V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BOHÁČ, Ladislav

Ladislav BOHÁČ (* 14. 4. 1907 Uherský Brod, okres Uherské Hradiště, † 4. 7. 1978 Praha)  – herec a divadelní režisér; syn statika a demografa Antonína Boháče (1882–1950). Od gymnaziálních studií se věnoval ochotnickému divadlu a tato vášeň ho přivedla na dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře a k profesionální herecké dráze, kterou zahájil roku 1926 v Gamzově Uměleckém studiu v Praze. Krátce pak působil ve Švandově divadle, Osvobozeném divadle a Moderním studiu. Roku 1929 zakotvil v Národním divadle, v jehož svazku setrval jako herec a režisér (1949–53 též jako ředitel, 1950–51 i šéf opery) až do konce své umělecké dráhy roku 1975. Pouze v letech 1968–70 byl členem (1971–72 i uměleckým vedoucím) Divadla za branou. Mužný zjev, mohutný hlasový fond a dokonalý mluvený projev s kultivovanou dikcí a schopností střídání drsných i lyrických poloh jej předurčily zejména k interpretaci rolí klasického jevištního repertoáru (Julius Caesar, Matka, Faust, Lucerna, Racek, Ivanov). Film těžil především z fotogeničnosti jeho vzhledu a civilnosti herectví. Do kinematografie vstoupil impozantním způsobem: v jediném roce 1937 se objevil v devíti filmech – a nebyly to zdaleka role bezvýznamné: student Vavřena ve Vávrově adaptaci Jiráskovy Filosofské historie, maršálův synovec a pobočník ve film. adaptaci Čapkovy Bílé nemoci H. Haase, titulní hrdina z filmu Karel Hynek Mácha režisérky Z. Molas, bezcharakterní svůdce kramář Ferda Zuska v dramatu J. Rovenského podle románu Josefa Kopty Hlídač č. 47, tuberkulózní skladatel Pavel Jimeš ve Vávrově přepisu románu Marie Majerové Panenství. Filmaři si ho ve 30. a 40. letech vybírali především do rolí ušlechtilých milovníků, inteligentních mladých mužů s akademickými tituly. V poválečném období si zahrál v několika historických filmech, v nichž vedle skutečných osobností (Jan Rokycana v Janu Roháči z Dubé a Jakoubek ze Stříbra ve Vávrových husitských filmech Jan HusJan Žižka) vytvořil temperamentní postavu italského dobrodruha a sklářského tovaryše Nikoly ve Vávrově snímku Rozina sebranec (1945). Strhující kreaci předvedl v úloze stále opilého a bezcharakterního hutníka Hudce ve Steklého sociální baladě Siréna (1947), kde měl za partnerku M. Tomášovou, po jejímž boku pak ještě ztvárnil bezohledného ředitele tiskového koncernu Kubáta v dalším Steklého filmu Kariéra (1948). Později se uplatnil před kamerou už jen okrajově v postavách ředitelů, funkcionářů, lidí pochmurných a arogantních (Temno, 1950; Expres z Norimberka, 1953; Výstraha, 1954; Dům na Ořechovce, 1959; Osení, 1960; Lucie, 1963; Jakub, 1976). Často spolupracoval s rozhlasem, televizí (Kolotoč, 1960; Zločin na Volavčím jezeře, 1961; Ztroskotání lodi Kapermeulen, 1965; Noc bez úsvitu, 1966; Pasiáns, 1969; Eskulapův případ, 1974; Někoho jsem zastřelil, 1976), kde ho neminuly ani seriály (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Muž na radnici, 1976) a méně s dabingovým studiem. Posmrtně byla vydána jeho vzpomínková kniha Tisíc a jeden život (1981, 1987). Nositel Řádu práce (1953) a Zasloužilý umělec (1958).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!