V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MYŠKOVÁ, Alexandra/Saša

Alexandra/Saša MYŠKOVÁ provdaná 2. Lerchová (* 4. 4. 1922 Praha)herečka; manželka herce V. Ráže a malíře, grafika a režiséra animovaných filmů Zdenka Seydla (1916–1978). Odbornou hereckou průpravu absolvovala na Státní konzervatoři v Praze (1941) a během okupace působila v Divadélku pro 99 na Národní třídě. Po osvobození začínala ve Studiu Národního divadla, pak byla členkou Realistického divadla (1946–50) a posledních dvacet sezon před odchodem do zahraničí (1970) působila v Městských divadlech pražských (Ivanov, Slečna Maličevská, Gazdina roba, Komedie plná omylů, Fyzikové, Vajíčko). První zkušenost s filmováním získala prostřednictvím role vězeňkyně s vakem v Radokově okupačním dramatu Daleká cesta (1949). K soustavnějšímu účinkování před kamerou se dostala až o deset let později v menších postavách manželek, které vytvořila v partnerských dvojicích s M. Svobodou (Romeo, Julie a tma, 1959), J. Němečkem (Hledá se táta!, 1961), Josefem Vladimírem Švecem (1919–po1961?) (Reportáž psaná na oprátce, 1961), J. Heydukem (Kohout plaší smrt, 1961) a V. Šmeralem (Bloudění, 1965). Zahrála si však i dělnici ze sirkárny v Čechově historickém dramatu Pochodně (1960), herečku Evu Malátovou v Balíkově psychologickém dramatu Zkouška pokračuje (1959), zpěvačku v Brynychově okupačním dramatu A pátý jezdec je Strach (1964), toaletářku v grotesce V. Chytilové Sedmikrásky (1966) a ošetřující řádovou sestru Filibertu v kriminálním snímku Jiřího Hanibala Dům ztracených duší (1967). Na obrazovce si zahrála v tv. inscenacích a filmech Černá ovce (1957), Vesnice Mladá (1958), Vlk (1959), Radúz a Mahulena (1959), Tříminutový rozhovor (1960), Neprovdaná paní Rosita (1960),Růže a koruna (1964), Spravedlnost pro Selvina (1968), První láska (1969) a Blížní na tapetě: Nactiutrhač (1969). Zároveň televize ji zachytila v záznamu legendárního div. představení Vajíčko (1968), kde hrála po boku V. Vosky, N. Gollové ad. Od roku 1961 vyučovala na DAMU. S komunistickým režimem měla problémy už v 50. letech, po srpnové okupaci 1968 se za počínající normalizace rozhodla k emigraci do Norska, kde od roku 1970 pokračovala v pedagogické činnosti v Oslu a později se tu stala i div. režisérkou.

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!