V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

CHADIMOVÁ, Karla

Karla CHADIMOVÁ (* 13. 6. 1943  Praha)herečka; manželka herce J. Třísky. Nestudovala žádnou hereckou školu a jedinou průpravu získala účinkováním ve filmu (v letech 1961–67 byla řádnou členkou hereckého souboru FSB) a později ještě v televizi (Smrt a Blažená paní, 1965; Sázka na mrtvého žokeje, 1969; Zločin na Zlenicích hradě, 1971). Jako třináctiletou ji ve školních lavicích objevila Věra Filipová, asistentka režiséra J. Macha, pro jeho komedii Florenc 13,30 (1957), kde se mihla mezi cestujícími autobusu z Prahy do Karlových Varů. Druhý zásadní impuls vzešel od kameramana Jana Čuříka, který spatřil její fotografii u svého studenta na FAMU a doporučil ji režiséru Zdeňku Brynychovi, když připravoval povídkový film Pět z miliónu (1959). V povídce Pavučina hrála mladičkou dívku Kateřinu Peškovou, která na rekreaci před nástupem do prvního zaměstnání prožije svou první velkou lásku se starším kamarádem (L. Munzar). Před kamerou se zpočátku uplatnila spíš jako výrazný typ půvabné moderní dívky prožívající první milostné problémy: členka dívčího tanečního souboru Jana v hudební komedii J. Macha Valčík pro milión (1960), dcerku kladenského ocelářského dělníka a nastávající matka Květa Junková v Blumenfeldově dosti schematickém filmu Lidé jako ty (1960) a tv. reportérka Karla v povídce Eda z Blumenfeldova filmu Strakatí andělé (1964). Současné mladé dívky a ženy ztvárnila ještě v dalších, převážně veseloherně laděných filmech (Kolik slov stačí lásce, 1961; Zámek pro Barborku, 1962; Tři chlapi v chalupě, 1963; Komedie s Klikou, 1964), ale i v několika filmech dobrodružného a kriminálního žánru. V povídce Jak se žena koupe, kterou natočil L. Rychman pro triptych Zločin v dívčí škole (1965), hrála příslušnici VB, pomáhající poručíkovi Borůvkovi (L. Lipský) odhalit pachatelku (Dana Skálová) vraždy revuální tanečnice (M. Zahrynowská). Naproti tomu v gangsterce Jindřicha Poláka Hra bez pravidel (1966) se stala bezděčnou spolupachatelkou velké loupeže v klenotnictví. Od poloviny 60. let byla obsazována i do postav komplikovanějších charakterů. V režijní prvotině D. Klein a Miroslava Soboty Místenka bez návratu (1964) vytvořila psychologicky náročnou roli jediné dcery staré paní (J. Šejbalová), kterou jako dítě poslali nacisté na převýchovu do německé rodiny. V psychologickém kriminálním příběhu z prostředí velké nemocnice J. Herze Znamení Raka (1966) představovala mladou lékařku Helenu Hoškovou, zapletenou do případu vraždy donchuánského kolegy (J. Langmiler). Z třech desítek jejích film. hrdinek oblékly dobový kostým pouze tři z nich: dvorská děvečka Martina ve Vláčilově historické baladě Ďáblova past (1961), víla Lesanka ve Weissově poetické pohádce podle Drdovy předlohy Zlaté kapradí (1963) a převorka ve Vláčilově kongeniální adaptaci historické balady Vladislava Vančury Marketa Lazarová (1967). S nástupem normalizace se ve filmu na několik let odmlčela, aby se pak do něj alespoň nakrátko vrátila třemi menšími rolemi: švýcarská artistka českého původu a spolupracovnice západní rozvědky Sylva ve špionážním filmu D. Kleina Případ mrtvého muže (1974), žena strážmistra (V. Olmer) v dětské komedii Věry Plívové-Šimkové na motivy Marka Twaina Páni kluci (1975) a manželka barona Fischera (J. Tříska) ve slov. psychologickém dramatu Jozefa Režuchy Do posledného dychu (1976). Několikrát si ji vybrali němečtí režiséři do svých filmů (Die Abenteuer des Werner Holt/Dobrodružství Wernera Holta, 1965; Liselotte von der Pfalz/Liselotte Falcká, 1966; Ski Fever/Lyžařská horečka, 1966) a seriálu Salto mortale (1968). Poté, co s rodinou emigrovala roku 1977 do Kanady a pak do USA, zanechala hereckou kariéru. V Los Angeles se vypracovala z hostesky na šéfmanažerku luxusního hollywoodského hotelu Bel-Air. V českém filmu se připomněla až po změně režimu epizodkou poštovní úřednice v laskavé retrokomedii J. Svěráka Obecná škola (1991), kde exceloval její manžel v roli svérázného učitele Igora Hnízda.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!