LÉBL, Petr
Petr LÉBL (* 16. 5. 1965 Praha, † 12. 12. 1999 Praha, sebevražda)
–
divadelní režisér, dramatik, scénograf a herec. Absolvoval SPŠ grafickou v Praze (1984) a následně pracoval jako propagační výtvarník, poté referent Čedoku, když opakovaně nebyl přijat na FAMU. Od roku 1986 studoval na DAMU postupně režii, scénografii a autorské herectví, studium však nedokončil. Ve druhé polovině 80. let byl vůdčí osobností amatérského div. souboru Doprapo. Roku 1990 navázal spolupráci s profesionálními scénami a televizí. Od roku 1993 byl uměleckým šéfem pražského Divadla Na zábradlí, jehož repertoár profiloval jako postmoderní inscenátor s vyhraněným smyslem pro vizuální a zvukové obrazy. Ze zásadních inscenací jmenujme alespoň
Služky,
Naše naše furianty,
Revizora,
Cabaret a čechovovskou trilogii
Racek,
Ivanov a
Strýček Váňa. Vedle výjimečné div. činnosti se autorsky a režijně podílel na tv. pořadech
Jedeme na Blaník (1989),
Studio Kroměříž (1992–93),
Strážce kouzel (1993) a pro ČT režíroval záznamy svých div. inscenací
Naši naši furianti,
Racek a
Revizor (1996). Malou hereckou stopu zanechal i v českém filmu. Režisér Zdeněk Tyc ho obsadil jako bizarního ďábla, s nímž se setkává hrdina (
F. Topol) v závěru symbolického snímku
Žiletky (1993). Objevil se také v anonymní epizodce Tycovy romantické komedie
UŽ (1995). Nedočkal se už premiéry tragikomedie
Ene bene (1999), v níž mu debutující režisérka Alice Nellis svěřila roličku místního sportovce, trénujícího na „železného muže“, který sotva popadající dech vběhne do volební místnosti, kde ho přivítají trochu přiopilí členové komise. Zahrál si ve školním cvičení
Rozumnost (1979) posluchače FAMU Petra Kolihy a v tv. filmu
Genij vlasti (1998)
J. Stracha. Život si sám ukončil oběšením v pražském Divadle Na zábradlí. Teatroložka Vlasta Smoláková uspořádala sborník
Fenomén Lébl aneb Nikdy nevíš, kdy zas budeš amatér (1996), vydaný pak v rozšířené verzi:
Fenomén Lébl 2 aneb Dobře se spolu bavit – s pánembohem! (2005). Lidský a tvůrčí osud rozporuplného umělce i podle materiálů z jeho pozůstalosti literárně zpracovala Radka Denemarková v knize
Smrt, nebudeš se báti aneb příběh Petra Lébla (2008). Režisérka Olga Sommerová natočila jeho portrét
Andělé tě hlídají (2000) pro cyklus ČT
Nevyjasněná úmrtí.