F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XI. Léta první i druhé republiky a protektorátu - pokračování


1929


16. ledna

Sešel se poslanecký a senátorský klub Hlinkovy slovenské ludové strany, aby projednal "případ" V. Tuky (z 1. ledna 1928). Poslanci F. Juriga a F. Tománek předložili rezoluci, která však nebyla přijata (uveřejnili ji pak v týdeníku Slovenské ludové noviny); v ní vyslovili požadavek státní jednoty a nerozlučitelnosti republiky Čechů a Slováků. Oba byli 15. února t. r. vyloučeni ze strany.

22. ledna

Předsednictvo Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu rozhodlo, aby těžce nemocný předseda vlády A. Švehla byl vystřídán jiným agrárníkem; dosud byl Švehla zastupován lidovcem J. Šrámkem. Švehla navrhl za svého nástupce (po dohodě s prezidentem Masarykem) F. Udržala.

1. února

Jmenována nová vláda agrárníka F. Udržala (tzv. občanské koalice).

18.-23. února

Konal se V. sjezd KSČ, který postavil do čela strany představitele ultraradikálního křídla "karlínských kluků", třiatřicetiletého K. Gottwalda. Nové vedení, vycházející z usnesení Komunistické internacionály, zahájilo ostrý boj proti režimu v ČSR a vyzvalo k boji za sovětské Československo.

27. března

26 poslanců a senátorů za KSČ vydalo prohlášení, v němž se postavili proti Gottwaldovu vedení. Podobně reagovala skupina spisovatelů (S. K. Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Hora, J. Seifert, M. Majerová, V. Vančura).

28. dubna

J. Stříbrný přejmenoval Stranu slovanských národních socialistů (založena v roce 1927) na Stranu radikálních socialistů a vzápětí na Ligu proti vázaným kandidátním listinám (po parlamentních volbách v říjnu 1929 přijala název Národní liga).

7.-8. května

Proběhl sjezd Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, na němž se střetlo umírněné křídlo, které chtělo pokračovat v dosavadních kontaktech s Hradem (vedl F. Udržal), s představiteli radikálů v čele s F. Staňkem a R. Beranem.

21. května

Došlo k podpisu arbitrážních dohod mezi státy Malé dohody (ČSR, Rumunsko, Jugoslávie).

23. května

V Praze se z iniciativy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu sešel I. sjezd Mezinárodního agrárního byra (Zelené internacionály); do jeho čela byl zvolen A. Švehla.

31. srpna

Haagská konference jednající o německých reparacích snížila Československu tzv. příspěvek za osvobození; původní částka 750 milionů zlatých franků (12 miliard 750 milionů Kč) byla snížena na jednu čtvrtinu, tj. 3 miliardy Kč, která měla být splácena po dobu 37 let.

září

Propukla vládní krize způsobená rozpory mezi vládními stranami, zejména mezi agrární a lidovou stranou (zavinily to výsledky voleb do zemských zastupitelstev, které politicky posílily lidovce na úkor agrárníků). Do sporů zasahovaly také obě socialistické strany, které se domáhaly účasti ve vládě.

8. října

Z Udržalovy vlády odešli dva ministři Hlinkovy slovenské ludové strany - J. Tiso a L. Labaj (vystřídal 27. února 1929 M. Gažíka) na protest proti odsouzení V. Tuky do vězení (5. října t. r., Tuka byl poté 3. června 1937 omilostněn, ale zůstal pod ochranným dozorem).

18. října

Vznikla levicová organizace intelektuálů Levá fronta; předsedou se stal básník S. K. Neumann, členy byli mj. pedagog O. Chlup, filozof J. L. Fischer, spisovatelé V. Vančura, V. Nezval, F. Halas, J. Seifert, literární kritik B. Václavek.

24. října

Krachem na newyorské burze začala světová hospodářská krize, jež poněkud opožděně (na jaře 1930) zasáhla rovněž ČSR. V roce 1932 poklesla průmyslová výroba na 63,6 %, a na jaře následujícího roku dokonce na 60,2 %; obdobně došlo ke snížení zahraničního obchodu (v roce 1933 na pouhých 28,8 %). Tehdy také (v březnu) dosáhl počet nezaměstnaných počtu 978 tisíc. Nejhůře byl postižen lehký průmysl - sklářský a textilní - který byl tradičně soustředěn v sudetském pohraničí. Krize silně otřásla celou společností a sociální nejistota nahrávala nejen radikálním stranám, ale všem zastáncům silné státní intervence.

