohádka máje (1940) a statkářka Hojtašová ve Vávrově příběhu Okouzlená (1942). Po válce ztvárnila matku ve slov. dramatu M. Friče Varúj…! (1946) a jako devadesátiletá hrála ještě učitelku v důchodu Zemkovou v Roháčově, Činčerově a Svitáčkově exprimentální komedii pro Expo 67 Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967) a matku hlavního hrdiny-architekta (V. Voska) v Balíkově psychologickém snímku Ta třetí (1968). Objevila se v několika tv. inscenacích (Hoře z rozumu, 1966; Konec velké epochy, 1966; Lucerna, 1967; Zločin pátera Amara, 1968). Knižně publikovala své paměti Herečka vzpomíná (1960, 1964). Jako dvojnásobné laureátce Státní ceny (1924, 1946) jí byl udělen titul Národní umělkyně (1947) a Řád práce (1958). Její tvůrčí portrét zachycují knihy Karla Engelmüllera O slávě herecké (1947), Miroslava Rutteho Šest podob českého herectví (1947) a Emanuela Janského Národní umělkyně Leopolda Dostalová (1948).

Váš e-mail
E-mail příjemce

DOSTALOVÁ, Leopolda

Odeslat odkaz na heslo Leopolda DOSTALOVÁ