V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HAŠLER, Karel

Karel HAŠLER (* 31. 10. 1879 Praha-Zlíchov, † 22. 12. 1941 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko)herec a písničkář, režisér, textař a hudební skladatel, spisovatel, překladatel, libretista a filmový scenárista; manžel Zdeny Frimlové-Hašlerové († 1947), otec herce a režiséra G. Hašlera (1); dědeček G. Hašlera (2) a Karla Hašlera ml. (* 1943). Vyučil se rukavičkářem, ale již jako učeň vystupoval ochotnicky na divadle. Debutoval ve smíchovské Aréně (1897) a utekl z otcovského domu ke kočovným div. společnostem (mj. Václav Choděra a A. Dobrovolný) a do Brna k Národnímu divadlu. Pak byl členem Slovinského divadla v Lublani (1902–03) a činohry Národního divadla v Praze (1903–16). Herecky se vedle charakterního oboru (Chlestakov v Revizorovi, Honza v Princezně Pampelišce, 1904) uplatňoval v konverzačních hrách a zvláště tam, kde mu úloha dávala příležitost ke zpěvu. Jako hudební samouk začal asi od roku 1908 skládat vlastní písně přitažlivých melodií, jež byly vydávány sešitově. S jejich vzrůstající oblibou souvisel jeho příklon ke kabaretní činnosti, kterou rozvíjel jako interpret, režisér i ředitel v kabaretech Lucerna (1910 až 1915, 1918–23), Rokoko (1915–18) a Varieté v Karlíně (1924–29). Další uměleckou oblastí, kam pronikl již za 1. světové války, byla kinematografie, kde debutoval ve třech disciplínách současně – jako autor, režisér a herecký protagonista. Podle vlastního námětu natočil situační komedii České hrady a zámky (1914) jako vstupní část ke hře Pán bez kvartýru, provozované ve Varieté. Podruhé před kamerou stanul v hlavní roli poslušného manžela exaltované malířky Sidonie (R. Nasková) v Kvapilově veselohře Ahasver (1915). V dalších sedmi němých filmech hrál např. písničkáře (Tulák, 1925), zubaře (Falešná kočička, 1926), nadlesního (Adjunkt Vrba, 1929) a konzula (Znáš onen malý domek u jezera?, 1929). Největšího uměleckého úspěchu dosáhl dvěma velkými dramatickými postavami, v nichž prokázal mimořádné schopnosti mimické i gestikulační, plně odpovídající poetice němého filmu: advokát a poslanec Uher v dramatu P. Pražského Batalion (1927) a varhaník v dramatu M. Friče Varhaník u sv. Víta (1929). Zvukový film mu tak velké herecké výkony neumožnil, ale nabídl mu dar hudby a zpěvu. Využil toho hned ve svém úvodním zvukovém snímku, dramatu S. Innemanna Písničkář (1932), kde jeho titulní postava vládního rady Pavla Haly do jisté míry evokovala jeho vlastní osudy. Zazpíval v něm kromě jiných své vlastenecké písně SvobodaTa naše písnička česká. Podobně ve svém posledním filmu Za tichých nocí (1942), který natočil jeho syn Gina, hrál zcela otevřeně sám sebe a zazpíval při kytaře svou oblíbenou píseň Po starých zámeckých schodech. Mezi těmito dvěma filmy vytvořil 13  dalších film. postav, většinou vysokých úředníků (Jedenácté přikázání, 1935; Pantáta Bezoušek, 1941), vedoucích činitelů (Ulička v ráji, 1936; Štěstí pro dva, 1940; Roztomilý člověk, 1941), intelektuálů (Vzdušné torpédo 48, 1936) a hudebníků (Jindra, hraběnka Ostrovínová, 1933; Král ulice, 1935). Zvláštní zmínku zaslouží jeho osvícený abbé Josef Dobrovský z Rovenského filmu podle stejnojmenného románu A. V. Šmilovského Za ranních červánků (1934). Kromě herectví vykazuje jeho film. bilance i dvě režie (Srdce za písničku, 1933; Irčin románek, 1936) a spolupodílel se na řadě scénářů (mj. Jánošík, 1935; Vojnarka, 1936; Babička, 1940). S Milošem Smatkem složil hudbu k více než tuctu filmů. Při natáčení exteriérů přepisu Drdova románu Městečko na dlani (1942) V. Binovce, na němž tajně spolupracoval jako odborný poradce, ho v září 1941 zatklo gestapo a deportovalo ho do koncentračního tábora, kde byl záhy umučen. Jeho umělecký, kulturní a společenský přínos tkví především v písňové tvorbě a její prezentaci. Je autorem asi tří set písniček a kupletů, z nichž mnohé zlidověly (Ta naše písnička česká, Po starých zámeckých schodech, Staré topoly) a svým vlasteneckým duchem a angažovaným nábojem posilovaly vědomí národa v dobách ohrožení a útlaku. Na svém kontě má několik operet (Dcera druhé roty, 1938; Americký hotel, 1939), operetních úprav a libret, jakož i řadu fejetonů, satirických básní a vzpomínkových pořadů v rozhlase (mj. Jak jsem bořil Rakousko). Ke 100. výročí jeho narození natočil Jaroslav Šikl krátký medailon Český písničkář. Další poctu mu vzdali ve svých dokumentárních portrétech režiséři Zdeněk Gawlik (Písničku si cestou notoval, 2003) a Josef Lustig s kameramanem Markem Jíchou (Písničkář, který nezemřel, 2008). O jeho životních osudech napsal R. Deyl ml. knihu Písničkář Karel Hašler (1968, 2007).

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!