V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽEHROVÁ, Vlasta

Vlasta ŽEHROVÁ (* 10. 5. 1956 Havlíčkův Brod)  – herečka. Pochází z muzikantské rodiny a původně se chtěla věnovat hudbě. V LŠU se učila hrát na klavír, pak navštěvovala dramatický kroužek J. Steimarové, z jejíhož popudu se zúčastnila přijímacích zkoušek na hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze, kam také z gymnázia přestoupila do 2. ročníku. Po absolutoriu (1978) studovala dálkově div. a film. vědu na FF UK. Během studií hostovala v královéhradeckém divadle a poté v Národním divadle v Praze, kam ji roku 1981 angažovali do činoherního souboru (Noční zkouška, Naši furianti, Hrátky s čertem, Strakonický dudák, Vassa Železnovova, Vy jste Jan, Životopis mého strýce, Život Galileiho), který roku 1989 opustila. Rok pak učila jevištní řeč na Pražské konzervatoři. Její hostování v Hudebním divadle v Karlíně se vzápětí změnilo v angažmá, kde získala zkušenost nejen hereckou, ale naučila se i zpívat s živým orchestrem (Slaměný klobouk, Povečeříme v posteli, Mam’zelle Nitouche, Paganini, Pohádka máje). Od roku 1994 je členkou Divadla ABC a uplatňuje se hlavně v komediálním a konverzačním repertoáru (D’Artagnan, Frank Pátý, Slaměný vdovec, Jsem špatná, špatná ženská, Bolero, Frederick, Bez obřadu, Sestup Orfeův, Večer tříkrálový, Na východ od ráje). Hostuje také na jiných pražských scénách: v Semaforu (Třešňová alej), Divadle v Řeznické (Saturnin, Hello Dolly, Polská krev, Carmen), Divadle Radka Brzobohatého (Jednou týdně stačí!, Úžasná slečna Flintová, Vila s věcným břemenem) a Rokoku (Hra vášní). Už jako konzervatoristka podřizovala herecký projev potřebám objektivu tv. a film. kamery, kde na ni – atraktivní blondýnu – však většinou připadly jen malé a vedlejší role studentek (Běž, ať ti neuteče, 1976; AEIOU, 1979, 1990), kamarádek hlavních hrdinek (Víkend bez rodičů, 1981), prodavaček (Ať žijí duchové!, 1977), zdravotních sester (Já nejsem já, 1985) a mladých manželek, jejichž partnery ztělesnili J. Hrušínský (Má láska s Jakubem, 1982), R. Rusev (Atomová katedrála, 1984) a B. Rösnera (Hauři, 1987). Objevila se také v komediích tvůrčího tandemu L. SmoljakZ. Svěrák: jednu ze spolužaček mladého Kroupy (J. Schmitzer) a jeho dívky Evy (T. Medvecká)) představovala ve snímku „Marečku, podejte mi pero!“ (1976), s P. Bruknerem hrála manžele Pivoňkovi, zapojené do velké směny bytů nazvané Kulový blesk (1978), jako číšníkova slečna se mihla ve Vrchní, prchni (1980) a slečnu Andělu ztvárnila v životopisném portrétu fiktivního velikána Jára Cimrman, ležící, spící (1983). Po dlouhé odmlce se na plátně připomněla v hořké komedii Žralok v hlavě (2005) debutující režisérky Marie Procházkové. Na obrazovce ji diváci mohli vidět v tv. inscenacích, filmech a pohádkách (Dívka světových parametrů, 1979; Jdi za štěstím, 1981; Hodina před ránem, 1983; Darmošlap z Nemanic a princezna Terezka, 1983; Nedosněné sny, 1989; Na dvojce je Pavarotti, 1994; Swingtime, 2006), a především v seriálech (Doktor z vejminku,1982; My všichni školou povinní, 1984; Náhrdelník, 1992; Na lavici obžalovaných justice, 1998; Šípková Růženka, 2001; Četnické humoresky 2, 2001; Náměstíčko, 2004; Ordinace v růžové zahradě, 2004–05; Vyprávěj, 2009). Věnuje se též dabingu (namlouvá např. americkou herečku Annette Bening).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!