V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SIEGELOVÁ, Isabela

Isabela SIEGELOVÁ (* 2. 8. 1966 Praha)  – herečka; manželka herce P. Soukupa. Otec je inženýr a matka Izmenie Siegelová, která byla tanečnicí Hudebního divadla Karlín, účinkovala dokonce ve filmech Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? (1969) a Hry lásky šálivé (1971). Nejen španělské jméno, ale i atraktivní vzhled zřetelně exotických rysů upomíná na její argentinské předky indiánského původu z matčiny strany. Cílevědomě se připravovala na dráhu tanečnice. Z baletní přípravky Národního divadla, kde se školila u Nadi Sobotkové, byla přijata do tanečního oddělení pražské Státní konzervatoře. Zdravotní problémy ji však už v 1. ročníku přiměly k přestupu na hudebně-dramatický obor, který také zdárně absolvovala (1986). Po škole vystupovala v zájezdovém představení Divadla E. F. Buriana Svatba à la Longen a pak hostovala na dalších pražských scénách: v Divadle ABC (Horníčkova hra Můj strýček kauboj) a Hudebním divadle v Karlíně (Cikáni jdou do nebe, Piráti z Fortunie). S principy herecké práce před kamerou se seznámila už jako konzervatoristka v televizi i ve filmu, kde se jejím debutem stala epizodka dívky Kloučkové ve Svobodově psychologickém dramatu Schůzka se stíny (1982). Po dalších nepodstatných roličkách návštěvnice ( „Babičky dobíjejte přesně!“, 1983), ženy na promenádě (Putování Jana Amose, 1983), ženy s pomerančem (Jak básníci přicházejí o iluze, 1984), zdravotní sestry Mileny (Jak básníkům chutná život (1987), nevěsty Boženy (Čekání na Patrika, 1988), sekretářky Soni (Uzavřený okruh, 1989) se výrazněji mohla projevit pouze v Matějkově hudební retrokomedii Anděl svádí ďábla (1988), kde svým temperamentem a pohybovými schopnostmi vybavila postavu cikánské krásky Carmen, zpestřující tanečními kreacemi program luxusního nevěstince Riviéra. Mnohem častěji než ve film. ateliérech se pohybovala v dekoracích a kulisách tv. studií, kde účinkovala v dramatických inscenacích (Vyzvání na cestu, 1982; Případ nevinné řeky, 1986), zábavných pořadech (Sešlost Luďka Nekudy, Praha v záři baroka), bakalářských příbězích, a především v seriálech (Slavné historky zbojnické, 1985; Alžbetin dvor, 1986; Stopy zločinu, 1989; Pátek, čas motýlů, 1989) a po listopadu 1989 už jen výjimečně v pohádkách (Pohádka o touze, 1991; Lolinka a knírač, 1998).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!