F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo

(1945-1989)
úvod

1945


9. května

V Praze se ustavil Lužickosrbský zemský národní výbor v čele s farářem J. Cyžem, který zaslal československé vládě žádost o ochranu "zájmů lužického lidu" a o připojení Horní a Dolní Lužice k ČSR.

10. května

Přílet československé vlády v čele s předsedou Z. Fierlingerem do Prahy; 16. května přijel do Prahy i prezident E. Beneš.

10.-12. května

Dokončení osvobození českých zemí vojsky Sovětské armády - 1. ukrajinského frontu (severní Čechy), 2. ukrajinského frontu (jižní a střední Čechy), 4. ukrajinského frontu (východní a střední Čechy). K poslední rozsáhlejší ozbrojené akci došlo 12. května u Milína na Příbramsku.

11. května

Vláda ukončila činnost České národní rady a rozhodla ji přeměnit v přípravný výbor pro volbu Zemského národního výboru. Členové České národní rady byli později perzekvováni.

12. května

Ustaveno prozatímní vedení jednotné mládežnické organizace - Svazu české mládeže.

16. května

Návrat prezidenta E. Beneše do Prahy.

Znovuustaven Československý červený kříž.

17. května

V Praze založena Ústřední rada družstev.

19. května

Vydány dekrety prezidenta republiky, které vyšly mimoparlamentní cestou, avšak měly platnost zákonů: 1. o zavádění národní správy na majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů č. 5/1945 Sb. (týkal se pouze českých zemí, na Slovensku se zřizovaly národní správy podle nařízení Slovenské národní rady z 5. června 1945). Do konce září t. r. byla národní správa zavedena zhruba do 10 tisíc podniků a živností, v nichž pracovalo na 1 milion zaměstnanců (tj. ve 40 % průmyslových závodech s přibližně 75 % všech průmyslových dělníků); 2. prohlášení o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby okupace.

23. května

Vláda ustavila komisi ministrů, která měla vypracovat podrobnosti vystěhování Němců a Maďarů. Vysídlování Maďarů začalo již od počátku května 1945, do konce června t. r. jich 31 780 opustilo Slovensko.

28. května

Ustaven přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců.

29. května

Manifestační shromáždění kulturních pracovníků v pražské Lucerně, které se přihlásilo k programu Národní fronty.

30. května

V rámci tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva došlo v Brně k soustředění zhruba 20 tisíc místních Němců a jejich vysídlení do Rakouska; tato "akce" se neobešla ve vypjaté poválečné atmosféře bez násilí a zbytečných krutostí.

2. června

Mezi vládou a předsednictvem Slovenské národní rady byla uzavřena tzv. první pražská dohoda (výsledek porad z 31. května-2. června); dohoda vymezila postavení slovenských národních orgánů - Slovenské národní rady sboru pověřenců. Stanovila, že Slovenská národní rada je nositelkou státní moci na Slovensku a že jí přísluší veškerá zákonodárná, vládní a výkonná moc na Slovensku, pokud není výslovně vyhrazena ústředním orgánům. Nejvyšším výkonným orgánem vládní moci na území Slovenska se stal sbor pověřenců odpovědný Slovenské národní radě; ta schválila dohodu 5. června t. r. Federace byla pohřbena.

6. června

Vláda obdržela polskou protestní nótu o perzekučních případech vůči občanům polské národnosti spolu s doporučením vytvořit mezistátní komisi pro těšínskou otázku.

8. června

Zástupci tří politických stran - komunistické (K. Gottwald), sociálně demokratické (Z. Fierlinger) a národně socialistické (P. Zenkl) podepsali Dohodu o společném postupu stran národního bloku pracujícího lidu měst a venkova. Součástí dohody byla úmluva o vytváření jednotných společenských organizací (mládeže - Svazu české mládeže a Svazu slovenské mládeže, odborů - ROH, družstev a zemědělců - Jednotného svazu českých zemědělců).

Ve vládě projednávány územní požadavky ČSR na Kladsko, Ratibořsko a Hlubčicko (bývalá německá území, která SSSR postoupil do polské správy); nejostřeji vystupovali a maximální nároky kladli komunisté (V. Kopecký).

10. června

V Lidicích proběhla za účasti zhruba 200 tisíc občanů mohutná vzpomínková slavnost u příležitosti 3. výročí vypálení obce nacisty.

12. června

Vrcholným orgánem ženského hnutí se stala Rada žen v čele s M. Horákovou.

