V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MACHÁČKOVÁ, Kateřina

Kateřina MACHÁČKOVÁ (* 30. 11. 1949 Praha)herečka; dcera herce a divadelního režiséra M. Macháčka a operní pěvkyně Věry Štiborové (1926–1988), bývalá manželka herce P. Svojtky a poté divadelního režiséra, dramaturga a překladatele Ivana Zmatlíka (* 1944), matka divadelního režiséra Petra Svojtky (* 1972). Díky profesím otce, matky i otčíma režiséra Otto Haase (1921–1980) žila odmalička divadlem, jehož zákulisí důvěrně poznávala v různých koutech republiky (České Budějovice, Bratislava a Martin), kde právě její rodiče působili. Vystudovala herectví na DAMU (1972) a po měsíčním angažmá v pražském Divadle Jiřího Wolkera přešla do Divadla S. K. Neumanna (nyní Divadlo pod Palmovkou), jemuž zůstala věrná dodnes. Zde svůj herecký projev tříbila pod vedením O. Krejči, Jana Grossmana a Petra Kracíka ve výrazných ženských postavách tragického i komediálního charakteru z děl světové dramatiky: Marie Grekovová v Platonovovi, Drahunka v Albeeho hře Kdopak by se vlka bál, královna Gertruda v Hamletovi, zelená princezna v Peeru Gyntovi, Auguistas v domu doni Bernardy, Evíra v donu Juanovi, Emilie v Kouzelníkovi z Lublinu či Anisja ve Vládě tmy. K prvním kamerovým zkouškám do film. ateliérů na Barrandově ji koncem 60. let přivedlo účinkování v muzikálu Gentlemani, ve kterém jako gymnazistka zaskakovala na jevišti Hudebního divadla v Karlíně. Zjev jemné a přitom temperamentní blondýny zaujal režiséra V. Čecha a svěřil jí poměrně velkou dívčí roli zhrzené milenky hlavního hrdiny (M. Pavlata) v hudebním filmu Bylo čtvrt a bude půl (1968). V Čechově následujícím muzikálu Svatá hříšnice (1970), za jehož předlohu posloužila známá div. hra Františka Langra Obrácení Ferdyše Pištory, ztvárnila již titulní postavu členky Armády spásy Terezky, která přispěla k napravení pražského zloděje Ferdyše Pištory (M. Štěpánek). Filmaři ji pak dlouho stereotypně obsazovali do postav sympatických mladých dívek a žen, subtilních, něžných, ale v kritických okamžicích projevujících nezvyklou sílu milostného citu: ošetřovatelka v porodnici z Brynychova milostného příběhu Jakou barvu má láska (1973), pražská dívka Jana v povídce Chebský fenik z Jirešova filmu Lidé z metra (1974), statečná Božka, udržující styk s partyzány, v okupačním dramatu Ivo Nováka Poslední ples na rožnovské plovárně (1974), studentka Vysoké školy zemědělské Ilona v psychologickém snímku H. Bočana Plavení hříbat (1975), těhotná manželka řidiče autobusu (V. Jandák) v Hanibalově příběhu všedního dne Dobrý den, město (1976). Podobným typem hrdinek vstoupila do 80. let. Nejvýznamnější z nich byla servírka Anita, která svou pevnou a neochvějnou láskou přispěla k tomu, že její chlapec (O. Kaiser) se vzdal svých fantastických a nerealizovatelných snů, ve filmu Stanislava Strnada Sny o Zambezi (1982). Učitelka v mateřské školce Olina Tomková, o jejíž lásku soupeří v Muchnově Únosu Moravanky (1982) dva venkovští mladíci (L. SobotaJ. Wimmer), a žárlivá a poněkud hysterická Marta Dobešová v psychologickém filmu H. Bočana Vinobraní (1982) byly postavy do značné míry povrchní a schematické. Hodnou manželku nepolepšitelného bigamisty (J. Bartoška) hrála v Jirešově hořké komedii podle Páralova románu Katapult (1983). Její dosavadní filmografii uzavírají role maminek chlapeckých hrdinů v dětském kombinovaném filmu Břetislava Pojara Motýlí čas (1990) a v situační komedii Marie Poledňákové Dva lidi v zoo (1990), kde se před kamerou vzácně setkala se svým otcem v roli svérázného starého zoologa Montelíka. V Cieslarově pohádce Dešťová víla (2010) ztělesnila Zemi. Více možností jí zprvu nabídla televize, kde se prosadila jako pohledná představitelka moderních dívek, pohádkových princezen, manželek i klamaných partnerek v řadě inscenací a filmů (Žižkův meč, 1970; Mášenka, 1971; Lidé na křižovatce, 1971; Pan Puntila a jeho sluha Matti, 1973; Měsíční kámen, 1973; Dívka jako ty, 1975; Rána jistoty, 1977; Kufr plný nadějí, 1977; Jen se spolehni, 1983; Jehlice sluneční paní, 1990; Ohrožené prázdniny, 1990; Rukama nevinnosti, 1995; Nadměrné maličkosti: Učitelky s praxí, 2006) a seriálů (Dynastie Nováků, 1982; Rozpaky kuchaře Svatopluka, 1985; Cirkus Humberto, 1988; Život na zámku, 1995). Na obrazovce propůjčila svůj půvabný zjev a herecké umění s pronikavým smyslem pro hudebnost díla velkým postavám operním (Rusalka, 1975; Káťa Kabanová, 1975; Don Carlos, 1979), operetním (Polská krev, 1978; Netopýr, 1983) i muzikálovým (Bandité, 1984; Pan Pickwick, 1986). Žádná jí však nepřinesla takovou popularitu jako úloha středoškolské profesorky Marie Králové z rodinného seriálu Život na zámku (1995, 1999). Z deníků svého otce připravila k vydání knihu Zápisky z blázince (1995). Zdramatizovala Goethovo Utrpení mladého Werthera a Felliniho film Ginger a Fred. Píše sloupky do časopisů.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!