V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽELENSKÁ, Milada

Milada ŽELENSKÁ rozená Frýdová (* 16. 1. 1897 Příbram, † 28. 9. 1974 Praha)  – herečka; dcera herce divadelního ředitele Antoše Josefa Frýdy (1857–1922) a herečky Olgy Frýdové-Brodské, manželka herce D. Želenského a matka herce Drahoše Želenského ml. (1930-2007). Pocházela ze starého divadelnického rodu. Od svých tří let hrála dětské role v otcově cestující div. společnosti. Studovala herectví soukromě u Marie Hübnerové a K. Želenského. Roku 1921 získala první angažmá v Českém divadle v Olomouci, jehož soubor po deseti sezonách opustila, aby se roku 1931 stala členkou činohry Slov. národního divadla v Bratislavě. Zde setrvala do roku 1954 s dvojím přerušením, kdy byla za války (1943–45) pro svůj český původ propuštěna, a v letech 1946–51, kdy působila v činohře Nové scény v Bratislavě. Poslední etapu své jevištní dráhy před odchodem na odpočinek absolvovala v Městských divadlech pražských (1954–62). Vynikla jako představitelka mondénních krasavic, ale i lyrických a emancipovaných, jakož i živelně rebelujících hrdinek, pro něž měla herecké a psychofyzické dispozice: temperament, umění konverzace, situační i charakterní komiky, šarm a eleganci gesta a pohybu. Vedle lehčích žánrů později zaujala i ve velkých analyticko-psychologických postavách moderního i klasického světového repertoáru rozmanitých poetik. Na rozdíl od divadla nedostalo před kamerou její umění téměř žádnou šanci. Přesto právě díky českému filmu zůstává její tvář v obecném povědomí dodnes. Zásluhu na tom má zejména odborářská komedie Bořivoje Zemana Anděl na horách (1955), v níž hrála shovívavou Elišku Andělovou, manželku bručounského revizora pražských dopravních podniků (J. Marvan) a matku jejich dospělého syna Mirka (J. Mareš). K této vedlejší postavě přidala už jen epizodku sestry v nemocenské pojišťovně v povídce Glorie z čapkovského triptychu O věcech nadpřirozených (1958). I její účinkování na obrazovce se omezilo jen na Krškovu tv. šrámkovskou inscenaci Odcházeti s podzimem (1965). Vyučovala herectví v Odborném divadelním kursu při bratislavské Státní konzervatoři (1950–52) a jako externí pedagožka na VŠMU (1951–53). Laureátka Státní ceny (1952) a nositelka titulu Zasloužilá umělkyně (1967).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!