27. října

Volby do Národního shromáždění (nevolili již příslušníci branné moci a četnictva, těm bylo zákonem č. 56/1927 odňato volební právo); první místo si uhájila agrární strana (15 %), na druhé místo postoupila sociální demokracie (13 %), třetí skončila národně socialistická strana (10,4 %) a těsně za ní KSČ (10,2 %). Na Slovensku ludová strana poněkud ztratila (5,7 %), z německých stran posílila své pozice sociální demokracie (6,9 %) a stala se nejsilnější německou stranou. Bund der Landwirte vytvořil koalici s tzv. Německým pracovním a hospodářským společenstvím (Německé volební souručenství) a získal jen 5,4 %.

7. listopadu

Československá měna přešla ke zlaté měně; zlatý obsah Kč byl určen 44,58 mg ryzího zlata.

7. prosince

Nastoupila nová vláda agrárníka F. Udržala (tzv. široké koalice), v níž se sešli ministři agrární strany, lidovci, národní demokraté, živnostníci, socialisté, němečtí sociální demokraté a Německé volební souručenství. Namísto koaličních výborů (Pětka, Osmička) si vláda zvolila ze svého středu politické a hospodářské kolegium a výbor pro personální otázky.


1930


Založen český národně socialistický tábor Vlajka; nepočetné členstvo této fašistické organizace tvořily vesměs deklasované živly. Představitelem organizace byl J. Rys-Rozsévač, tiskovým orgánem časopis Vlajka. Vlajka původně stála na pozicích protiněmeckého šovinismu, zcela v duchu českého fašismu.

Stoupenci J. Stříbrného založili (po rozpadu Ligy proti vázaným kandidátním listinám v dubnu 1930) novou českou fašistickou politickou stranu Národní ligu; na sjezdu v lednu 1932 přijala fašistický program stavovského korporativního státu.

leden

Na sjezdu v Ružomberku vyhlásila Hlinkova slovenská ludová strana požadavek autonomie jako svůj hlavní politický program a současně se postavila za V. Tuku.

16. února

Národní strana práce (v čele J. Stránský) ukončila svou činnost a vedení strany doporučilo svým členům, aby vstoupili do Československé národně socialistické strany.

7. března

U příležitosti oslav 80. narozenin T. G. Masaryka přijalo Národní shromáždění zákon s prohlášením, že "T. G. Masaryk se zasloužil o stát".

8. května

Hlinkova slovenská ludová strana předložila (již podruhé, předtím 25. ledna 1922) návrh na autonomii Slovenska.

27. června

Podpis dodatkové smlouvy k dvoustranným paktům států Malé dohody; upravovala vnitřní řád konferencí tohoto bloku a jeho mezinárodní vystupování.

srpen

Zahájena státní stravovací akce pro nezaměstnané, odborově neorganizované dělníky, kteří byli po 1. lednu 1930 alespoň tři měsíce v námezdním poměru; svobodný dostával týdenní poukázku na potraviny ve výši 10 Kč, ženatý v ceně 20 Kč.

19. září

Konal se I. sjezd Československé strany živnostensko-středostavovské.

27.-29. září

Konal se XVI. sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické; přijal program, v němž se strana distancovala od marxismu.

1. prosince

Provedeno druhé sčítání obyvatelstva; ČSR měla 14 729 536 obyvatel (Čechy 7 109 376, Morava a Slezsko 3 565 010, Slovensko 3 329 793 a Podkarpatská Rus 725 357 obyvatel). V celém Československu bylo napočítáno 2 215 777 obydlených domů a v nich 3 667 178 domácností. Ve městech žilo (v českých zemích) 47,8 % obyvatel, kdežto na Slovensku jen 26,1 %. Největším městem byla Praha s 849 tisíci obyvatel, následovaly Brno s 272 tisíci, Ostrava se 194 tisíci, Bratislava se 156 tisíci a Plzeň se 131 tisíci obyvatel.

25. prosince

Proběhla premiéra prvního českého zvukového filmu Fidlovačka.


1931


19. ledna

Z podnětu M. Hodži založen Národohospodářský ústav pro Slovensko, který vytvářel předpoklady pro ekonomický rozvoj této země.

4. února

U duchcovského viaduktu došlo ke střetnutí průvodu nezaměstnaných s četnictvem; výsledkem byli čtyři mrtví a čtyři ranění.

