V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LYSENKOVÁ, Růžena

Růžena LYSENKOVÁ provdaná Geislerová (* 26. 12. 1918 Diosgyör, okres Miškolc, Maďarsko, † 6. 9. 2013 Praha)herečka; matka herečky Z. Geislerové a lékaře a japanologa Petra Geislera (1949-2009), babička hereček A. GeislerovéE. Geislerové a výtvarnice a zpěvačky Lenky "Lely" Geislerové (* 1975). Herecké vzdělání si osvojila na pražské Státní konzervatoři (1938–40), odkud odešla za okupace k venkovským společnostem (F. Sec, Středočeská činohra Josefa Burdy), kde si doplnila herecké schopnosti divadelními zkušenostmi. Již v Nezávislém divadle v pražské Alhambře (1943–44) a Pražském lidovém divadle, kam přešla ke konci války, ukázala široký umělecký rejstřík, takže o ni hned po osvobození projevilo zájem vedení Městského divadla na Královských Vinohradech (Večer tříkrálový, Liliomfi, Mína z Barnhelmu). Po čtyřech sezonách v Divadle státního filmu se její domovskou scénou stala již natrvalo Městská divadla pražská (1952–82). Zde v různorodém repertoáru včetně muzikálu nalezla mnoho úloh, které naplnila měrou vrchovatou kultivovaným humorem, citem pro konverzační svižnost, lidskou prostotou a lyrickou něhou (Liška a hrozny, Svatba sňatkového podvodníka, Velbloud uchem jehly, Sňatková podvodnice, Fidlovačka. Ohňostroj, Já k čertu žiju rád). Oproti divadlu se před kamerou až tak kvalitních a velkých rolí nikdy nedočkala. Film. křest si odbyla epizodkou sekretářky u ředitele div. agentury v parodii M. Friče Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949). Nejčastěji ji režiséři přidělovali postavy manželek, matek a tet. V rolích manželů se po jejím boku vystřídali F. Šlégr ve Weissově sociálním dramatu Vstanou noví bojovníci (1950), K. Pavlík v Cikánově detektivce Na konci města (1954), V. Řepa v Cikánově válečném snímku Jurášek (1956), V. Brodský v satirické komedii režisérů Kadára a Klose Tři přání (1958) a F. HanusRychmanově muzikálu Dáma na kolejích (1966). Hrála také družstevnici (Cesta ke štěstí, 1951), učitelku (Mordová rokle, 1951), vychovatelku v internátě (Štěňata, 1957), kuchařku (Lidé jako ty, 1960), sociální pracovnici (Odvážná slečna, 1969) a několikrát sousedku (Muž v povětří, 1955; Žižkovská romance, 1958; Probuzení, 1959). Větší prostor jí vyhradil pouze herec V. Lohniský ve své ojedinělé film. režii, v hořké komedii Panenství a kriminál (1969), kde ztvárnila matku nezletilé Lidunky Kotrbcové (L. Žulová), kterou údajně znásilnil její ženatý strýc (V. Menšík). Po delší odmlce se objevila na plátně jako teta Kornélie ve slov. filmu Jozefa Zachara Demokrati (1980), pak se mihla jako bytná medika J. Bartoška ve Vávrově historickém dramatu Veronika (1985) a nakonec jako jedna ze švédských turistek v česko-jugoslávském kriminálním snímku Atrakce švédského zájezdu (1989). Menšími rolemi se prezentovala také na tv. obrazovce, jak v inscenacích a tv. filmech (Tři chlapi v chalupě, 1961; Polka jede do světa, 1965; Kolotoč, 1967; Malá Doritka, 1967; Tichý svědek, 1973; Proč se vraždí straší dámy, 1981; Větrná setba, 1983; Naděje má hluboké dno, 1989; Čas jeřabin, 1997), tak zejména v seriálech (Píseň pro Rudolfa III., 1968; Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Chalupáři, 1975; Žena za pultem,1977; Inženýrská odysea, 1979; Malý pitaval z velkého města, 1982; Panoptikum Města pražského, 1986–87; Dobrodružství kriminalistiky, 1989). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1994).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!