13. června

Nacionálně vyhrocená situace na česko-polské hranici (polský nárok na Těšínsko) se vystupňovala v souvislosti s tzv. ratibořským incidentem, kdy československé vojenské jednotky vnikly na ratibořské území a nárokovaly jeho přivtělení k Československu. Došlo zde k incidentům a hrozil boj mezi československými a polskými vojenskými jednotkami. Poláci změnili incident v mezinárodní spor. Role smiřovatele se ujal SSSR.

19. června

Vydán dekret prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret); současně s ním byl vydán dekret o Národním soudu (č. 17/1945 Sb.) s platností pro české země. Velký dekret vycházel ze zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. Retribuční mimořádné lidové soudy zasedaly v pětičlenných senátech, trest se vykonával do dvou hodin po vynesení rozsudku a popravovalo se veřejně. Ve vybičované atmosféře došlo k celé řadě přehmatů.

21. června

Vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (č. 12/1945 Sb.); vytvořil předpoklady pro první etapu pozemkové reformy (probíhala od května 1945 do jara 1946 v českých zemích, na Slovensku do roku 1948). V této etapě změnilo vlastníka 2 946 395 ha půdy (z toho bylo 1 295 379 ha lesní půdy).

22. června

První schůzka pražské a varšavské vlády v Moskvě k urovnání sporu o Těšínsko; i druhá schůzka (23. června) byla neúspěšná. Československá delegace našla podporu Moskvy, Londýna i Paříže. Následovaly čtyři měsíce vzájemného nacionálního štvaní.

29. června

V Moskvě byla uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině, podle níž tato část republiky byla odstoupena sovětské Ukrajině. Šlo o nezvyklou změnu hranic, kdy vítězný stát odstupoval část svého území ve prospěch spojence. Parlament smlouvu ratifikoval 22. listopadu 1945 jako ústavní zákon. V Moskvě bylo též jednáno s polskou vládou o hranicích mezi ČSR a Polskem.

1. července

Na Bílé hoře u Prahy proběhla mohutná manifestace pod heslem "Odčiňujeme Bílou horu" se silně nacionálním podtextem (u příležitosti vydání dekretu o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců).

3. července

Československá vláda vyslovila souhlas s prováděním odsunu Němců. Mělo se postupovat plánovitě a organizovaně (opakováno v nótě z 16. srpna t. r.).

4. července

Vydána vyhláška o mzdovém (platovém) zrovnoprávnění žen.

14.-15. července

V Praze proběhl manifestační sjezd českého učitelstva; byl zde vysloven požadavek na zavedení jednotné školy a vysokoškolského vzdělání učitelů.

20. července

Vydán tzv. osídlovací dekret (č. 28/1945 Sb.), který vytvářel právní základnu zemědělského osídlování na konfiskovaných pozemcích (zejména v pohraničí).

31. července

V továrně v Krásném Březně došlo k velké explozi třaskavin a munice, při níž zahynulo 26 osob a kolem 200 bylo raněno; z této "sabotážní akce" byli obviněni místní Němci. Událost měla návaznost na tzv. ústecký případ, kdy místní bezpečnostní složky se zfanatizovaným davem provedly masový masakr na německém obyvatelstvu; shromáždění Němci byli zahnáni a naházeni do Labe, kde po nich bylo stříleno (oficiálně se uvádělo 60 obětí, pravděpodobný počet byl však daleko vyšší).

2. srpna

Postupimi ukončena konference SSSR, USA a Velké Británie (zahájena 17. července), která ve svém závěrečném protokolu (čl. XIII.) přinášela výzvu adresovanou státům s německým obyvatelstvem, aby transfer prováděly "spořádaným a humánním způsobem". Dalšími přípravami spojenými s odsunem byla pověřena Spojenecká kontrolní rada v Německu.

Vydán dekret č. 33/1945, kterým se upravovalo československé státní občanství osob národnosti německé a maďarské; dekret vyhlašoval osoby těchto národností za zbavené státního občanství, a to buď k datu, kdy nabyly cizího státního občanství, nebo k datu vstupu dekretu v platnost. Dekret se stal podkladem pro odsun Němců a Maďarů.

11. srpna

Dekretem prezidenta republiky byl zestátněn film.

25. srpna

Vláda přijala ústavní dekret o Prozatímním národním shromáždění a o volbách do tohoto orgánu a do zemských i okresních národních výborů.

21. září

Zrušeno placení školného na státních středních školách s platností od 1. září 1945.

