V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MARŠÁLKOVÁ, Pavla

Pavla MARŠÁLKOVÁ rozená Moorová (* 11. 9. 1917 Plzeň, † 21. 4. 1990 Praha)herečka; manželka herce J. Maršálka. Za okupace absolvovala dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře (1941), jednu sezonu pobyla v Městském divadle Kladno (1941–42) a pak byla do roku 1946 členkou Východočeského divadla v Pardubicích a Hradci Králové. Po čtyřleté pauze nastoupila roku 1950 do nově vzniklého souboru Městského oblastního divadla v pražské Libni, respektive Divadla S. K. Neumanna, jehož tvář pomáhala formovat až do svého odchodu na odpočinek (1979). Její realistické herectví lidového charakteru v sobě neslo prostotu i smysl pro složitost postav a vzácnou schopnost pro vyvážený poměr mezi komickým a dramatickým. Pro to vše jí byly nejbližší postavy žen vehementně bojujících o lásku a štěstí. Její nejvlastnější doménou byly svérázné lidové hrdinky domácího repertoáru (Paní Marjánka, matka pluku, Tvrdohlavá žena, Léto, Maryša), ale stejnou vitalitou, razancí, něhou a hlubokou lidskostí obdařila velké ženské postavy světového dramatu (Matka Kuráž, Dům doni Bernardy, povídky z Vídeňského lesa, Žebrácká opera, Veselé paničky windsorské, Zavraždění svaté Celestýny). První příležitost před kamerou dostala od režiséra Miroslava Cikána, který ji v komedii Muž v povětří (1955) obsadil jako manželskou partnerku V. Buriana v roli podivínského vynálezce a pyrotechnika Silvestra Čápa. Tato úvodní film. role předznamenala dlouhou sérii manželek a matek hlavních a titulních hrdinů, jimiž se zejména v 60. letech prezentovala na plátně nejčastěji. Byla ženou hamižného sládka Pandrholy (R. Hrušínský) v drdovské pohádce M. Friče Dařbuján a Pandrhola (1959), ocelářského dělníka Kostečky (J. Vojta) v Blumenfeldově příběhu Lidé jako ty (1960), starého bagristy Rubeše (J. Marvan) v Gajerově dramatu Sedmý kontinent (1960), souseda Růžičky ( O. Sklenčka) v Plichtově snímku z konce války Perlový náhrdelník (1965), a především motoristického nadšence Františka (F. Krůta) v povídce J. Menzela Smrt pana Baltazara z hrabalovské pentalogie Perličky na dně (1965). V rolích dospívajících nebo již dospělých synů a dcer, jimž před kamerou projevovala rodičovskou péči a mateřskou starostlivost, se setkala s J. PohanemV. Tomšovským v detektivce Bílá spona (1960), s J. Švorcovou v Blumenfeldově kriminálním dramatu Tereza (1961), s V. Neckářem v okupační tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966) J. Menzela a s H. Lelitovou ve zdařilém zfilmování Kunderovy povídky Já truchlivý Bůh (1969) A. Kachlíka. Galerii film. postav doplnila ještě úlohami tet (Zlatý pavouk, 1956; Čas lásky a naděje, 1976), učitelek (Štěňata, 1957; Konečně si rozumíme, 1976), ředitelek škol (Zločin v dívčí škole, 1965; Brontosaurus, 1980), úřednic (Strakatí andělé, 1964; Tony, tobě přeskočilo, 1969), družstevnic (Osení, 1960; Bouřlivé víno, 1976), průvodčí autobusu (Vánice, 1962), sousedky (Oranžový měsíc, 1962), správcové (Zámek pro Barborku, 1962), pokojské (Transit Carlsbad, 1966), cukrářky (Panenství a kriminál, 1969) a zelinářky (Jak rodí chlap, 1979). Podobné typy rolí zanechala v desítkách tv. inscenací a filmů (Chvíle rozhodnutí, 1961; Svatební cesta do Jiljí, 1983), ale diváci si ji spíš vybaví ze seriálů (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; F. L. Věk, 1971; Hostinec U koťátek, 1971; Žena za pultem, 1977; Malý pitaval z velkého města, 1982, 1986; Synové a dcery Jakuba skláře, 1985; Druhý dech, 1989), zejména pak z ideologicky exponovaného Sequensova seriálu 30 případů majora Zemana (1974–79), kde ztělesnila matku titulního hrdiny (V. Brabce).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!