ŤAPÁK, Martin
Martin ŤAPÁK (* 13. 10. 1926 Liesek, okres Dolný Kubín)
–
slovenský filmový režisér, herec, tanečník a choreograf; otec herce Marka Ťapáka (* 1960). Už jako gymnazista hrál ochotnické divadlo. Během studia herectví na dramatickém oddělení bratislavské konzervatoře se stal elévem a roku 1947 řádným členem činohry Slov. národního divadla v Bratislavě, kde působil jako herec a asistent režie. Roku 1950 nastoupil jako režisér a choreograf do souboru písní a tanců Slov. ľudového umeleckého kolektívu (SĽUK) a současně studoval na nově vzniklé VŠMU v Bratislavě, zprvu herectví, pak div. režii, aby nakonec absolvoval v oboru choreografie (1956). Od roku 1957 spolupracoval několik let s pražskou Laternou magikou. Počátkem 60. let se začal uplatňovat jako film. a tv. režisér, nejprve krátkých a poté celovečerních filmů, v nichž čerpal náměty z lidových tradic a domácí klasické a moderní literatury (
Nevesta hôľ, 1971;
Pacho, hybský zbojník, 1975), ale natočil i řadu tematicky a žánrově pestrých filmů (
Zajtra bude neskoro, 1972;
Deň, ktorý neumrie, 1974;
Plavčík a Vratko, 1981;
Kohút nezaspieva, 1986). S profesionálními uměleckými začátky je spjato i účinkování ve filmu, kde vytvořil na dvacet drobných a výjimečně i větších postav, z nichž asi polovinu pod vedením českých režisérů: sovětský partyzán Nikolaj Grigorjevič Nazarov v Čápově dramatu ze SNP
Bílá tma (1948), vojín Ondra Pavlovič v dobrodružném snímku
J. Macha Akce B (1951), vojín Janko v Sequensově dramatu o osudu posádky jedné z pohraničních pevností při nacistické okupaci republiky
Neporažení (1956), řidič Slávek v
Machově komedii z vojenského prostředí
Zatoulané dělo (1958), vojín Imrich Gallo ve válečném příběhu
K. Kachyni Práče (1960), ruský vězeň Vaska v Jasného dramatu z koncentračního tábora
Přežil jsem svou smrt (1960), agitátor a předseda JZD Vojta v Jasného vesnické komedii
Procesí k panence (1961) a astrobiolog Petr Kubeš, člen posádky vesmírné lodi v Polákově sci-fi dramatu
Ikarie XB 1 (1963). Pro stejný typ rolí (vojáci, partyzáni, uvědomělí dělníci a vesničané) si ho vybírali také slov. filmaři, hlavně
P. Bielika (
Vlčie diery, 1948;
Priehrada, 1950;
Kapitán Dabač, 1959;
Jánošík, 1963). Za působení v SĽUK se podílel jako choreograf, tanečník a představitel hlavního mužského hrdiny Martina na hudebně tanečním filmu
Rodná zem (1953), který na Slovensku natočil český režisér
J. Mach. Velmi se angažoval i politicky: roku 1976 se stal poslancem Slov. národní rady a v letech 1977–80 ústředním ředitelem Slov. filmu.