15.-16. března

V Praze se sešel celonárodní sjezd nezaměstnaných; na tisíc delegátů žádalo zrušení gentského systému podpory v nezaměstnanosti a plnou státní podporu pro všechny nezaměstnané.

3.-5. května

Schůzka ministrů zahraničních věcí států Malé dohody se vyslovila záporně k připravované celní německo-rakouské unii.

25. listopadu

Při srážce nezaměstnaných kamenodělníků v Dolní Lipové u Frývaldova (dnešního Jeseníku) bylo usmrceno 8 dělníků a 30 zraněno.

29. února

Vydán zákaz polovojenské organizace Volkssport, která byla součástí Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei. Na řadu jejích vedoucích činitelů byla 25. května uvalena žaloba za protistátní aktivitu.


1932


2. března

Publikován plán francouzské vlády O hospodářském sblížení střední Evropy (tzv. Tordieuův plán), na jehož vzniku se podílela i československá diplomacie. Memorandum navrhovalo ekonomickou součinnost států Malé dohody, Rakouska a Maďarska na principu preferenčním a regionálním. Proti plánu vystupovalo Německo a Itálie.

23. března-19. dubna

Proběhla velká stávka horníků severočeského revíru na Mostecku, která vyvolala hnutí solidarity. Šlo o největší sociální konflikt v období hospodářské krize.

21. dubna

Vydán tzv. bankovní zákon, který upravoval některé poměry peněžních ústavů a zvětšoval státní příspěvky do sanačního fondu, čímž docházelo k zesílení vlivu státu v těch bankách, které byly krizí nejvíce oslabeny.

25.-26. června

Za účasti asi 500 zástupců mládeže všech politických směrů proběhl v Trenčianských Teplicích sjezd mladé slovenské generace; tohoto setkání využili luďáci k vlastní propagaci. Účastníci sjezdu byli rozděleni na dvě skupiny - přívržence federalismu a regionalismu. Sjezd se nakonec vyslovil proti centralismu a za jistý stupeň autonomie pro Slovensko, avšak nepostavil se jednoznačně za program Hlinkovy slovenské ludové strany.

24. září

Krajský soud v Brně vynesl rozsudek nad funkcionáři organizace Volkssport; byly jim prokázány protistátní styky s organizacemi říšské NSDAP v Německu, které vystupovaly proti bezpečnosti ČSR. Na základě tohoto rozsudku vydala poslanecká sněmovna 23. února 1933 k soudnímu stíhání poslance Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei R. Junga, H. Krebse, R. Kaspera a L. Schuberta.

16. října

V manifestu přijatém na shromáždění ve Zvolenu vyhlásili představitelé Hlinkovy slovenské ludové strany (A. Hlinka) a Slovenské národní strany (M. Rázus) vytvoření Jednotného autonomistického bloku a program společného postupu při tzv. vymáhání slovenských práv. Jejich blok trval do parlamentních voleb v roce 1935.

29. října

Radikální skupina v agrární straně (F. Staněk, J. Vraný, R. Beran) kritizovala předsedu vlády F. Udržala za to, že nehájí v dostatečné míře zájmy strany. K oslabení koaliční Udržalovy vlády došlo také v důsledku krize státních financí. Nakonec 24. října dosavadní vládní kabinet odstoupil a po rekonstrukci byla jmenována nová vláda agrárníka J. Malypetra (tzv. široké koalice), dosavadního předsedy poslanecké sněmovny. Vláda zavedla poměrně radikální úsporná opatření: byl sestaven velmi úsporný státní rozpočet na rok 1933, další opatření se dotýkala především státních zaměstnaců, kterým byl zastaven vánoční přídavek, a byl vydán zákon o úsporných personálních opatřeních.

29.-30. října

Na sjezdu agrární strany došlo k posílení Beranova pravicového směru (ten nejdříve prosadil odvolání F. Udržala z funkce premiéra a po smrti A. Švehly v prosinci 1933 se stal úřadujícím místopředsedou).

29. října - 1. listopadu

Na sjezdu Německé sociálně demokratické strany se dostal do čela vedení L. Czech; sjezd potvrdil potřebu pokračovat v koaliční politice.

4. listopadu

Zahájena rosicko-oslavanská stávka horníků, která trvala 16 týdnů (do února 1933); požadavky stávkujících na zvýšení mezd nebyly splněny.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.