28.-30. září

V Praze proběhly tzv. Tyršovy hry; šlo o první společné vystoupení československé tělovýchovy.

1. října

Vydán dekret prezidenta republiky o všeobecné pracovní povinnosti.

2. října

Ustaven Národní soud k souzení zrádců a kolaborantů; mimořádné soudní orgány byly ustaveny v Praze a Bratislavě a měly být před ně postaveni "státní prezident, členové protektorátních vlád, členové ústředního vedení Vlajky, členové Kuratoria pro výchovu mládeže, členové výboru a činovníci Ligy proti bolševismu, vedoucí činitelé Národní odborové ústředny zaměstnanecké a Svazu zemědělství a lesnictví, novináři..." (§ 2). Národní soud v Praze zahájil svou činnost 15. ledna 1946.

14. října

V Praze a v Brně proběhly zemské sjezdy delegátů národních výborů, které zvolily poslance Prozatímního národního shromáždění a členy zemských národních výborů; šlo o tzv. nepřímé volby (prostřednictvím volitelů). Prozatímní národní shromáždění mělo 300 poslanců (200 z českých zemí, 100 ze Slovenska) a bylo složeno paritně ze všech politických stran (každá z nich dostala 40 mandátů, tzn. čtyři české strany měly celkem 160 křesel a zbývajících 40 získaly jednak společenské organizace - 32 a 8 míst bylo obsazeno tzv. významnými osobnostmi; dvě slovenské politické strany měly celkem 80 křesel a zbývajících 20 míst obsadily společenské organizace a významné osobnosti).

18. října

Vyšel dekret o právním zrušení německých vysokých škol v Praze a Brně.

18.-21. října

V Praze se konal XX. sjezd Československé sociálně demokratické strany, na němž byl přijat programový dokument Prohlášení zásad, který posouval stranu na nejlevější pozici (při zachování stranické samostatnosti). Vedení sociální demokracie se zřeklo reformismu a znovu se přihlásilo k marxismu. Proklamovaným cílem sociální demokracie byl socialismus s československými specifiky.

19. října

Dekretem prezidenta republiky (č. 91/1945 Sb.) se zaváděla od 1. listopadu 1945 nová československá koruna; stávající peněžní chaos a přebytek inflačních peněz byl odstraněn zavedením jednotného peněžního oběhu. Všechny papírové peníze byly prohlášeny za neplatné a složeny na zvláštním účtu (tzv. vázané vklady), z něhož každý občan obdržel jen 500 Kčs. Současně byly mzdy a platy upraveny na trojnásobek z roku 1939. Kurs nové koruny k cizím měnám se řídil podle amerického dolaru (1 dolar = 50 Kčs). Nová koruna nahradila dosavadní K, Kč, Ks v poměru 1 : 1.

24. října

Prezident republiky E. Beneš v přítomnosti členů vlády podepsal dekrety č. 100-104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů nad 500 zaměstnanců, někde i nad 150 zaměstnanců (zejména potravinářského a lehkého průmyslu); ve znárodněných podnicích pracovalo 62 % všech zaměstnanců v průmyslových odvětvích.

Současně byl přijat i dekret o závodních radách, který zajišťoval zaměstnancům účast na řízení podniků (jak znárodněných, tak i soukromých) spolu s právem kontroly.

ČSR se stala zakládajícím členem OSN; ta zahájila oficiálně svou činnost.

25. října

Na velké manifestaci na Václavském náměstí v Praze došlo k slavnostnímu vyhlášení znárodnění; podobné manifestace proběhly i v dalších městech republiky.

Vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondu národní obnovy.

Zahájena první etapa vnitřní kolonizace (přemístění, většinou nucené) obyvatel maďarské národnosti z jižního Slovenska do českého pohraničí; tato etapa skončila 4. prosince 1945. Druhá fáze probíhala od července 1946 do února 1947. Souběžně probíhala tzv. reslovakizace (od června 1946) občanů maďarské národnosti.

27. října

Vydán tzv. malý retribuční zákon (č. 138/1945 Sb.) o "trestání některých provinění proti národní cti"; platnost retribučního zákona skončila 5. května 1947.

V Praze zřízena Akademie múzických umění (zrušena mistrovská škola státní konzervatoře hudby).

28. října

Svou činnost zahájilo Prozatímní národní shromáždění. Potvrdilo v úřadě prezidenta republiky E. Beneše a zvolilo své předsednictvo v čele s národním socialistou J. Davidem.

29. října-4. listopadu

Proběhla měnová reforma.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.