V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HORNÍČEK, Miroslav

Miroslav HORNÍČEK (* 10. 11. 1918 Plzeň, † 15. 2. 2003 Liberec)  – herec, spisovatel a výtvarník; synovec herce E. Bolka. Původně pracoval jako úředník. Divadlu se zprvu věnoval amatérsky v plzeňském studentském souboru. Roku 1941 začal hrát profesionálně v Městském divadle v Plzni. Od roku 1945 působil na různých pražských scénách (Větrník, Divadlo satiry, Národní divadlo, Divadlo ABC, Hudební divadlo v Karlíně, Semafor, Klicperovo divadlo aj.). V div. práci rozvíjel odkaz meziválečné avantgardy (zejména Osvobozeného divadla), směřoval k autorskému divadlu a podílel se na utváření profilu malých scén (Semafor). Vytvořil partnerskou dvojici s J. Werichem a pak s M. Kopeckým. Uplatnil se jako pohotový improvizátor, vypravěč a konferenciér; byl protagonistou montrealského (1967) a později i pražského Kinoautomatu, průvodcem Festivalových momentů na MFF v Karlových Varech (1958–68), četných estrádních pásem, rozhlasových pořadů (Tichá pošta) a tv. programů (Hovory H, 1969–70; Hovory H ještě po dvaceti letech, 1990–91 a Hovory H z Paláce K, 1997; Bakaláři vědy manželské, 1972; Kabaret U dobré pohody). Namluvil mj. výrazný komentář k dokumentu Obyčejný fašismus (1965). Napsal mnoho div. her, z nichž většinu i sám inscenoval (mj. Tvrďák, Pokušitel, Rozhodně nesprávné okno, Dva muži v šachu, Malá noční inventura, Setkání s Veronikou), drobných próz, cestopisů, úvah, rozhovorů a fejetonů (mj. Dobře utajené housle, Chvála pohybu, Listy z Provence, Jak hledat slunce, Hovory s Janem Werichem, Klaunovy rozpravy, Chvalozpěvy). Na pole kinematografie vstoupil ve druhé polovině 40. let menšími úlohami (Polibek ze stadionu, 1947; Soudný den, 1948; Pan Novák, 1949; Mikoláš Aleš, 1951; Mladá léta, 1952), z nichž vyniká postava krásného prince v Zemanově pohádce Byl jednou jeden král… (1954). Svůj smysl pro konverzační komiku zúročil naplno teprve v hlavních rolích MUDr. Františka Průchy zvaného Faust z komedie Z. Podskalského Kam čert nemůže (1959), podvodníka Kletiny z Brynychovy komedii Každá koruna dobrá (1961) a redaktora Hlavsy z Vošmikovy dětské komedie Táto, sežeň štěně (1964). Nepříliš zdařilý pokus o dramatičtější polohu představovala postava kapitána Chrástka, vyšetřujícího vraždu primabaleríny (K. Fialová), v kriminálním snímku A. Kachlíka Smrt za oponou (1966). Do vedlejší úlohy pana Jelínka byl obsazen v komedii Ohne Pass in fremden Betten/Bez pasu v cizích postelích (1965), kterou natočil v NDR český režisér Vladimír Brebera. Zcela specifická byla jeho účast v roli pana Nováka na prvním pořadu experimentálního audiovizuálního představení Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967). Vyvrcholením jeho hereckých aktivit před kamerou byla titulní postava pařížského písaře Pécucheta, kterého vytvořil po boku J. Sováka v Roháčově tv. seriálu podle Flaubertovy nedokončené satiry Byli jednou dva písaři (1972). Kromě pravidelné literární a div. činnosti se příležitostně věnoval výtvarným aktivitám (fotografie, koláže). Z ocenění, jež za svou tvorbu získal, připomínáme: titul Zasloužilý umělec (1968), státní vyznamenání Medaile Za zásluhy (2000), cena Senior Prix (1993) od Nadace Život umělce, Dvorana slávy TýTý (1997), Cena Thálie za mimořádný přínos jevištnímu umění (1997), Cena humoru Karla Poláčka (1998), Čestné občanství města Plzně (1998).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!